Ilustr. foto. (Pixabay)
Nedávná studie více než 60 tisíc dospělých Američanů zkoumala spojení mezi vnímáním cvičení a úmrtností. Vědci zjistili něco zajímavého: Lidé, které trápilo, že nejsou tak aktivní jako druzí, měli daleko větší šanci (až 71 procent), že za 21 let zemřou, a to bez ohledu na jejich skutečnou fyzickou kondici či celkový zdravotní stav.
Naopak, když věříte, že máte dostatek pohybu, může to vést k lepšímu zdraví. Při studii, kterou provedla Harvardská univerzita, oznámili skupině hotelových zaměstnanců, že jejich každodenní práce splňuje doporučenou míru fyzické aktivity. Druhé (kontrolní) skupině tato informace nebyla podána.
Lidé v informované skupině vykazovali již po prvním měsíci výrazné zdravotní zlepšení, včetně poklesu systolického krevního tlaku o deset jednotek a jeden kilogram úbytku na váze. Stejně tak se zlepšil poměr měr pas – bok a index tělesné hmotnosti. Všechny tyto změny byly výrazně větší než u kontrolní skupiny.
Bezpečný stres
Běžně se má za to, že stres je nebezpečný, avšak důkazy o tom nejsou jednoznačné. Například v jedné studii z roku 2016, která zkoumala 700 tisíc žen ve Velké Británii, se zjistilo, že lidmi hlášené hladiny stresu neměly žádný dopad na úmrtnost.
Stejně jako s aktivitou, to, jak vnímáte nebo uvažujete o stresu, může představovat stejně velký problém jako samotný stres. Existuje řada studií, které tento názor potvrzují.
V jedné velké studii, která se táhla devět let, zkoumali vědci roli stresu a jeho dopadu na zdraví a úmrtnost. Kromě hladiny stresu výzkumníci bádali také v tom, jaké mají lidé názory na stres coby rizikový faktor pro zdraví.
Výsledky ukázaly, že ani vysoká hladina stresu, ani vnímání negativního vlivu stresu na zdraví neměly spojitost s předčasnou smrtí. Nicméně u lidí, kteří věřili, že stres ovlivňuje zdraví, a kteří zároveň uváděli vysokou hladinu stresu, panovalo zvýšené riziko (o 43 procent) předčasného úmrtí.
Co je zajímavé, ti, kdo uváděli vyšší hladiny stresu, ale nevěřili, že stres škodí, měli nejnižší míru úmrtnosti, a to dokonce v porovnání s těmi, kteří uváděli menší stres.
Nový rok, nové uvažování
Co obě tyto oblasti výzkumu spojuje, je pohled, že vaše uvažování může hrát velmi důležitou roli při ovlivňování jak pozitivních, tak negativních účinků stresu a cvičení. Jak tedy změníme uvažování?
U cvičení je třeba začít s tím, že se přestanete strachovat, kolik fyzické aktivity vyvíjíte v porovnání s druhými. To je obzvlášť důležité, pokud je vaše srovnávání založeno na nerealisticky vysokých měřítkách.
Držte se zdravotních doporučení pro veřejnost, když přijde na rozsah vašich fyzických aktivit. A nezapomeňte se pochválit za každý pohyb, který děláte, a netrestejte se za to, že toho neděláte dost. To může vaši motivaci zvýšit a poskytnout řadu zdravotních přínosů – stejně jako tomu bylo u hotelových zaměstnanců.
Co se týká stresu, musíte přestal myslet na to, že psychologický stres je přímo nebezpečný, hlavně když jste vystresovaní, protože je to vnímaný dopad na zdraví, co má souvislost se zvýšenou úmrtností. Když mají lidé obavy, že je stres nebezpečný, může to vést s celé řadě chování, které může být daleko nebezpečnější, například hazardní hry, přejídání se nebo nadměrná konzumace alkoholu.
Hoteloví zaměstnanci zhubli, když jim bylo řečeno, že svou prací splňují doporučené hodnoty denní fyzické aktivity. (unsplash)
Tady mohou pomoct dva přístupy: První je nebát se, že je stres pro vás špatný. Strach pouze zvyšuje pocit ohrožení a posiluje přesvědčení, že stres je nebezpečný.
Když si místo toho zvolíte, že se bát nebudete, můžete dramaticky snížit stres z toho, že máte stres. To může rovněž zredukovat vaše nutkání ponořit se do nezdravých životních návyků.
Druhý přístup je přijmout stres jako normální součást života a jako přirozený mechanismus pro přežití, jenž se spouští při ohrožení. Bylo prokázáno, že když lidé změní uvažování a začnou vidět stres jako něco, co je posílí, a ne oslabí, může to vést k pozitivnějším výsledkům.
Změna v uvažování a omezení obav mohou být letos přesně ty cíle, které vás nejvíce posunou.
Robin Bailey je docent v oblasti psychologických terapií na University of Central Lancashire v Anglii. Tento článek byl původně publikován na portálu The Conversation.
Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Přeložil O. H.; Zdroj:
