Hlavní foto – protestní akce za ukončení represí Falun Gongu v Číně. Sloupec (shora) Americký prezident Donald Trump, ilustr. foto. (Olivier Douliery – Pool / Getty Images) Legislativní dvůr Tchaj-wanu. (Falungong.cz) Kanadský premiér Justin Trudeau hovoří s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. (Fred Dufour / AFP / Getty Images) Rada tchajwanského města Taichung. (Falungong.cz)
Hlavní foto – protestní akce za ukončení represí Falun Gongu v Číně. Sloupec (shora) Americký prezident Donald Trump, ilustr. foto. (Olivier Douliery – Pool / Getty Images) Legislativní dvůr Tchaj-wanu. (Falungong.cz) Kanadský premiér Justin Trudeau hovoří s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. (Fred Dufour / AFP / Getty Images) Rada tchajwanského města Taichung. (Falungong.cz)
Při jednání s Čínou došlo v nedávné době k několika významným okamžikům, kdy bylo opakovaně prolamováno „diplomatické tabu“, a sice téma pronásledování duchovního hnutí Falun Gong, které se stalo jedním z nejdiskutovanějších masových porušování lidských práv současnosti. Podle některých pozorovatelů represe naplnily skutkovou podstatu genocidy a zločinů proti lidskosti.

Ve světle ověřených případů úmrtí a zneužívání transplantační chirurgie[1] se směrem k Číně od roku 1999 postupně zvedla mezinárodní vlna znepokojení a diplomatických urgencí. Po rezolucích Evropského parlamentu a Sněmovně reprezentantů USA začalo gradovat masivní zatýkání uvnitř Komunistické strany Číny a nyní dochází k mezinárodnímu diplomatickému bojkotu čínských úředníků, kteří jsou do celé věci nějakým způsobem zapojeni. Svědčí o tom následující případy.

„Vyzýváme země po celém světě, které podporují demokracii a lidská práva: nevítejte tyto lidi.“ –zákonodárce Wang Ding-yu, Demokratická progresivní strana

Tchaj-wan zamítl vstup delegátům

Poměrně podstatný a na veřejnosti viditelný krok (i pro Čínu) učinil Tchaj-wan, který zamítl vstup třem čínským úředníkům a delegacím, kteří se angažují v pronásledování Falun Gongu (český přepis Fa-lun Kung).

Chiu Chui-Cheng, místopředseda tchajwanské Rady pro pevninské záležitosti (Mainland Affairs Council), uvedl, že rada omezuje povolení ke vstupu na ostrov porušovatelům lidských práv z Číny. Pokud má čínský úředník záznam o pronásledování Falun Gongu a spadá pod takzvaný Úřad 610, jenž byl vytvořen za účelem řízení represí, je mu okamžitě zamítnut vstup na ostrov. Dle pana Chiu toto opatření potvrzuje a uplatňuje tchajwanskou politiku, která hájí a ochraňuje lidská práva. Zdůraznil také, že cenit si lidských práv je nejvyšší hodnotou ze všech, a zopakoval, že na Tchaj-wanu nejsou vítáni lidé, kteří taková práva pošlapávají.

Větší počet tchajwanských zákonodárců také vyjádřil svůj souhlas s postojem vlády. Wang Ding-yu, zákonodárce vládnoucí Demokratické progresivní strany, řekl v rozhovoru s televizí NTD: „Vyzýváme země po celém světě, které podporují demokracii a lidská práva: nevítejte tyto lidi.“ Více zde

Česká republika zatím pouze na nevládní úrovni

V roce 2017 podpořili svým podpisem petici vyzývající k ukončení pronásledování Falun Gongu, kromě jiných, i ministr kultury Daniel Herman na MMF v Karlových Varech, vítěz letošních parlamentních voleb Andrej Babiš v Kunštátu na Svátku řemesel a kandidáti na prezidenta Marek Hilšer na ostravských „Coloursech“ a Michal Horáček v Praze u příležitosti oslav 17. listopadu. Dále z kandidátů na prezidenta vyjádřil v mailové korespondenci sympatie příznivcům Falun Gongu i Pavel Fischer: „Postoj státních autorit, které vůči nim [Falun Gongu] vystupují v Číně, považuji za vážné porušení práv člověka.“

V roce 2014 sice nedošlo k bojkotu šéfa čínské delegace Zhanga Gaoliho (Čang Kao-li), který je prokazatelně zapleten do pronásledování, ale jeho případ se dostal do českých médií (DvTv) i do kruhů Česko-čínského investičního fóra a české vlády. K jeho zatčení a zatčení dalších členů čínských delegací tehdy vyzvala česká nevládní organizace Lidská práva bez hranic.

