Tajemství vodních spirál. Lesník a vynálezce Victor Schauberger

Za jasné měsíční noci seděl v lese u vodopádu a sledoval průzračnou tříšť jasně ozářenou svitem měsíce. Dole kolem dopadu vodního kužele se odehrávalo jarní tření pstruhů. V čisté vodě mohl vidět každý pohyb těchto krásných ryb. Jejich rej náhle vyrušil příchod obzvláště velikého pstruha. Příchozí začal kolem vodopádu kroužit a kolébal se výraznými spirálovitými pohyby. Potom zaplul do místa dopadu vodopádu.

Lesník zahlédl v kuželu vodopádu něco neuvěřitelného, silný krouživý pohyb, v němž rozpoznal onoho velkého pstruha. Nesl se vzhůru proti proudu vody a evidentně využíval jakousi vnitřní spirálu, na jejíž sílu se napojil, aby se bez pohnutí vznesl do výšky. Jakmile dosáhl hrany vodopádu, mrskl ocasní ploutví a zmizel.

„Nejdříve pochop,potom zkopíruj.“ – motto Victora Shaubergera

Ryba plovoucí vzhůru proti proudu vody – to bylo pozorováno v přírodě. Zbylo pak už na člověku, jaké z toho vyvodil závěry, co se od přírody naučil, jakou inspiraci k vynálezům si z toho vzal.

Victor Schauberger (1885–1958), rakouský lesník, vynálezce a spisovatel, se narodil v rodině lesmistra ve vsi Holzschlag am Plöckenstein, poblíž hranic tří zemí – Rakouska, Německa a Čech.

Rod Schaubergerů byl původně bavorský šlechtický rod, který se kolem roku 1230 dostal do sporu s biskupem z Pasova. Když prohráli spor, ztratili svá privilegia a přišli o rodinné sídlo Schauburg. Počátkem 17. století se v Rakousku vytvořila boční linie rodu, která se po léta starala o lesní hospodářství a chov zvěře.

Victor vyrůstal uprostřed přírody, v lesích poblíž trojmezí pozoroval život zvířat, poznával rostliny a taje vodstva. Obdařen byl mimořádným pozorovacím talentem, ze kterého později pramenily jeho vynálezy podobně jako horské bystřiny. Objevil důležité souvislosti, které ostatním unikaly.

Během sledování proudící vody možná objevil takzvanou Fibonacciho spirálu, jež se ve vodním toku energeticky projevovala. Rozpoznal, že přirozeně tekoucí voda obsahuje určité pohybové formy, jež mají význam pro nosnou sílu vody – i pro to, jak dlouho může vydržet čerstvá. Stojatá voda, která neproudí, začne zahnívat… Také ve východní filozofii platí, že strnulost znamená smrt a přizpůsobivost je projevem života. Schauberger tak možná bezděky navázal na moudrost dávných mudrců.

Vířící forma spirály se v přírodě objevuje celkem často, například v hlemýždí ulitě, nebo v rohu antilopy kudu. Tento princip se ve větším měřítku projevuje u mlhovin i galaxií ve vesmíru; také náš sluneční systém se pohybuje v galaxii Mléčné dráhy.

Schauberger vypozoroval, že druh prostorového spirálového pohybu využívají pstruzi v horských bystřinách ke svému plutí proti proudu nebo vzhůru vodopádem. Ryby dokáží najít jádro vířícího vodního proudu a využít jeho pohybové energie. Sledoval mořského orla, jak ze vzduchu loví candáty v jezeře, a objevil, že jak orel, tak i ryby napodobují spirálovitý pohyb, a byl tím uhranut.

„Věrnost mlčícím lesům!“ – heslo potomků rodu Schaubergerů

Podle Victora Schaubergera této přirozené formy pohybu využívali již i jeho předkové. Zřejmě neměli pojem o prostorovém vířivém pohybu, ale dovedli tento princip používat při stavbě takzvaných smyků na dřevo. Ohrazovali bystřiny, které byly využívány k plavení dřeva, tak, že hrazení nutilo vodu téci střídavě, doprava a doleva. Ve výsledku plavené kmeny získaly v pravidelně se měnících zákrutech rychlost. Místy dokonce pluly i do kopce!

Schauberger bývá nazýván zakladatelem toho, čemu se říká vírová technologie. Jak sám prohlásil, vše odkoukal od živé i neživé přírody. Jeho osobní motto znělo: Nejdřív pochop, pak zkopíruj.

Vynálezy

Schauberger sestavil několik technických vynálezů, strojů či zařízení, o kterých se však nedochovaly žádné důkazy.

Veřejnost kdysi upoutal jeho plavební kanál, který nikdo nedokázal okopírovat. Bylo to důmyslně sestrojené plavební zařízení pro dopravu lesního dřeva dolů do nížin pomocí neuvěřitelně malého množství vody z horských bystřin, svedených do speciálně postavených koryt. Voda v korytech byla uváděna do pohybu zleva doprava zákrutami nebo i pomocí speciálních lopatek, které zajišťovaly vířivý pohyb. Současně se lesníkovi podařilo asi 13x snížit původní náklady na splavení kubíku dřeva.

Dokázal sestrojit a s úspěchem vyzkoušet několik pomůcek, které napomáhaly tomu, aby se  vodní koryta nezanášela a současně při povodních pojmula co nejvíce vody. Dal si práci i se zemědělskými stroji pro efektivnější obdělávání půdy, které se však nedochovaly.

„Voda je kolébkou života jen tehdy, když se v přírodě pohybuje přirozeným způsobem.“

Perpetuum mobile!

Podobně jako další vynálezci se pokusil sestrojit tzv. perpetuum mobile, stroj, který se bez ustání pohybuje vlastní silou. Opravdu sestrojil prototyp tohoto zařízení, jehož systém byl opět podporován vodou. Použil dutou hřídel, trubice se zákruty podle vzoru rohu antilopy kudu a ozubené kolo, které ponořil do vodní nádrže. Když pomocí elektromotoru hřídel roztočil, pohybovala se nadále vlastní silou poháněnou tryskami s vodou, takže stroj bylo možné zastavit pouze až vypuštěním vody z nádrže.

Patenty a vynálezy

Vynálezy rakouského lesníka byly velmi početné a zdaleka ne všechny došly k uplatnění v praxi. Několik nápadů, konceptů a zařízení si nechal patentovat u rakouského úřadu. Avšak kromě způsobu plavení dřeva neměly jeho patenty příliš velký úspěch. Během války vyvíjel pro Německo repulsinu, rotační létající stroj, který by mohl být základem pro létající UFO. Pokoušel se také o vývoj tichého chodu pro ponorky.

Americký poločas na závěr života

Koncem 50. let minulého století se u Schaubergerových objevili dva Američané, kteří přesvědčili Victora a jeho syna Waltera k cestě do USA, konkrétně do Texasu. Tam se údajně účastnili přísně utajeného výzkumu, který byl přerušen, a tak se na podzim roku  1958 oba Schaubergerové vrátili zpět. Po návratu z Ameriky Victor do pěti dnů zemřel.

Díky neustálému pozorování přírody došel k pochopení, že současná technika vyvíjená lidmi působí na Zemi spíše ničivým způsobem. Ve svých sedmdesáti letech došel k názoru, že stavbou kanálů na plavení dřeva svým způsobem také nepřímo napomohl drancování lesního bohatství.


Článek vyšel v rámci speciálního tištěného vydání Epoch Times.