Dá se kvůli nedostatku empatie v manželství předejít rozvodu? Ilustr. foto. (Pixabay)
Ten největší problém, se kterým se v partnerstvích setkávám, je něco, čemu říkám „bitva o empatii“. Dejme si příklad. Pavla poví Honzovi, že ji naštvalo a zranilo něco, co on řekl – způsob, jakým zareagoval na její názor na jednu rodinnou otázku. Požádá ho, jestli by příště mohl mluvit s větší laskavostí a nebyl tak kritický jenom kvůli tomu, že má odlišný názor od toho jejího.
Honza reaguje na Pavlin požadavek agresivním dotazem, proč by na ni měl být tak hodný, když ona ho ani ne před měsícem nenechala rozebrat jeho pocity z jiné rodinné záležitosti a vůbec k němu nebyla laskavá.
Na to Pavla zaútočí zpátky a začne vysvětlovat, proč měla právo se tak před měsícem zachovat a že to byla reakce na to, co on udělal před dvěma měsíci a co ona považuje za neohleduplné a agresivní. Honza vzápětí vyštěkne s tím, že se tak zachoval právem, vždyť ona se k němu zachovala tak a tak nehezky před třemi měsíci. A tak to jde sem a tam, až do nevypátratelné minulosti, do období, než všechno tohle vzájemné zraňování začalo.
A tohle si páry dělají pořád. Bojují o to, kdo si zaslouží pochopení, čí pocity by se měly probírat, čí zranění by se mělo léčit a čí pocity by měly být uznány právoplatnými.
Partneři často odmítají projevit si empatii kvůli tomu, že jim to přijde jako přiznáni, že oni jsou ti, kdo je na vině, čímž by se podle nich vzdali šance na přijetí empatie a vlastní potvrzení. Jinými slovy „vcítění se do tebe anuluje vcítění se do mě“.
Jak se zranění a zášť nahromaďují, je stále těžší a těžší vcítit se do prožitku vašeho partnera, protože sami máte tolik vlastní nevyslyšené bolesti. A když se mezi dva lidi dostane tolik ignorované bolesti, že zatvrdne jako cement, je skoro nemožné, aby svým pocitům navzájem naslouchali, natožpak, aby s tím něco provedli.
Časem tato neléčená zranění vytváří partnerství, ve kterém není prostoru pro vyslyšení, a to udusí vzájemnou laskavost a oporu – nezbytné součásti důvěrného vztahu. Z tohoto důvodu a mnohých dalších je zášť v milostném stavu nejjedovatější ze všech emocí.
Jak si zášť vyléčit
Co se s tím dá dělat, když jste ve vztahu, kde ublížení již přerostlo v zatrpklost, nevyřešený hněv a bolest? Je ještě nějaká naděje, aby znovu vyrostla empatie a váš vztah se zase rozvinul jako květ růže? Jestliže je minulost minovým polem, může být přítomnost klidným přístavem?
Pokud se zeptáte mě, řekla bych: „Snad ano.“ Ale pokud se mě zeptáte, jestli je možné vybudovat znovu ve vztahu pouto empatie, odpověděla bych jednoznačným „ano“.
První krokem je pojmenovat problém a upřímně na něm zapracovat. Když se nesnažíte zášť řešit, sama určitě neodejde. Zášť je jako rakovina, která metastázuje, a nakonec zdravý vztah zabije.
Kroky k nápravě
Udělat restart znamená začít s čistým štítem, který nemá žádné šrámy a vy i ten druhý jste nevinní a zasloužíte si oba laskavost a útěchu... budete spolu a bude vám na sobě opět záležet.Krok 1: Stanovte si cíl
Já nejdřív navrhuji, aby si páry společně stanovily záměr, že ve vztahu znovu vybudují vstřícnost. Pomáhá to, když se vědomě rozhodnete a dáte tomu jméno. Možná, že si oba dva chcete prohloubit pocit blízkosti a důvěry anebo se jen zbavit zášti. Každý z vás může mít jiný cíl, ale je důležité, abyste došli k odsouhlasené touze a ochotě věnovat této otázce pozornost.