K českým aktivitám v této oblasti můžeme mimo jiné přičíst také jednání senátního výboru (2012) pro lidská práva nebo koncert předních českých osobností Svědomí nelze koupit, reagující na vzrůstající spolupráci s Čínou za současného bagatelizování případů mučení a hrubého porušování lidských práv.

39 slovenských poslanců píše čínskému prezidentovi

U příležitosti Dne lidských práv adresovalo 39 poslanců Národní rady SR čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi otevřený dopis, aby ho upozornili na několik nejzávažnějších oblastí porušování lidských práv v Číně a požádali ho o neprodlenou nápravu. Speciálně upozornili na pronásledování duchovního hnutí Falun Gong, požádali o jeho ukončení a postavení exprezidenta Ťiang Ce-mina a všech pachatelů tohoto pronásledování před spravedlivý soud.

Kanada žádá propuštění vězňů

Kanadský premiér Justin Trudeau sdělil tisku, že během setkání s čínským vedením v Pekingu vznesl otázku kanadských občanů, kteří jsou v Číně v současné době uvězněni. Učinil tak během pětidenní návštěvy Číny, kde se setkal s premiérem Li Kche-čchiangem a prezidentem Si Ťin-pchingem.

Mezi kanadskými občany, kteří jsou v Číně v současné době zadržováni, je například podnikatelka a zakladatelka miliardové společnosti Leadman, paní Sun Čchien, kterou čínská tajná policie zatkla za podivných okolností v její rezidenci v Pekingu. Čínské úřady ji uvěznily na základě obvinění z toho, že se věnuje meditační praxi Falun Gong, kterou bývalý vůdce komunistické strany Ťiang Ce-min postavil mimo zákon v roce 1999. Více zde

USA sestavují seznam „nežádoucích“ čínských úředníků

Úředníci amerického ministerstva zahraničí, kteří mají na starosti otázku lidských práv v oblasti Asie a Tichomoří, oznámili, že prezident Donald Trump vydal směrnici k důkladnému sestavení seznamu osob, které porušují lidská práva.

Tento krok by znamenal, že do seznamu budou zahrnuti také funkcionáři Komunistické strany Číny, kteří jsou či byli zapojeni do násilných odběrů orgánů stoupencům Falun Gongu.

Směrnice vychází z Magnitskyho nadnárodního zákona o porušování lidských práv, který je zaměřen na zahraniční občany odpovědné za zabíjení, mučení a korupci. Více zde

2,6 miliónu lidí žaluje čínského exprezidenta

K mezinárodnímu tlaku lze také přičíst nezanedbatelné množství podpisů pod žalobu v rámci mezinárodního aktivismu. Jedno z největších hnutí za občanská práva moderní historie vyvíjí v současné době celosvětové úsilí, jehož cílem je postavit bývalého vůdce čínského režimu Ťiang Ce-mina před soud za zločiny proti lidskosti spáchané vedením represivní politiky proti Falun Gongu. K osmému prosinci letošního roku podepsalo petici, která vyzývá čínské soudní orgány k jeho odsouzení, na 2,6 milionu lidí z 31 zemí.

Od poloviny roku 2015 podalo téměř 200 000 následovníků Falun Gongu žalobu k Nejvyššímu lidovému soudu a Nejvyšší lidové prokuratuře. V Číně totiž platí od 1. května 2015 novela zákona, která nařizuje soudním orgánům přijmout a akceptovat všechny stížnosti. Více zde


Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.



POZNÁMKY: [1] [a] Nevládní organizace (WOIPFG), Investigation Report on the Chinese Communist Party’s Ongoing Crime of Live Organ Harvesting against Falun Dafa Practitioners. LINK

[b] Kniha Jatka, vydalo nakladatelství C-press 2014, shrnutí sedm let dlouhého terénního výzkumu, autor Ethan Gutmann. LINK

[c] Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest (Kravavá sklizeň, 2006), autoři David Kilgour, David Matas, WEB. LINK (v češtině)

[d] Rozšířená vyšetřovací zpráva z roku 2016, An Update to Bloody Harvest & The Slaughter. Spoluautoři zprávy, bývalý kanadský ministr zahraničí a státní návladní David Kilgour (david-kilgoour.com), kanadský právník David Matas, žurnalista Ethan Gutmann. LINK