Celkem 35 hnízd motáků lužních se letos podařilo zachránit díky aktivní ochraně hnízd. U běžných druhů je ale tato metoda nepoužitelná a pomůže jen výrazná změna zemědělské politiky EU. (Tomáš Pospíšil / Birdphoto.cz)
Celkem 35 hnízd motáků lužních se letos podařilo zachránit díky aktivní ochraně hnízd. U běžných druhů je ale tato metoda nepoužitelná a pomůže jen výrazná změna zemědělské politiky EU. (Tomáš Pospíšil / Birdphoto.cz)
Více než 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU. 23. února 2018, v Bruselu na summitu lídrů členských států Evropské unie, byl projednáván nový rozpočet Evropské unie, avšak nebyla vůbec řešena problematika ochrany přírody.

Jako odezva vyrazili do ulic Bruselu demonstranti vedení organizací BirdLife Europe a partnerskou německou organizací NABU, a vyzvali evropské představitele států a vlád, aby ukončili „Mlčení politických špiček“ a poskytli z připravovaného rozpočtu Evropské unie více peněz pro ochranu přírody a podporu druhové pestrosti. K výzvě se přidalo více než 130 evropských nevládních organizací.

Během rozhovorů o příštím rozpočtu Evropské unie, vedených v budově Evropské rady se demonstranti shromáždili na nedaleké ulici Rue de la Loi, oblékli se jako představitelé různých hlav států Evropské unie a nasadili si masky inspirované filmem „Mlčení jehňátek“. BirdLife Europe podporovaný 133 dalšími organizacemi vyzval, aby dosud prázdná slova byla podpořena konkrétními rozpočtovými opatřeními a přinesla více peněz pro přírodu v příštím rozpočtu EU[1].

Harriet Bradley, BirdLife Europe, se vyjádřila: „Očekáváme, že sliby Evropské unie ohledně udržitelného rozvoje se změní na konkrétní sumy určené na ochranu přírody. Pokud mají vedoucí představitelé EU znovu získat důvěru svých občanů, musí prokázat, že to myslí vážně s ochranou druhové pestrosti, která je klíčová pro přežití naší planety.“

Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (BirdLife Česko), k tomu sděluje: „Příroda je naším společným evropským dědictvím a současně tématem, které obyvatele Evropy zajímá, jak prokázala i kampaň #NatureAlert před dvěma lety. Přitom se opakovaně dozvídáme, jak přicházíme o stále další části přírody[2], [3]. Je nejvyšší čas, aby evropští lídři začali konečně konat, příčiny současného špatného stavu jasně pojmenovali a vyčlenili v rozpočtu prostředky na jeho zlepšení.“

20180301-ptaci2
Prudký úbytek ptáků zemědělské krajiny, jako jsou například čejky chocholaté, zastaví jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky EU. (Jan Vratislav)

Návrh reformy ignoruje závažnost stavu

enviweb.cz uvádí: „Návrh reformy Společné zemědělské politiky Evropské unie, který nyní představila Evropská komise, úplně ignoruje závažnost stavu, v jakém se nachází naše životní prostředí – od úbytku druhové rozmanitosti, až po devastaci půdních zdrojů a vody. Návrh nenabízí žádné východisko ze současné situace, kdy většinu rozpočtu společné zemědělské politiky tvoří tzv. přímé platby bez jasného cíle. Hlavní novinkou se zdá být mnohem volnější ruka pro členské země při rozhodování o využití finančních zdrojů. Nicméně chybí návrh mechanismů, které zaručí, že veřejné peníze budou využívány ke skutečnému naplňování společných cílů Evropské unie.“

Aktivní ochranu zajišťují neziskovky

„Úbytek hmyzu skoro o 80 % [1], pokles početnosti ptáků zemědělské krajiny o 55 % [2] nebo nedostatek vody v krajině v některých zemích EU včetně České republiky jsou jen některé z problémů, kterým dnes zemědělská krajina čelí,“ vypočítává Václav Zámečník, zemědělský koordinátor České společnosti ornitologické a pokračuje: „Přestože u nás i v Evropě běží různé projekty na podporu rostlin a živočichů zemědělské krajiny, na plné čáře je přebíjí současný způsob zemědělského hospodaření a bez změny systému zemědělských dotací to lepší nebude.“

„V letošním roce se nám aktivní ochranou hnízd a hnízdišť podařilo zachránit před zničením 80 hnízd čejek chocholatých, 12 hnízdišť chřástala polního, 35 hnízd motáků lužních a 2 hnízd motáků pochopů[3],“ popisuje Václav Zámečník a vzápětí dodává:
20180301-ptaci3
Nesprávně nastavená Společná zemědělská politika EU přispívá k vymírání opylovačů. Evropská komise promarnila šanci na její reformu. (Václav Zámečník / ČSO)

„Zatímco u těch nejvzácnějších druhů, jako je třeba moták lužní, je možné přímou ochranou hnízd posílit celou populaci, u běžnějších druhů to není možné, a pokud chceme, aby běžné druhy ptáků zůstaly běžné i v budoucnosti, musí se změnit celá zemědělská politika Evropské unie.“


Volání po zásadní reformě

Po změně přitom nevolají jen ochránci přírody. „Během veřejné konzultace o budoucí společné zemědělské politice se 80 % respondentů vyslovilo pro zásadní reformu. Zdá se, že Komise tyto výsledky buď nepochopila, nebo je záměrně ignoruje, když navrhuje zachování přímé podpory příjmů,” vysvětluje Zámečník.

Návrh Komise přichází nedlouho poté, co byla zveřejněna studie tzv. Fitness check zemědělské politiky Evropské unie, která ukazuje, že zdroje v rámci této politiky jsou využívány neefektivně a podporují dokonce degradaci přírodních zdrojů. Navzdory vážným a zdokumentovaným problémům současné politiky Evropské komise nepřináší účinná řešení a nenabízí zásadní změnu politiky po roce 2020.

„Nejasný a nedostatečný návrh, který komise předložila, nemůže být základem pro vypsání šeku na miliardy euro z našich společných peněz. Proto očekáváme, že rozpočet pro zemědělskou politiku Evropské unie na programové období po roce 2020 bude vázán na jasně a přísně stanovené cíle podmíněné účinnými mechanismy, které zaručí jejich plnění,“ uzavírá Zámečník.


[1] Úplný seznam podporovatelů této kampaně naleznete zde.

[2] Nedávno zveřejněná studie v časopise PLoS One mluví o více než 75 % úbytku biomasy létajícího hmyzu za posledních 27 let.

[3] Od roku 1980 poklesly počty ptáků zemědělské krajiny v Evropské unii o 55 %. Zdroj


BirdLife Europe and Central Asia je partnerstvím 48 národních ochranářských organizací a vedoucím představitelem ochrany ptáků. Náš jedinečný místní a globální přístup nám umožňuje poskytovat vysoký dopad a dlouhodobou ochranu pro přírodu a lidi. BirdLife Europe a Střední Asie je  jedním ze šesti regionálních sekretariátů, které tvoří BirdLife International. Společnost sídlí v Bruselu a podporuje partnerství mezi Evropou a Střední Asií a je zastoupena ve 47 zemích včetně všech členských států EU. S více než 4100 zaměstnanci v Evropě, dva miliony členů a desítkami tisíc kvalifikovaných dobrovolníků, vlastní nebo řídí společnost BirdLife Europe a Střední Asie společně se svými národními partnery více než 6 000 přírodních lokalit o celkové rozloze 320 000 hektarů.