Čínští petičníci ukazují dokumenty během shromáždění před soudem v Pekingu, Čína 3. dubna 2008. (Teh Eng Koon / AFP / Getty Images)
Čínští petičníci ukazují dokumenty během shromáždění před soudem v Pekingu, Čína 3. dubna 2008. (Teh Eng Koon / AFP / Getty Images)


Nedávné prohlášení staršího úředníka Nejvyššího soudu podráždilo čínské občany

Během rozhovoru pro hongkongské médium Now News prohlásil místopředseda čínského Nejvyššího soudu Ťianga Pi-sina, že: „Za posledních více než deset let v Číně neproběhl jediný nespravedlivý případ nebo nespravedlivé obvinění.“

Jeho komentář brzy na to podnítil řadu petičních výborů, právníků a lidsko-právních aktivistů k projevům nesouhlasu. Mnozí z nich vystoupili, aby svědčili o nedostatku vlády zákona v čínském soudním systému.

Li Ťien-feng, bývalý soudce z města Ningde v provincii Fu-ťien prohlašuje, že čínský soudní systém je neodmyslitelně nespravedlivý, neboť Čínská komunistická strana kontroluje soudní a bezpečnostní aparát po celé zemi skrze Výbor pro politické a právní záležitosti. Protože soudy musejí následovat příkazy Strany, jakákoliv osoba, kterou Strana označí, je postrčena za hranici zákona a čelí nespravedlivému soudnímu procesu, říká bývalý soudce.

Právník Ču Šeng-wu z provincie Šan-tung sdělil Epoch Times, že pokud přijde na různé skupiny věřících, je v Číně široce rozšířený nedostatek spravedlnosti. Mezi skupiny, v jejichž případech se ohýbá nebo překračuje právo, patří například domácí křesťanské církve, Ujgurové a lidé praktikující duchovní metodu Falun Gong.

Buďto za mříže, nebo mlčte

Množství právníků, kteří zastupovali disidenty, bylo posláno do vězení. Čínský režim také pravidelně organizuje zátahy na právníky zastupující „nepohodlné“ skupiny a hájící lidská práva.

Epoch Times kontaktoval několik čínských právníků s prosbou o jejich vyjádření k výroku viceprezidenta čínského Nejvyššího soudu Ťianga Pi-sina. Někteří rozhovor odmítli s tím, že je čínské úřady varovaly, aby nedávali rozhovory médiím. Další přiznali, že od úřadů obdrželi větší obnos peněz za to, že zachovají mlčenlivost.

Represe věřících

„Pokud to založíte na počtu pronásledovaných lidí, jsou represe duchovního hnutí Falun Gong nejzávažnější,“ říká právní zástupce Ču Šeng-wu. Vzpomíná si na případ, kdy zastupoval jednu z žen praktikujících Falun Gong z provincie Jün-nan, které do domu vrazila policie. Když v jejím domě nalezli další lidi, kteří zde cvičili meditační cvičení, obvinili jí z „nezákonného shromažďování“.

„Z našeho [právního] hlediska je jasné, že praktikování víry není zločin,“ sdělil právní zástupce Ču Šeng-wu Epoch Times.

20180427-cina2
Budova Nejvyššího lidového soudu v Pekingu, 30. března 2006. (STR / AFP / Getty Images)

V případě Falun Gongu řeší věci spojené s represemi, zatýkáním a soudním procesem speciální mimosoudní jednotka vytvořená v roce 1999, která nese název Úřad 610. Ačkoliv čínská ústava zaručuje svobodu víry, bylo jenom v roce 2017 zdokumentováno na 974 případů odsouzení následovníků Falun Gongu do vězení.

Represivní kampaň čínského režimu namířená proti Falun Gongu od roku 1999 přinesla 4 195 obětí na životech. A to hovoříme pouze o ověřených případech. Počet zatčených, mučených a zraněných je několikanásobně vyšší a z důvodu nesnadného získávání informací z Číny neexistují přesná čísla.

Pouze v lednu 2018 bylo podle stránek Minghui.org, které monitorují průběh represí, odsouzeno 35 příznivců Falun Gongu a dalších 30 předvedeno k soudnímu slyšení.

Občané si stěžují. Úřadům to vadí


Lidé, kteří se obracejí na centrální úřady s prosbou o pomoc, bývají často při podávání petice zatčeni přímo na místě. Občané, kteří přijíždějí do Pekingu podat stížnost Státnímu úřadu pro odvolání, jsou zachytáváni místní policií a odváděni pryč.


Například Paní Li Ning z města Lung-kchou v provincii Šan-tung se dovolává spravedlnosti v případě úmrtí její matky. „Od chvíle, co byla zabita, jsem nebyla pozvána k jedinému soudnímu slyšení. Práva byla mojí rodině úplně odebrána,“ řekla v rozhovoru s Epoch Times.

20180427-cina3
Petičníci v Pekingu 25. února 2018, kteří byli později posláni do záchytného centra Jiujingzhuangu v Pekingu. (S laskavým svolením účastníků akce)

Čínský učitel Jü Ťien-žung provedl průzkum, v němž sledoval více než dva tisíce případů, kdy šli občané podat státním úřadům petici. Pouze třem z nich se podařilo jejich stížnosti vyřešit skrze petiční systém. Více než šedesát procent z nich bylo zatčeno úřady kvůli tomu, že podali nějakou stížnost.

Kvůli velkému množství lidí, kteří byli zatčeni při podávání petice státním úřadům, vznikla v Hongkongu v prosinci 2008 takzvaná Liga čínských obětí. Během tří měsíců se v ní registrovalo na osmdesát tisíc lidí.

Aktivisté jako např. Chuang Čchi, zakladatel lidsko-právní webové stránky 64 Tian Wang, byl nedávno zatčen a odsouzen na 12 až 15 let odnětí svobody. Konkrétně Chuang Čchi je zadržován ve vězení v provincii S'-čchuan, kde byl podle zprávy Radio France Internationale mučen vězeňskou stráží.

Někteří Číňané výrok soudního úředníka komentovali na internetu. „Pokud strana řekne, že jsi vinen, potom jsi vinen. Pak tedy samozřejmě zde nejsou žádné nespravedlivé případy,“ uvádí jeden z komentářů.


Na reportáži se podíleli Li Xin’an a Xiao Lusheng.

Článek byl redakčně zkrácen; Přeložil a upravil Milan Kajínek; Zdroj.


Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.