Ilustr. foto. (Unsplash)
Přestože se názory jednotlivých odborníků na to, jak těchto cílů dosáhnout, mohou lišit, jedno mají společné: zaměřují se pouze na to, co jíst. Ale zdravě jíst není jen o tom, co jíme, ale také kdy, kde, proč a jak se stravujeme.
Kdy jíst
Žijeme v kultuře, kde se klade důraz výkonnost. Často vynecháváme snídani, oběd do sebe naházíme a večer už nezbývá čas na přípravu pořádného jídla. Tradiční model 3 pokrmů denně se z našich životů vytrácí, a jak lidé konzumují víc svačinových jídel než kdy jindy, tloustnou a tloustnou.
Ovšem když nemáme pravidelné, konkrétní časy na jídlo, je pravděpodobnější, že budeme mezi jednotlivými pokrmy pojídat a že si k ukojení hladu zvolíme něco nezdravého.
Lidé, kteří dodržují pravidelné stravovací časy a vyhýbají se neplánovanému pojídání v průběhu dne, mají větší šanci na dosažení vyvážené váhy, uvádí se ve studii publikované v odborném časopise Current Obesity Reports.
Kde jíst
Nejenom, že mizí pravidelné časy na jídlo, ale i vyhrazená místa na konzumaci potravy jsou na ústupu. Lidé pojídají v autě, u pracovního stolu, na ulici anebo před televizní obrazovkou.
Výzkumy však dokazují, že pojídání za chodu nebo když jsme nesoustředění, vedou k přejídání, protože si nejsme vědomi, kolik jsme toho vlastně snědli. Rovněž to může vést k dalšímu pojídání později, protože „zapomeneme“, že už jsme jedli.
Ale naopak, když máte k tomu vyhrazenou místnost nebo máte podnik, kam se vždy chodíte stravovat, z jídla se stane otázka zvyku. Potrava se pak stává centrem pozornosti, což napomáhá k pocitu větší plnosti a nasycenosti. Také je pravděpodobnější, že pokrm psychicky zaregistrujete jako „splněný“, a nebudete před dalším jídlem mlsat něco jiného.
Proč jíst
Když se lidí zeptáte, proč jedí, mají tendenci odpovědět, že jsou hladoví nebo jim to chutná. Jenže pro většinu z nich je jídlo daleko komplikovanější záležitost. Jídlo je často o regulování emocí. Jíme, když jsme znechucení, znudění nebo se potřebujeme uklidnit.
Je to také o společenské interakci a vyjádření toho, kdo jsme vůči zbytku světa. Představte si, že máte první rande. Co byste uvařili? Nějaká pečeně by byla jako nedělní oběd od mámy, instantní nudle jsou pro studenty a ústřice zase recept na propadák.
Jídlo dokáže mluvit a používá se k tomu, aby se druhým ukázalo, co jste za člověka. To obzvlášť platí ve věku sociálních médií a vyumělkovaného prezentování potravy.
Jenže když potrava začne plnit tolik složitých rolí, než jakou je výživa, ztrácíme spojení s tím, co je základní – hlad a nasycenost. Potřebujeme znovu objevit své přirozené stravovací rytmy a podněty: vynořující se pocit hladu, lepší chuť stravy, když jsme hladoví a okamžik, kdy jsme sytí, ale ne přeplnění. Rovněž se musíme naučit jiným cestám, jak zvládat emoce a najít si jiné způsoby společenského vyžití, které se netočí kolem jídla.
Jídlem ukazujeme, jakým typem osobnosti jsme. (Unsplash)
Jak jíst
Sytost je vjem tak jako bolest nebo únava. Proto když jsme pořádně nezpracovali to, co jsme zkonzumovali, jíme víc. Ale když se stravujeme ve k tomu určené denní době na k tomu určeném místě a říkáme si „toto je jídlo“, pak nám tento vědomý přístup k jídlu může přinést větší pocit naplněnosti.
Odborníci na výživu, stravování a slavní šéfkuchaři mají pravdu, když tvrdí, že se máme soustředit na to, co jíme. Ale jíst zdravě je také o tom, kdy, kde, proč a jak je pokrm konzumován. Pokud dokážeme jíst správně a nabýt u toho pocitu plnosti, jídlo si znovu vydobude své zasloužilé místo a my můžeme začít jíst, abychom žili, ne žít, abychom jedli.
Jane Ogdenová je profesorkou zdravotní psychologie na University of Surrey ve Velké Británii. Tento článek byl původně publikován z portálu The Conversation.
Pokud se vám tento článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Přeloženo z angličtiny:
