Ilustr. foto. (Pixabay.com)
Kontroverzní výzkum probíhá pouze v Číně
Oznámení o první transplantaci hlavy se setkalo se skepticismem ze strany vědců a vyvolalo strach z Frankensteinova monstra.
Avšak dvě naléhavé otázky jsou přehlíženy, říkají odborníci: Odkud pocházejí těla pro tento výzkum? A proč se výzkum „transplantace hlavy“ děje pouze v Číně, kde je známo, že těla popravených vězňů jsou používána k transplantaci bez souhlasu?
Italský vědec Sergio Canavero oznámil, že uskutečnil 11. listopadu první úspěšnou transplantaci hlavy, i když mezi dvěma mrtvolami. Podrobnosti tohoto výzkumu byly zveřejněny 22. listopadu.
Canavero, který se přirovnává k Victorovi Frankensteinovi, prohlašuje, že experiment předcházel další fázi, kterou bude transplantace mezi mozkově mrtvými subjekty, a konečně by ve finále mohla být provedena i plná transplantace hlavy pro živou osobu.
Poté, co Canavera nenašel pro svůj výzkum z etických důvodů zastání ve Spojených státech ani v Evropě, šel hledat zázemí do Číny, kde se seznámil ze svým spolupracovníkem Siao-pching Ženem.
„Američané to nechápali,“ sdělil Canavero 11. listopadu na tiskové konferenci.
Italský chirurg Sergio Canavero 18. listopadu 2016 v Glasgow, Skotsko. (Jeff J Mitchell / Getty Images)
Neprůhlednost
Profesorka Karen Rommelfangerová je vedoucí redaktorkou odborného vědeckého časopisu American Journal of Bioethics Neuroscience. Uvedla, že vzhledem k tomu, že Čína používá na transplantace těla popravených vězňů, existují otázky, které vyžadují naléhavou odpověď.
„Co je velmi důležité – a o čem ještě nikdo nehovořil – je to, odkud těla pocházejí a zda s tím někdo dal souhlas. Žádný z čínských spolupracovníků nereagoval na velmi zásadní součást celého podniku – což je souhlas jednotlivců k účasti (na výzkumu).“
Uvedla, že je překvapená tím, jak se lidé nechali rozptýlit ostatními fakty, aniž by postrádali to, co považuje za nejdůležitější.
„Každý viděl tu show kolem transplantace hlavy a ovšem že to vyvolalo nějaké reakce. Jednou je napadnutí samotného Sergia Canavera, o kterém se šuškalo, že to musí být asi nějaký blázen. Druhou je, že je to už z morálního hlediska přespříliš a jen pro silné nátury, a tak si možná myslíme, že to prostě zmizí, když se na to přestaneme dívat.“
Podle Rommelfangerové celé věci chybí transparentnost. „Ráda bych věděla, co účastníkům bylo řečeno a co jim bylo přislíbeno. Jaká rizika a výhody jim byly vysvětleny? Ráda bych věděla, jaké údaje budou během celého procesu shromaždovány.“
„Transplantace hlavy“ může být užitečněji chápána jako transplantace těla – smyslem je, že když zdravotní stav něčího těla selže, mohou ho jednoduše vyměnit za zdravějšího, možná mladšího.
Otázkám kolem transplantace hlavy se zabývá aktuální vydání časopisu American Journal of Bioethics Neuroscience. Obavy Rommelfangerové jsou vysvětleny v redakčním článku v magazínu, jehož spoluautorem je Paul Boshears, profesor filozofie na Kennesawské státní univerzitě.
Canavero uvedl, že proceduru provedl dvakrát, což by vyžadovalo čtyři těla. Použití orgánů politických vězňů pro transplantaci v Číně bylo dobře zdokumentováno. Po celá desetiletí Čína otevřeně přiznává, že využívá orgány popravených vězňů bez jejich souhlasu.
V roce 2006 vyšetřování odhalilo, že Čína zavedla prosperující průmysl pro odběr orgánů od vězňů svědomí. Ti jsou zabiti na zakázku, podle poptávky a jejich orgány jsou prodány za účelem zisku vhodným zájemcům.
