Sherlock Holmes Museum, Baker Street, Londýn, obývací pokoj. (FA2010 / volné dílo)
Sherlock Holmes Museum, Baker Street, Londýn, obývací pokoj. (FA2010 / volné dílo)


Reichenbach, Londýn, Dartmoor...

Nadšení holmesologové podnikají výpravy na místa, která se objevují v detektivních příbězích A. C. Doyla. Je jich samozřejmě celá řada. Mezi ta nejznámější a nezajímavější jistě patří Reichenbašské vodopády, byt na Baker Street 221b nebo malebná krajina anglického Dartmooru.

Reichenbašské vodopády

Vodopád, u něhož se utkal Sherlock Holmes s profesorem Moriartym v povídce Poslední případ (strana 8), se nachází ve Švýcarsku na řece Reichenbach v Bernské vysočině jižně od města Meiringen. Celková výška vodopádů činí 250 metrů a lze se k nim dostat lanovkou z Meiringenu.

Vodopád, u něhož se utkal Sherlock Holmes s profesorem Moriartym, je vysoký 90 metrů.

Část roku se jeho průtok dramaticky mění, protože se využívá pro výrobu elektřiny v nedaleké hydroelektrárně. Ve švýcarském Meiringenu pod Reichenbašskými vodopády byla také umístěna bronzová socha Sherlocka Holmese. Vodopády jsou situovány ve spodní části Reichenbachtalského údolí u přítoku řeky Aary. 

20170823-holmes-vodopad
Reichenbašský vodopád. (artborghi.com)

Doyle si vodopády prohlížel během švýcarské dovolené, za doprovodu jistého Henryho Lunna, jehož vnuk prohlásil: „Můj dědeček Doylovi poradil, ať [Holmese] shodí do Reichenbašských vodopádů, ale Doyle o nich nikdy neslyšel, tak mu je šel ukázat.“

Skalní římsa, ze které Moriarty spadl, je označena pamětní deskou: „Na tomto strašném místě přemohl čtvrtého května 1891 Sherlock Holmes profesora Moriartyho.“

Londýnský hotel Park Plaza

Na adrese Baker Street 108 nalezneme v Londýně hotel Park Plaza Sherlock Holmes, v němž se pořádají večírky pro zákazníky. Během tří chodů se v čase tří hodin odehraje zločin ztvárněný profesionálními herci, jehož pachatele před zraky účastníků večírku Sherlock Holmes dopadne.

20170823-holmes-plaza
Londýnský hotel Park Plaza Sherlock Holmes. (meetingsbooker.com)

Návštěvníci se mohou také sami zapojit do vyšetřování jako asistenti detektiva a hrát o věcné ceny. Pořadatelé nabízejí odměnu úspěšným detektivům, kteří případ vyřeší ještě předtím, než Sherlock Holmes odhalí všechny souvislosti.

Návštěvníci hotelu se mohou stát svědky živého vyšetřování.

Příběhy herci hrají ve stylu britské komedie o třech a více postavách. Pořadatelé vymýšlejí stále nové případy k pobavení diváků a bystření jejich „šedé kůry mozkové“.

Interiéry hotelu zdobí předměty a fotografie tematicky spojené s detektivními příběhy A. C. Doyla. V blízkosti budovy se nachází královský Regent’s Park napájený vodou z Regentského kanálu. Součástí parku je Londýnská zoo a Zahrady královny Mary s letní divadelní scénou.

Muzeum v Baker Street 221b

Doyle nechal Holmese bydlet na londýnské adrese Baker Street 221b v podnájmu u paní Hudsonové. Dnes je na adrese Baker Street 239 zřízeno Muzeum Sherlocka Holmese. Přestože fiktivní detektiv ve skutečnosti neexistoval, jeho příběhy a ohlas nadšených čtenářů jej zhmotnily natolik, že na místě, kde dříve stál nájemní dům, takzvaný „boarding house“, bylo dodatečně vystavěno muzeum inspirované původní románovou předlohou. Muzeum obsahuje dobový nábytek, dekorace, umělecké předměty a vybavení.

Dům však podle architektů, kteří v Meiringenu vytvořili repliku Holmesova obývacího pokoje, neodpovídá zcela představám domu, v němž bydlel románový detektiv.

Angličtí fanoušci Doylových příběhů vystavěli dům přesně podle románové předlohy.

Jean, rázná mladší dcera Conana Doyla, nebyla z myšlenky zřízení muzea příliš nadšená. Byla zejména proti vytváření představy, že postava, kterou její otec vytvořil, byla skutečným žijícím člověkem. Tuto představu Holmesovi fanoušci celosvětově přiživují a vytvářejí teorie o místech Holmesových studií, původu jeho rodičů, počtu sourozenců a podobně. Vznikají také nové mystifikující příběhy.

Jean Doylovou označil blízký přítel jejího otce, iluzionista Harry Houdini, přívlastkem „tomboy“, tedy jako ženu s chlapeckými vlastnostmi. Jean se později stala důstojnicí sboru anglického královského letectva.

Dartmoor a Pes baskervillský

Oblast zvaná Dartmoor leží v srdci anglického hrabství Devon. Je to krajina plná mokřin, od roku 1951 chráněná statusem národního parku, o rozloze 953 kilometrů čtverečních. Arthur Conan Doyle sem zasadil jeden z nejslavnějších případů Sherlocka Holmese nazvaný Pes baskervillský.

20170823-holmes-krajina
Dartmoor, Devon, Anglie. (Malcolm Oakley, South Downs Walking / southdownswalking.com)

Tuto náhorní rovinu pokrývá množství holých kopců s žulovými vrcholky, v nichž se ukrývá místní divoká zvěř. Takovéto kopce zde nazývají „tory“, což pramení z kornštiny, keltského britanského jazyka. „Tor“ v kornštině znamená jednoduše „kopec“. Nejvyšším kopcem Dartmooru je High Willhays dosahující 621 metrů nad mořem.

Dartmoor je úžasná krajina skýtající prostor jak pro fantazii, tak pro dlouhé procházky nádhernou přírodou.

Území získalo jméno podle řeky Dart, která jím protéká a vlévá se do moře u města Dartmouth. Dartmoor je oblastí mnoha řek a bažin s velkými zásobami rašeliny. Slatě často pokrývají jasně zelené mechové polštáře, které postupně vysychají a mohou být velice nebezpečné. Jsou to ona „blata“, která popsal Doyle ve svém románu jako zrádné a prokleté místo, kde utonul zlosyn Stapleton a kde ve spárech přízračného psa našel smrt Hugo Baskerville.

V krajině volně žijí stáda poníků, která přitahují pozornost turistů. Na rozlehlých lukách žijí rozličné druhy hmyzu, motýlů a můr. Je zde rovněž naleziště památek. V jihozápadní části leží vápencový odkryv s jeskynním systémem a nalezištěm kosterních pozůstatků velkých prehistorických savců.

 
Článek vyšel v rámci speciálního tištěného vydání Svět Sherlocka Holmese.


Čtěte také: 

Osudové ženy Sherlocka Holmese

Slavné filmové tváře Sherlocka Holmese

Zrození a smrt Sherlocka Holmese

Sir Arthur Conan Doyle: „Dobrý obr“ – kým byl, jak žil a co dokázal

Myslete jako Sherlock Holmes