Ilustr. foto. (Sean Gallup / Getty Images)
Ilustr. foto. (Sean Gallup / Getty Images)
Jen těžko bychom hledali komoditu, která si v posledních deseti letech prošla tak turbulentním vývojem. A jen málokteré komoditě věnují investoři takovou pozornost jako právě ropě. Začněme menší exkurzí do nedávné historie.

Přesně před deseti lety predikovali analytici v Goldman Sachs, že cena ropy vyšplhá až na 200 dolarů za barel. V té době cena americké ropy WTI (West Texas Intermediate) byla 122 dolarů. Vůbec nejvyšší úrovně dosáhla ropa v červenci 2008, kdy stála neuvěřitelných 147,27 dolarů za barel. Běžně se psalo, že příští válka bude o ropu. V únoru 2016 pak klesla cena ropy pod 30 dolarů za barel a vypadalo to, že ropu najednou „nikdo nechce“.

Tehdy se OPEC v čele se Saúdskou Arábií dohodl s Ruskem na omezení těžby ve snaze podpořit cenu ropy. Tenhle plán se jim povedl a před pár dny ropa atakovala hodnotu 80 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2014. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) vzroste v letošním roce globální poptávka na 100 milionů dolarů denně. Kam se s takovou může cena ropy dostat? Vrátí se ke sto dolarům nebo i výše?

Takový vývoj není příliš pravděpodobný. Ropa na 80 USD (Brent) pravděpodobně v současnosti dosáhla svého vrcholu. Za posledních deset let se totiž trh s ropou výrazně proměnil. Na nabídkové straně přibyla nová metoda těžby, tzv. frakování. Díky této nové metodě těžby se podle IEA stane ze Spojených států již brzy největší producent černého zlata na světě.

Ropě střednědobě mohou „pomáhat“ i některá politická rozhodnutí. Například odstoupení Spojených států od íránské dohody. Prezident Trump tenhle krok oznámil letos 8. května. Zároveň dodal, že znovu zavede sankce vůči Íránu. Ceně ropy to pomůže, ale nikterak výrazně. USA jsou prozatím jedinou zemí, které od dohody s íránským režimem odstoupily. I nové sankce tak nebudou mít takový dopad jako ty předešlé. Íránská ropa pravděpodobně nabere východní směr. Tam už nyní najdeme většinu kupců íránské ropy.

Druhý podpůrný vliv na cenu ropy má nevídaná politická krize a ekonomické zhroucení Venezuely. Tento významný producent ropy není schopen dodávat na trh tolik ropy jako obvykle. K tomu přidejme sankce, které po tamějších prezidentských volbách na Venezuelu uvalily Spojené státy. Venezuela tak bude zřejmě ještě dlouho nižšími dodávkami podporovat cenu ropy.  

V posledních dnech cena ropy ze svých čtyřletých maxim klesla. Přispěli k tomu opět vrcholní politici. OPEC s Ruskem brzy zvednou produkci, a tím pošlou cenu ropy opět dolů. Koneckonců i tato dohoda byla manželstvím z rozumu, kterým chtěli na nějakou dobu cenu ropy stabilizovat. V Rusku se totiž letos v březnu konaly prezidentské volby a Saúdská Arábie zase plánuje IPO (primární úpis akcií) státní ropné společnosti Saudi Aramco.

Trochu paradoxní je pak fakt, že příliš vysoká cena ropy není ani v zájmu hlavních exportérů. Ty totiž mohou ovlivňovat chování spotřebitelů, kteří pak namísto nového vozu od tradiční automobilky mohou dát přednost nablýskané Tesle od Elona Muska. Pokud tak hledáte odpověď na otázku, zda bude vaše letenka či plná nádrž levnější či dražší, nikdo vám ji spolehlivě nedá. Výše zmíněný odhad Goldman Sachs z roku 2008 budiž jasným příkladem, jak takové odhadování bez existence křišťálové koule může dopadnout.

Řekněme však, že v příštích měsících budeme tankovat když ne za stejnou cenu, tak alespoň trochu levněji.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.