Čínští lékaři nesou čerstvé orgány pro transplantaci. (Screenshot / Sohu.com)
Zpráva Bloody Harvest / The Slaughter: An Update zveřejněná v červnu 2016 uvádí, že hlavními cíli odběru orgánů jsou lidé, kteří se věnují duchovní disciplíně Falun Gong. Avšak pro své orgány byli zabiti i Ujguři, Tibeťané a podzemní křesťané a jejich orgány jsou v některých případech prodávány i cizincům, uvádí zpráva.
Vyšetřovatelé odhadují, že v Číně se od roku 2000 mohlo uskutečnit až 1,5 milionu transplantací orgánů bez jakéhokoli ověřitelného zdroje orgánů. U transplantace se platí 60 tisíc dolarů za ledviny, 100 tisíc dolarů za játra a až 150 tisíc dolarů za plíce a srdce, podle oficiálních čínských zdrojů citovaných ve zprávě. Podle Leona Lee, tvůrce oceněného dokumentárního snímku Human Harvest, se v tomto odvětví celkově vydělá odhadem přes 1 miliardu dolarů ročně.
Pokračující výzkum navzdory námitkám
Projekt transplantace hlavy byl Canaverou zahájen v roce 2015. Zpočátku měl pro první živou operaci zájemce, ale ten svůj souhlas stáhl.
„Každý tvrdil, že je to nemožné, ale operace byla úspěšná,“ sdělil Canavero na tiskové konferenci ve Vídni, která byla natočena a umístěna na YouTube.
Canavero na konferenci vysvětlil, že úspěšně dokončil vůbec první výměnu mezi mrtvými těly.
„V další fázi provedeme úplnou výměnu mezi mozkově mrtvými dárci orgánů,“ sdělil a dodal: „A to je konečný krok k formální transplantaci hlavy u akutního zdravotního stavu.“
Mnozí z lékařské komunity se však domnívají, že základní premise je neetická. Jiní odmítají tvrzení Canavera a věří, že to prostě není možné. Například Dean Burnett, neurolog a lektor psychiatrie v Centru pro lékařské vzdělávání na Cardiffské univerzitě, také věří, že to, co Canavero hodlá udělat, je nemožné.
„Abyste mohli říci, že můžete prostě jen tak držet něčí hlavu na těle někoho jiného, to není na základě současného lékařského porozumění skutečně proveditelné,“ řekl Burnett podle National Post. „Byl bych velmi rád, kdybych slyšel jeho vysvětlení na otázky, které byly vzneseny,“ dodává.
Profesor Jan Schnupp z Oxfordské univerzity popsal pokusy jako „znepokojující“. „Šance, že osoba, která má svou hlavu transplantovanou na jiné tělo, bude schopna získat kontrolu nad těmito částmi těla, nebo že mu k něčemu budou, jsou zcela zanedbatelné,“ sdělil Schnupp pro The Sun.
Čína jako dostupná továrna pro výzkum
Jen proto, že zprávy o výzkumu zmizí, nutně to neznamená, že se přestalo i s pokusy nebo že se už nemusíme vyžadovat odpovědi na vznesené otázky, míní Rommelfangerová.
„Myslím však, že o tom už více nebudeme slyšet, dokud nebudou mít něco pozitivního nebo nějaký pozitivní obrat, o kterém by mohli přinést novou zprávu. Jenže předtím, než něco takového uslyšíme, dojde možná ke spoustě pochybení.“
Rommelfangerová k tomu ještě dodává, že celý tento projekt se chová jako příšerná PR platforma pro Čínu, která se snaží nevybíravě nabízet svůj výzkum, kde se ničemu meze nekladou.
„Tohle je Čína, která říká: Pokud chcete dělat úpravy genu anebo dělat experimentální, a možná i kontroverzní technologické průlomy, my máme zdroje.“
Pokud se vám tento článek líbil a považujete jej za zajímavý nebo důležitý, proč nás nepodpořit jeho sdílením na sociálních sítích. Vřele děkujeme!
Přeložil: Michal Cabejšek; Zdroj:
