Východ slunce nad sídlem WTO v Ženevě, Švýcarsko, 21. července 2008. (Fabrice Coffrini / AFP / Getty Images)
Evropská unie v pátek 1. června oznámila, že podala u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Číně, s odkazem na čínské diskriminační regule, které nutí zahraniční firmy předávat čínským podnikům patentové technologie.
V tiskové zprávě Evropská komise vysvětluje, že evropské firmy, které vstupují na čínský trh, bývají často nuceny uzavřít „joint venture“ (společný podnik) s čínskou firmou. Jinak se na čínský trh nedostanou. S tím se pojí i skutečnost, že svým čínským protějškům musí předat technologie.
„Technologické inovace a know-how jsou páteří naší ekonomiky, která je založena na znalostech. Právě to udržuje naše společnosti konkurenceschopnými ve světovém měřítku a pomáhá vytvářet stovky tisíc pracovních míst v Evropě. Nemůžeme dovolit zahraničním firmám, aby nutily naše firmy vzdát se těchto těžce nabytých znalostí,“ prohlásila na tiskové konferenci evropská komisařka pro obchod, Cecilia Malmstromová.
Poznamenala také, že takové technologické transfery jsou proti pravidlům WTO, obzvláště proti dohodě WTO o právech duševního vlastnictví souvisejících s obchodem, kterou podepsaly všechny členské národy v roce 1995.
Z průzkumu podnikatelské důvěry z roku 2017, provedeného Obchodní komorou EU v Číně, vyplývá, že 17 % respondentů bylo donuceno k transferu technologií a v high-tech sektoru to bylo více než 20 %.
Evropská komise ve své stížnosti poukazuje na dvě sady konkrétních čínských regulí, známých jako TIER (regulace importu a exportu technologií) a JV (joint venture), o kterých tvrdí, že jsou pro ne-čínské firmy diskriminující.
Obchodní komisařka EU, Cecilia Malmstromová, na obchodním fóru 11. ministerské konference WTO v Buenos Aires, Argentina, 12. prosince 2017. (Juan Mabromata / AFP / Getty Images)
Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) ve svém posudku o praktikách souvisejících s duševním vlastnictvím v Číně vysvětluje, že TIER na zahraniční firmy uvaluje nepříznivá omezení, jako např. že vylepšení technologie provedené čínskou firmou jí dává nárok na vlastnictví tohoto vylepšení, nehledě na původního vlastníka technologie. Původní vlastník nemůže takovou čínskou firmu ani omezit ve zpeněžovaní „vylepšené technologie“.
U regulí joint venture poukazuje USTR na technologické smlouvy s časovým omezením na 10 let, které dávají právo čínským partnerům natrvalo používat technologie po vypršení kontraktu.
Z tohoto důvodu začátkem března podaly stížnost u WTO proti Číně i USA. Jako odvetný krok vůči čínským praktikám nedávno prezident Trump uvalil na Čínu cla v hodnotě 50 miliard dolarů, vztahující se na importy čínského zboží technologické povahy.
Čínský režim na stížnost EU zareagoval stanoviskem, které popírá, že země je zapojena do nekalých praktik v oblasti duševního vlastnictví.
Přeložil a redakčně upravil: J. S.; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Související články: USA uvalí cla na import čínského zboží v hodnotě 50 miliard dolarů
