Ilustrační foto. (Chiến Phạm / Unsplash)
Ve světě přibývá lékařských a chirurgických zásahů během porodu.
Téměř každá třetí žena ve Spojených státech rodí císařským řezem a kolem 50 procent žen si nechá porod vyvolat či usnadnit za pomoci syntetických hormonů.
Náš nový výzkum publikovaný v odborném časopise Birth zjistil, že u nemluvňat narozených za pomoci lékařského či chirurgického zásahu je zvýšené riziko zdravotních problémů. Jedná se o krátkodobé komplikace, jako žloutenka a problémy s krmením, ale i dlouhodobé nemoci, jako cukrovka, infekce dýchacích cest a ekzémy.
Zásahů je při porodu někdy třeba, ale měly by být omezeny pouze na případy, kdy je to medicínsky nutné.
Co jsme zjistili?
Náš mezinárodní tým nacházející se v pěti zemích analyzoval data od takřka 500 tisíc zdravých, málo rizikových žen, které rodily v australském státě New South Wales mezi lety 2000 a 2013 a od jejich dětí. Zajímalo nás zdraví jejich potomků v prvních 28 dnech a než dosáhly věku pěti let.
Následně jsme srovnali výsledky dětí, jejichž matky začaly rodit spontánně a kde porod proběhl vaginálně, s výsledky u dětí, které se narodily za pomoci lékařského či chirurgického zásahu.
Lékařský zásah znamená, že porod byl vyvolán za použití syntetických hormonů, které děložní stahy spustí, nebo porodu napomohou vyvoláním silnějších kontrakcí.
Chirurgický zásah zahrnuje císařský řez a nástrojový porod je porod za pomoci chirurgických kleští či vakuového extraktoru. Tady jde o použití kovových kleští či plastového zvonu, které se umístí kolem hlavy dítěte či na ni, aby se jimi miminko vytáhlo vaginou.
Zjistili jsme následující:
- u dětí, které zažily nástrojový porodstrojový porod (kleště nebo extraktor) po vyvolání stahů nebo po urychlení porodu, panovalo během prvních 28 dnů nejvyšší riziko žloutenky či problémů s krmením, které si vyžádaly léčbu
- děti narozené císařským řezem měly nejvyšší míru nachlazení vyžadující si léčbu v nemocnici ve srovnání s miminky narozenými vaginou
- děti do pěti let věku narozené neplánovaným císařským řezem vykazovaly nejvyšší míru metabolických poruch (např. cukrovka a obezita)
- výskyt infekcí dýchacích cest, jako zápal plic nebo bronchitida, metabolických poruch a ekzémů byl vyšší u dětí, které zažily jakoukoliv formu zásahu při porodu v porovnání s dětmi narozenými vaginálně
Naše zjištění jsou platná, dokonce i když vezmeme v úvahu důvody, které by mohly zásah předem vyloučit, jako například matka s cukrovkou nebo s vysokým krevním tlakem. Všechny takové ženy s rizikovými faktory jsme ze studie vyloučili.
Výskyt infekcí je vyšší u dětí, u kterých došlo k jakémukoli zásahu. (Patricia Prudente / Unsplash)
Proč je riziko zvýšené?
Kleště a vakuový extraktor mohou kupříkladu způsobit krvácení a pohmoždění kůže na temeni hlavy novorozence. Tyto krevní buňky se rozpadnou a vypouštějí bilirubin, které zapříčiní, že zežloutne kůže, což signalizuje žloutenku.
Děti narozené císařským řezem vykazují vyšší míru nachlazení proto, že na operačních sálech je chladno. Navzdory doporučením, aby se dítě položilo matce na hruď co nejdříve, se tak vždy neděje.
Důvody pro zvýšené riziko dlouhodobých problémů jsou daleko méně jasné, ale existuje pár zajímavých hypotéz.
První klíčová teorie je založená na epigenetice, tj. že životní události ovlivní to, jak geny fungují a jak se předávají na další generaci.
Porod vytváří pro plod pozitivní formu stresu, což má dopad na geny zodpovědné za boj s bakteriemi, s regulací hmotnosti a s potlačováním nádorů. Chování těchto genů může být ovlivněno buď příliš malým množstvím stresu (bez porodu a volitelný císařský řez) nebo příliš velkým množstvím stresu (vyvolaný nebo urychlený porod a porod s nástroji).
Druhou klíčovou teorií je hypotéza prodloužené hygieny. Podle ní poskytuje vaginální porod důležitou příležitost předat střevní bakterie z těla matky do dítěte, aby vytvořily zdravý mikrobiom a ochraňovaly nás před nemocemi. Máme-li nezdravý mikrobiom, můžeme být zranitelnější vůči infekcím, alergiím, cukrovce a obezitě.
Jak snížit zbytečné zásahy do porodu
Světová zdravotnická organizace nedávno vydala instrukce, kde doporučuje cesty, jak lze zredukovat zbytečné porodní zásahy:
- zajistěte kontinuální péči, kdy na ženy v průběhu těhotenství, během porodu i po něm dohlíží stejný zdravotní odborník. Toto opatření snižuje riziko zbytečných zásahů
- nezasahujte příliš brzy. Ženy rodí daleko pomaleji, než jsme se původně domnívali. Kliničtí lékaři se po 70 let domnívali, že by se děložní hrdlo mělo roztáhnout o 1 centimetr za hodinu. Pokud se hrdlo roztahovalo pomaleji, přistoupilo se k zásahu, protože se mělo za to, že se porod zpomalil. Nyní víme, že porod probíhá pomaleji.
- pokud se nevyskytují vážné rizikové faktory, nepoužívejte ke sledování dítěte nepřetržitý elektronický monitoring. Místo toho pravidelně používejte k poslechu malý, příruční monitor. Nepřetržitý monitoring zvyšuje u žen s nízkým rizikem a u zdravých dětí míru zásahů, aniž by to znamenalo pro děti lepší výsledky.
Zavedením přístupu k péči, který bude více založený na důkazech, se zvýší míra spontánních vaginálních porodů a sníží se zbytečné intervence.
Kdy je zásah nutný
Jistá míra zásahu během porodu zlepšuje u žen i dětí výsledky, nicméně Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby byl císařský řez pod 15 procent všech případů.
Porod může být vyvolán, když je dítě příliš malé nebo dobře neroste anebo když má již po termínu (mezi 41. a 42. týdnem).
Císařský řez může být nutný ještě před začátkem porodu, a to v případě, že placenta blokuje děložní hrdlo (placenta praevia) nebo je-li dítě během porodu neklidné.
Pokud musíte kvůli komplikacím přistoupit k vyvolání porodu či jeho usnadnění anebo máte porod nástrojový či císařský řez, existuje několik věcí, kterými můžete zmírnit dlouhodobé účinky na vaše dítě.
Po porodu mějte s děťátkem kontakt kůže na kůži a pokud můžete, výhradně kojte. Pro ženy a jejich partnery je důležité, aby se jim dostalo všech informací o krátkodobých i dlouhodobých účincích zásahů, a oni se mohli zodpovědně rozhodnout, jak budou k těhotenství a porodu přistupovat.
Hannah Dahlenová je profesorkou porodnictví na Western Sydney University v Austrálii, a Lilian Petersová je postdoktorandskou výzkumnou pracovnicí na Vrije Universiteit in Amsterdam. Tento článek byl původně publikován na portálu The Conversation.
Přeložil O. H. ; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také: Češka čtyřikrát porodila bez přestřižení pupeční šňůry. Teď učí ženy, jak si porod užít
