Fotografie pořízená 4. září 2017 v Boulogne-Billancourtu, předměstí Paříže, zachycuje ústředí firmy Hewlett-Packard a čínského telekomunikačního gigantu Huawei. (Ludovic Marin / AFP / Getty Images)
Poté, co Spojené státy zvýšily dohled nad čínskými investicemi v USA, aby ochránily klíčová průmyslová odvětví a národní bezpečnost, odborníci varují před investicemi v Evropě. Peking si díky nim zvyšuje politický vliv a získává nejmodernější technologie.
Dle nedávného slyšení v americkém Kongresu disponuje mechanismy kontrolujícími čínské investice jen necelá polovina zemí EU.
Philippe Le Corre, vědecký pracovník z Kennedy School patřící pod Harvardovu univerzitu, zdůraznil ve své výpovědi z 23. května před zahraničním výborem Sněmovny reprezentantů na téma „Čínské investice a vliv v Evropě“, jaká jsou stanoviska v nejnovější Národní bezpečnostní strategii USA, kterou loni v prosinci představil prezident Trump.
Dokument poukazuje na to, že Čína má v Evropě „strategickou základnu“ a Peking zde rozšiřuje neférové obchodní praktiky a investice do klíčových průmyslových odvětví, citlivých technologií a infrastruktury.
Le Corre vypověděl, že je možné, že čínské investiční záměry původně zamýšlené v USA budou přesměrovány do Evropy, protože američtí zákonodárci podnikají kroky proti „invazi“ čínského režimu.
Kongres USA pracuje na legislativě, která posílí CFIUS, federální agenturu zodpovědnou za šetření zahraničních nákupů v americkém byznysu s klíčovými technologiemi národní bezpečnosti.
Navrhovatelé zákona opakovaně zmiňují Čínu coby „primární cíl“, protože Peking dlouhodobě provádí agresivní průmyslovou politiku a špionáž zaměřenou na odcizení amerických technologií.
Analytik pro Čínu a východní Asii, Gordon Chang, vypověděl na slyšení 23. května, že momentálně disponuje mechanismy kontrolujícími čínské investice jen 12 z 28 zemí EU a nedávné pokusy o zavedení kontrolních mechanismů v otázkách zahraničních investic na celoevropské úrovni nebyly úspěšné. Toto stanovisko podporuje i report konzultační firmy Rasmussen Global z roku 2017.
Jako příklad Chang zmínil čínský telekomunikační gigant Huawei, který je obviňován z úzkého propojení na čínskou armádu a tajné služby. Analytik poznamenal, že „v Evropě má Huawei více štěstí“ a momentálně mu plyne 35 % zisku právě ze starého kontinentu. Takový úspěch je dle Changa možný částečně i díky tomu, že USA má přísnější předpisy než většina evropských zemí, které mu doširoka otevírají dveře.
Republikán Dana Rohrabacher, předseda podvýboru Sněmovny reprezentantů pro Evropu, Eurasii a nově vznikající hrozby, upozornil Evropu, že je potřeba zvýšit dohled nad Čínou, která nakoupila nebo proinvestovala do evropských aktiv za poslední desetiletí přes 300 miliard dolarů. „Většinu čínských investic realizují státem vlastněné podniky a slouží politickým cílům,“ řekl Rohrabacher.
Evropské technologie v čínské armádě
Ve vyšetřovací zprávě z prosince 2017 odhaluje The Epoch Times, jak čínský režim dosáhl klíčového průlomu ve svém programu letadlových lodí díky britské firmě zabývající se polovodiči, kterou v tichosti koupil v roce 2008.
Britské regulační úřady tehdy akvizici nezabránily i přesto, že klíčové polovodičové zařízení bylo předmětem speciálně označeným pro exportní kontrolu EU.
Tento počin v oblasti polovodičových komponentů dle všeho pomohl Číně i k pokroku ve vývoji elektromagnetického děla, prototypové zbrani, která se v budoucnu může stát strategickým prvkem válčení na moři.
Přeložil: J. S.; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
