Ilustr.foto. (Samuel Branch / Unsplash)
Ilustr.foto. (Samuel Branch / Unsplash)

Reflexe je označení pro porozumění, ke kterému dospějete, když se díváte do sebe. Vždy, když jste v životě litovali něčeho, co jste udělali nebo řekli, uvědomili jste si, že krátký moment sebereflexe může váš život ovlivnit a uchránit vás od osobní pohromy. 


Toto zpětné uvědomění bolí, ale když bolest přejde, snadno zapomeneme, co všechno nám může dívání se dovnitř přinést. Podle doktorky Froswy Booker-Drewové, spisovatelky a konzultantky, se dnes reflexe vidí velmi zřídka, obzvláště ve světě internetu.

„Vidíte to všude na sociálních médiích, kde lidé jen něco říkají, ale nezvažují dopady svých rozhodnutí,“ říká Booker-Drewová.

Posledním zářným příkladem je YouTube celebrita Paul Logan, který nedávno uveřejnil video se sebevraždou, kterou natočil v nechvalně známém japonském lese Aokigahara. Záběry, jak se natáčený oběšuje, vyvolaly bouřlivý nesouhlas. YouTube zareagovalo na stížnosti tím, že Logana vyřadilo z webového seriálu, stornovalo jeho plánovaný film a ukončilo mu vyplácení příjmů z reklam.

Logan se později na videu za svůj čin omluvil a uznal, že si měl následky uvědomit dřív. Ano, je to extrémní příklad, ale ve světě, kde se úspěch počítá v lajcích a zhlédnutích, je takovéto impulzivní chování běžné.

„Vždycky jsme nachystaní zmáčknout tlačítko „odeslat“, ale reakce může být daleko horší než jen negativní komentáře. Lidé dostávají padáka a ztrácejí příležitosti jen proto, že si nenajdou čas se nad tím zamyslet,“ uvádí Booker-Drewová.

Dělejte to jako Einstein

Reflexe nepomáhá pouze v tom, abychom se vyhnuli špatným rozhodnutím, ale může také nabídnout kreativní řešení. Ostatně pozoruhodným příkladem může být Albert Einstein. Ten tvrdil, že své inovativní myšlenky vykouzlil za pomocí myšlenkových pokusů, například představováním si, jaké by to bylo, kdyby jel vedle světelného paprsku.

Einsteinovi bylo teprve 16, když poprvé začal používat tyto sofistikované vidiny, aby přišel na nová chápání vesmíru. Jeho učitelé ve škole ho považovali za lempla, protože pokulhával v pro ně nejhodnotnější formě vzdělávání: memorování faktů.

Existuje celá řada tlaků, které naši hloubavou povahu dusí. Jedním z největších viníků je zaneprázdněnost – neustále máme pocit, že není dost času. Kdo by si mohl dovolit chvíli tichého rozjímání, když jsme v takovém kvapu, přepracovaní a vytížení?

Ve sprintu za vítězstvím nad časem se snažíme zvyšovat produktivitu a žonglovat co nejvíce úkolů najednou, ale tato vysokorychlostní strategie nás může ve skutečnosti zpomalovat. Vědci v posledních několika letech zjistili, že zpomalit, soustředit se vždy jen na jednu činnost a dělat přestávky může v konečném důsledku vaši výkonnost a kreativitu zvýšit.

Ostatně řada firem jako Google, Apple nebo Procter & Gamble zavedla na pracovišti školení, jak žít v přítomném okamžiku a další nekonvenční metody zvyšování tvořivého myšlení.

Spisovatel Carl Honoré propaguje přínosy zpomalení tempa už přes deset let. Napsal o tom již tři knihy a s firmami po celém světě konzultuje, jak do práce zapojit víc reflexe. „Jako lidské bytosti máme sklon zkoumat věci zběžně a nechat se rozptýlit. Proto opravdu potřebujeme ten čas na reflexi jako jakousi kotvu. Je to právě v těch chvílích klidného pokoje, kdy se můžeme najít. V určitém smyslu si myslím, že to je to, o čem lidský život je,“ popisuje Honoré.

Náboženství učí o důležitosti reflexe po staletí, jenže my lidé jsme s tím vždy měli problémy. Může to být nepohodlné, pracné a dokonce děsivé být sám se sebou a svými myšlenkami. Navíc je dnes příležitostí k rozptýlení víc než kdy předtím.

„Lákadla jsou všude kolem nás – další nahození fotky na Instagram nebo další příchozí zpráva v emailu. Je daleko jednodušší věnovat se těmto rozptýlením a vyhnout se metafyzickému posilování obsaženému v hlubokém rozjímání,“ uvádí Honoré.

Najděte si čas na hloubání

Bystré uvažování má v našem životě určitě místo. Například v krizových situacích musíte jednat pohotově, a ne se škrábat na bradě a zvažovat různé varianty. Podstatné je nalézt rovnováhu a přizpůsobit rychlost dané situaci, říká Honoré.

Proto, když máte možnost, přejděte do hloubavé nálady. Pomoci vám k tomu mohou aktivity, které jsou od podstaty neuspěchané, jako například jóga, zahradničení, čtení knihy, procházka bez mobilního telefonu nebo si dát horkou vanu.

Booker-Drewová si časem vytvořila denní rituál, kdy si skoro každou noc před spaním vyhradí aspoň deset minut na přemýšlení o tom, co ji v ten den naštvalo, a analyzování své reakce.

20180221-mysleni2
Ilustr. foto. (Tim Gouw / Unsplash)


„Na někoho se možná v ten moment rozzlobím, ale za pár hodin, když si sednu a popřemýšlím nad tím, co mě naštvalo, někdy objevím, že to s tím člověkem nemělo nic společného. Tím si vytvořím mír v mysli a tu situaci vyřeším, místo abych si tu zátěž a zlobu nesla s sebou,“ radí spisovatelka.

Přestože dnes chce každý okamžitou odpověď, Honoré tvrdí, že si možná získáme víc respektu, když požádáme o čas na rozmyšlenou.  Je daleko snazší zamyslet se, když jsme o samotě, než když po nás někdo chce učinit rozhodnutí hned na místě, a my jsme pod tlakem správně zareagovat.

Pomalý neznamená hloupý, to bychom si měli uvědomit, upozorňuje Honoré. Vlastně naše rozhodnutí vzít si čas na rozmyšlenou může motivovat ostatní. „Hodně často se v práci ocitneme na mrtvém bodě, kdy si každý říká, kdo se jako první ozve, že chce zvolnit. Být tím prvním je děsivé, ale když už to někdo řekne, uvědomíte si, že ostatní na to mysleli také a často přijde velká úleva.“

Abychom se k reflexi dostali, musíme si na ni vyhradit čas. To znamená naučit se říkat ne zbytečným činnostem, které nám ukrádají náš drahocenný čas. Pro mnohé z nás to obnáší stanovit si jasné hranice pro čas strávený s moderními technologiemi.
 
Zírat věčně na obrazovky počítače nebo mobilu může být sice i zábava, ale v konečném důsledku nám to zabraňuje ponořit se do sebe-reflexe. „Elektronická zařízení jsou skvělá, ale musíme najít lepší cestu, jak je používat. Odložit je dává lidem prostor, aby se sami našli... a aby nežili v tomto nezdravém, neuspokojivém stavu věčného rozptylování.“ 


Líbil se vám tento článek? Podpořte nás jeho sdílením na sociálních sítích.

Přeloženo z angličtiny.