Lidé nakupují na farmářském trhu v New Yorku; 8. srpna 2014. (Samira Bouaou / Epoch Times)
Státní inspekce a úřady sice monitorují rezidua pesticidů v potravinách, nicméně hladiny reziduí, které oni považují za bezpečné, jsou ve skutečnosti pravděpodobně škodlivé, poukazují někteří odborníci.
Důvodem je, že kontrolní úřady zakládají zdravotní škodlivost na studiích o jednotlivých pesticidech. Neberou v úvahu, že tyto látky se v lidském těle hromadí a že kombinace různých pesticidů může přivodit zdravotní důsledky.
Například řekněme, že sníte trochu jednoho pesticidu v jahodách, trochu dalšího pesticidu v medu a dalšího pesticidu v brokolici. Je možné, že jedna porce jahod s jedním druhem pesticidu je stále v rámci bezpečných ukazatelů. Jenže když těchto jahod sníte moc, je možné, že hladinu zdravotní bezpečnosti překročíte.
Anebo je možné, že na jahodách, v brokolici a v medu je vícero pesticidů a my nevíme, jak tyto látky spolu reagují. Je to jako když smícháte různé druhy léků, které jsou samy o sobě bezpečné, ale v kombinaci s druhými už ohrožují zdraví.
Konzumace bio potravin může sice vystavení pesticidům snížit, ale vypadá to, že jisti si nelze být ničím. Rezidua pesticidů byla nalezena dokonce v bio potravinách pro děti. Jedním z důvodů může být například nálet pesticidů z okolních polí, která nejsou biologicky ošetřována.
Co je v mezích bezpečnosti?
Virginia Zaunbrecherová, která působí jako molekulární bioložka a právnička na University of California–Los Angeles, zpracovala s kolegy v roce 2016 zprávu o zdravotních dopadech kumulativního vystavení pesticidům.
„Co si z toho můžeme odnést, je, že o vzájemné interakci pesticidů toho víme velice málo. Vůbec z toho nemám dobrý pocit, že kolem toho panuje tolik nejistoty,“ uvedla vědkyně. Přitom často dochází k tomu, že na jeden druh plodiny se stříká hned několik různých pesticidů.
Professor Philippe Grandjean z fakulty veřejného zdraví na Harvardu souhlasí, že koktejl pesticidů pravděpodobně bude zdraví škodlivý. „Studie na zvířatech zkoumaly jednotlivé pesticidy s naprosto rozdílnými účinky a mechanismy. Žádný z nich jednotlivě nevykazoval žádné známky toxicity, ale když se podávaly spolu, objevila se toxicita. Vidíme tady, že koktejlový efekt je skutečný.“
Grandjean byl jedním z autorů studie zpracované pro Evropský parlament, která měla sestavit zdravotní dopady konzumace bio potravin. Protože ekologické hospodářství jedovaté umělé pesticidy nepoužívá, hlavní část studia se točila kolem zdravotních dopadů pesticidů.
Profesor Grandjean říká, že když kontrolní orgány určují bezpečnou hladinu pesticidů, neberou dostatečně v úvahu několik stěžejních faktorů. Jedním z nich je zvýšené riziko pro děti a embrya. To, co je bezpečné pro dospělé, nemusí být bezpečné pro děti, které mají v těle větší koncentrace pesticidů, protože množství jídla, které konzumují, je větší v porovnání s velikostí jejich těla. To může ovlivnit jejich vývoj.
Dalším faktorem, který úřady nezvažují, jsou rozdíly mezi jednotlivými lidmi. „Lidi nejsou stejní, liší se. Studoval jsem rtuť u ryb, což je další druh kontaminace potravy. Jak se ukazuje, někteří lidé mohou být pětkrát až desetkrát náchylnější na rtuť, než je průměr, a to podle genetické konstituce,“ říká profesor. No a třetím faktorem je tzv. koktejlový efekt.
Seznam plodin s nejmenším a největším obsahem pesticidů
Grandjean upozorňuje, že dějiny nás učí, abychom předpokládali, že pesticidy jsou daleko jedovatější než se původně zdají.
„Pesticidy se často používaly i dvacet let, než se zjistily neblahé účinky nejrůznějšího druhu. Pak se stáhly a byly zavedeny jiné pesticidy. Řekl bych, že historie se zřejmě bude opakovat a my dál budeme nacházet nepříznivé účinky, o kterých jsme si nejdříve mysleli, že neexistují,“ říká akademik.
Studie poukazují na to, že přejít na ekologické potraviny může snížit hladinu pesticidů v těle člověka. To ale podle Grandjeana neznamená, že bychom všichni měli okamžitě přejít na bio stravu. Pro začátek by stačilo, kdyby se do konvenčního zemědělství zavedly některé ekologické principy jako střídání plodin a vysazování jistých druhů zeleniny vedle sebe, což by potřebu pesticidů snížilo.
Jak se vyhnout pesticidům v potravinách
Pouhým opláchnutím spláchnout rezidua pesticidů z ovoce a zeleniny nelze, vysvětluje profesor Grandjean. Co pomoci může, je oloupat je.
Také je dobré vypátrat si, ve kterých zemích se používají pesticidy v hojnější míře a plodiny z těchto států omezit. Dalším logickým krokem je zařadit do jídelníčku produkty ekologického zemědělství. Jedna studie z Dánska ukázala, že když lidé utratili jen o 10 euro měsíčně navíc za bio potraviny, eliminovalo to nějakých 75 procent vystavení se pesticidům.
Pokud nechcete kupovat jen bio produkci, zkuste si vybírat položky, které tolik pesticidů neobsahují. Například jahody jsou jednou z potravin, kde obvykle bývá největší množství reziduí pesticidů.
Na druhou stranu ekologicky pěstované ananasy jsou docela drahé a jejich slupka, kde je reziduí nejvíce, se stejně nejí, takže stačí koupit ananasy obyčejné. Nezisková organizace Environmental Working Group sestavila seznam plodin s nejnižším a nejvyšším podílem reziduí pesticidů. 10 nejznečištěnějších a 15 nejčistších vám zde přinášíme.
Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích. Velmi nám tím pomůžete.
Z angličtiny přeložil a upravil Ondřej Horecký; Originální článek:
