Protestní akce před výstavištěm v Holešovicích, Praha 7, 2017. Aktivisté upozorňují na vyšetřovací zprávy o zneužívání transplantologie k orgánovým transplantacím od nedobrovolných "dárců", vězňů svědomí v Číně. (Epoch Times ČR)
Výstava mrtvých těl, která pocházejí z Čínské lidové republiky, sklidila velkou návštěvnost zvědavých diváků, ale také poměrně masivní kritiku a odpor z řad lékařů, ministerstva pro místní rozvoj a starosty Prahy 7. Starosta Jan Čižinský dal na popud ministerstva pokyn k pohřbení těl v hrobce na pozemku města. Případ se zastavil u policie, která nenašla právní rámec pro vstup na pozemek výstaviště a zabavení těl. Starosta se ve věci chce obrátit na soud, aby došlo ke konečnému právnímu verdiktu.
Zeptali jsme se starosty, jak celá věc pokračuje a zda skutečně došlo k soudní dohře. „Nejprve chci vyčerpat všechny možnosti jiné a pak se teprve obrátím na soud, abych soudy zbytečně nezatěžoval,“ napsal Jan Čižinský v e-mailovém rozhovoru s Epoch Times.
„Obrátili jsme se na magistrát s tím, že došlo k porušení zákona o zdravotnických službách,“ sdělil starosta.
Magistrát starostovi sdělil, že ministerstvo již oslovil „vzhledem k rozporuplným reakcím laické i odborné veřejnosti, medializaci a také samozřejmě i vzhledem k reakci samotné Městské části Praha 7, na jejímž území se tato výstava pořádala.“
Ministerstvo zdravotnictví v odpovědi podobně jako policie nenašlo v zákonech úpravu, kterou by bylo možné použít na vzniklou situaci. Jde především o to, že pořadatel výstavy, společnost JVS Group, těla nepitvala ani nebalzamovala (neplastinovala), a pouze je pronajala či koupila od čínské laboratoře, potažmo americké společnosti Imagine Exhibitions, která sloužila jako prostředník mezi JVS Group a laboratoří.
Plnou zodpovědnost za získání lidských těl a jejich pitvu a balzamování tedy zřejmě dle zákona nese čínská laboratoř, konkrétně Dalien Hoffen Bio-Technique Co., která funguje v rámci anatomického oddělení lékařské univerzity přímořského města Ta-lien v provincii Liao-ning.
Problém však z právního hlediska nastal už při vstupu výstavy na území Evropské unie (EU) a dále po vstupu výstavy na území ČR, kde výstava dle Prahy 7 porušuje tucet zákonných nařízení. Celní správa zhodnotila náklad lidských těl jako exponáty nebo položky skladu převážené v rámci výstavy. Pořadatelé tak nebyli nuceni objasnit totožnost těchto mrtvých lidí a nebyli nuceni doložit písemné souhlasy zesnulých s posmrtným nakládáním s jejich těly.
Tyto dokumenty by měla samozřejmě dodat v prvé řadě čínská laboratoř. Jak níže v článku zmiňujeme, tato laboratoř dodala lidská těla také k dalším podobným výstavám, které byly v některých zemích EU zakázány nejvyššími soudy, protože laboratoř, potažmo pořadatelé výstavy nebyli schopni doložit identitu zesnulých a jejich souhlasy s posmrtným nakládáním s jejich těly.
Navíc je konkrétně tato čínská laboratoř obviňována z toho, že těla získala z čínského vězeňského systému a že se jedná o bezejmenné vězně, kteří zemřeli za nejasných okolností. Ve rozšířené vyšetřovací zprávě z roku 2016 a terénním novinářském výzkumu byla doložena důvodná podezření čínských nemocnic a plastinačních laboratoří v provincii Liao-ning ze zneužívání vězňů svědomí jako nedobrovolných dárců orgánů a těl ke komerčním transplantacím a plastinacím.
Zpráva nevládní organizace WOIPFG zahrnuje telefonní rozhovor s výkonným ředitelem čínské laboratoře, doktorem Suej Chung-ťinem, který prohlašuje, že „některá těla získával přímo od úřadu veřejné bezpečnosti“. Čímž docházíme k základnímu problému a otázce, zda byla těla získána legálně a od dobrovolných dárců, když laboratoř nezná identitu zesnulých ani okolnosti jejich smrti.
Starosta Prahy 7 není s odpovědí ministerstva prozatím spokojen. „Stanovisko ministerstva zdravotnictví je velmi zvláštní, budu se proti němu bránit,“ uvedl starosta Jan Čižinský. „Nyní se rozhodujeme o dalším postupu.“
Výstava z ČR odcestovala na Slovensko, kde se proti ní podobně jako v ČR zvedá vlna odporu.
V ČR vstoupila od července 2017 v platnost novela zákona o pohřebnictví, která ukládá vystavovatelům povinnost jednoznačně doložit identitu zesnulých a jejich dobrovolné informované souhlasy s posmrtným nakládáním s jejich těly. Novela zákona by mohla znamenat konec podobným výstavám s nejasným původem těl.
Pořadatel výstavy nebyl schopen na žádost policie doložit identitu ani souhlasy zesnulých, což se stalo také u podobných výstav ve Francii a Izraeli, kde byly výstavy nejvyššími soudy zakázány právě kvůli tomu, že pořadatelé dokumenty ani po několika týdnech nedodali.
Europoslanci tak mají hned několik důvodů vznést v Evropském parlamentu otázku, zda je možné aby podnikatel z EU dovezl do EU lidská těla, a nemusel při vstupu doložit jejich identitu a v případě, že je bude vystavovat a vydělávat na tom peníze, doložit písemný souhlas zesnulého.
Současná zákonná úprava vytváří mezeru v zákonu, kdy je skutečně možné, aby se stala následující modelová situace: Neznámá skupina lidí zavraždí například v Jižní Americe, Africe nebo v Asii 20 lidí. Jejich těla prodá laboratoři, která je začne do 24 hodin plastinovat, stáhne je z kůže a poté je pronajme podnikateli z EU rovněž za tučnou úplatu. Tento podnikatel je doveze na území EU, kde bez problému projde celnicí a bude těla vystavovat v různých zemích EU a na výstavách vydělá stovky tisíc euro, aniž by musel při vstupu do EU doložit totožnost těch lidí a jejich souhlasy s posmrtným nakládáním s jejich těly.
Asi bychom si měli položit otázku, zda je taková situace přijatelná a zda by neměla být přijata nějaká právní úprava, která by zavazovala kohokoliv, kdo chce na území EU dovézt mrtvá lidská těla, aby jednoznačně doložil jejich identitu a souhlasy zesnulých s posmrtným nakládáním s jejich těly.
Pokud nebyla těla získána legálně a eticky, není potom veškerý výdělek a provozování výstav nemorální a nezákonný? Nejedná se potom o zločin? Měla by být jednoznačně doložena identita a okolnosti smrti?