Někdy dochází k situaci, že jeden z partnerů si takový cíl stanovit nechce, a často je to právě proto, že si nahromadil příliš moc zášti. Je-li to tak, vy si stejně můžete usmyslet svůj vlastní cíl, a i když to není ideální, přesto to může přinést pozitivní výsledky.
Krok 2: Zmáčkněte Reset
Jakmile je cíl pojmenován, doporučuji uzavřít dohodu, že oficiálně zresetujete váš vztah. Tento datum můžete oslavit, třeba jako nové výročí, den, kdy jste si slíbili začít od znova, bez jedů z minulosti. Je důležité, abyste tento den nového začátku nějak hmatatelně označili tak, aby působil reálně a posvátně.
Restart znamená přesně tohle – začít znovu od začátku. Takže teď, když budete svému partnerovi vyjevovat své pocity, uvědomte si, že na nich záleží už proto, že existují a nelze je anulovat událostmi v minulosti. Udělat restart znamená začít s čistým štítem, který nemá žádné šrámy a vy i ten druhý jste nevinní a zasloužíte si oba laskavost a útěchu. Tento krok může otevřít úplně nový prostor, kde opět budete spolu a kde vám na sobě bude záležet.
Krok 3: Zkuste střídačku
Společně s resetováním vztahu doporučuji vyzkoušet nový způsob komunikace, kterému říkám „na střídačku“. To znamená, že když například manžel vyjeví ženě své nepříjemné pocity, bude vyslyšen a plně pochopen, aniž by docházelo k protiargumentaci. Pocity druhého partnera (to, co nesouhlas vyvolalo) se nechají na druhý den.
Druhý den zase ona vyjádří své pocity (pokud si to přeje) z toho, co jí manžel řekl anebo přijde s něčím úplně jiným. A znovu, tak jako v předchozím dnu, přednese své pocity bez vyvracení a obhajoby manžela.
Tento proces může podpořit nedefenzivní naslouchání a dokonce empatii (u obtížných otázek doporučuji zavedený, obezřetný způsob komunikace). Má řešit zášť bezpečně a hned, jak vzplane, čímž se předejde jejímu vykrystalizování.
Protože víte, že na vás přijde řada až zítra, budete se lépe soustředit na poslouchání, opravdové vyslyšení pocitů vašeho partnera či partnerky. Možná se to může zdát divné, ale umožní vám to lépe se uvolnit, protože se nemusíte snažit konverzaci vyhrát. Také můžete zkusit zopakovat své polovičce to, co vám povyprávěla, aby si byla jistá, že jste ji opravdu vyslechli a správně pochopili její pocity.
Tím, že budete svému partnerovi naslouchat, aniž byste se obhajovali, se zredukuje šance, že rozprava skončí přikrmováním nové zášti. Tím, že se budete střídat a vědět, že i vy dostanete bezpečný prostor, kde budou vaše pocity vyslyšeny, ulevíte si od úzkosti, rozhořčení, zoufalství a marnosti. Také to obrovsky zlepší možnost zasazení nového empatického pouta.
Tím, že komunikujete jeden po druhém (s přestávkou na zamyšlení), vytváříte zahradu pro dobrotu, zvídavost a oporu, což jsou obranné prvky milujícího vztahu, který dostane příležitost znovu zakořenit a snad i růst.
Zášť je pro vztah jedem. Zabíjí tu nejskvělejší část blízkosti – empatii, umění vcítit se do prožitků druhých. To, co ve vztahu přináší největší zadostiučinění, je podle mé osobní zkušenosti možnost dávat a přijímat empatii, opravdu cítit její výměnu. Proto, zažíváte-li ve vztahu zášť, zkuste aplikovat mé rady. Rozhodně vám to neublíží a kdo ví? Třeba to opravdu pomůže. Koneckonců i samotný proces vašich pokusů o uzdravení vztahu vás může obohatit.
Nancy Colierová je psychoterapeutka, pastorka a publicistka. Bloguje pro Psychology Today, The Huffington Post a je autorkou několika knih o vnímavosti a osobnostním růstu. Se svými klienty pracuje i přes Skype. Její internetové stránky jsou NancyColier.com.
Z angličtiny přeložil O. H.; Zdroj:
