Politické gesto: Čínský prezident zmínil důležitost petic před výročím začátku pronásledování Falun Gongu

Když se praktikující jednoho z největších současných čínských duchovních hnutí 20. července 1999 dozvěděli, že se stali cílem celostátního zákazu a policejního pronásledování, mnozí z nich uvedli, že první věc, která je napadla, byla, že se musí jednat o nedorozumění. Proč by se čínský režim obtěžoval s pronásledováním lidí, kteří se pokoušejí žít podle zásad pravdivosti, soucitu a tolerance?

Ve snaze objasnit záležitost úřadům a dosáhnout mírového řešení mnozí následovníci Falun Gongu (český přepis Fa-lun Kung) směřovali své kroky k místním úřadům nebo přímo k ústřední vládě v Pekingu, kde se obraceli na odbory přijímající petice. Samotný koncept petičních oznámení je v Číně užíván poměrně dlouhou dobu a odkazuje na právo (přinejmenším na papíře), které umožňuje občanům, aby apelovali na vládu a vyjádřili svou nespokojenost.

Když se 25. dubna 1999 před státním úřadem pro odvolání poblíž vládní čtvrti Čung-nan-chaj v Pekingu shromáždilo více než 10 000 následovníků Falun Gongu, sešel se dokonce tehdejší premiér Ču Žung-ťi se zástupci protestujících a slíbil, že se jejich požadavky bude zabývat.

O pouhé tři měsíce později začala celostátní kampaň na potlačení Falun Gongu, hromadné zatýkání a násilné zneužíváni ve vězeních, střediscích pro vymývání mozků a systému pracovních táborů. To vše na příkaz tehdejšího předsedy komunistické strany Ťiang Ce-mina, kterého prý popudilo velké množství lidí, kteří si přišli stěžovat přímo do Pekingu na obtěžování ze strany úřadů.

Nyní u příležitosti osmnáctého výročí tohoto pronásledování vyzval čínský vůdce Si Ťin-pching jednotlivé úředníky, aby ve velké míře podpořili organizátory petic, což lze považovat za jeho další politické gesto k uvolnění situace okolo Falun Gongu.

Článek, který 19. července vydala státní tisková agentura Sin-chua, apeloval na petiční úředníky, aby vynaložili veškeré možné úsilí na vyřešení veřejných stížností, a to převážně legitimní zákonnou cestou.

Vzhledem k tomu, že veškeré zpravodajství státní agentury podléhá přísné kontrole čínského režimu, a to zejména pokud se jedná o politicky citlivá témata, je obtížné si představit, že by prezident Si Ťin-pching učinil takový krok bez očekávání, že bude chápán jako odkaz na otázku pronásledování Falun Gongu.

Jako největší skupina vězňů svědomí v Číně byli následovníci Falun Gongu zatýkáni i za zákonné snahy včetně pořádaní petic po více než 18 let. Stejná situace platí pro čínské právníky, kteří se rozhodli následovníky Falun Gongu zastupovat.

Prezidentovy připomínky a kroky nicméně nejsou jednorázovou akcí. Jeho výzva k podpoře petičních akcí je součástí několika gest provedených jeho úřadem u příležitosti výročí pronásledování Falun Gongu. Nicméně neexistují žádné aktuální náznaky toho, že se oficiální politika ohledně Falun Gongu v blízké budoucnosti změní. Tyto případy stejně jako série institucionálních změn souvisejících s pronásledováním hnutí ale naznačují, že dochází k postupné změně v politickém směřování země.

V květnu minulého roku prezident Si a čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásili, že je v zájmu režimu „smírně řešit odůvodněná a zákonná odvolání“ předkládaná organizátory petic, čímž se postavili za ochranu jejich zákonného práva. Vyjádření je samozřejmě neobvyklé, neboť režim do té doby zpravidla okamžitě trestal kohokoliv, kdo si přišel na úřady stěžovat.

Výbor pro ústřední politické a právní záležitosti (VPPZ), který kontroluje bezpečnostní aparát čínského režimu koncem června 2017 během setkání na národní úrovni, při němž byla probírána otázka soudnictví, oznámil, že usiluje o „vytvoření pevného systému, který by zabránil nespravedlivým, falešným a křivým obviněním a současně se zabýval historickými omyly justice“. Setkání VPPZ bylo uspořádáno ve městě Čchang-čchu-nu na severovýchodě Číny. Nelze přehlédnout fakt, že právě zde místní rodák a zakladatel Falun Gongu Li Chung-č' v roce 1992 poprvé představil tuto praxi veřejnosti.

Si také uskutečnil řadu politických kroků během svého funkčního období, které naznačují, že plánuje změnit politiku režimu týkající se pronásledování duchovního hnutí, nastavenou jeho předchůdcem Ťiang Ce-minem.

Krátce poté, co v roce 2012 převzal prezidentský úřad, navrhl zrušení systému pracovních táborů. Po řadu let tvořili následovníci Falun Gongu majoritní podíl vězňů v pracovních táborech. Systém pracovních táborů byl formálně zrušen v prosinci 2013.

V květnu 2015 prosadil čínský prezident právní reformu, která od čínských soudů a prokuratur požaduje, aby se zabývaly všemi stížnostmi, které byly podány. Tento krok vedl k tomu, že bylo přijato více než 200 000 žalob na bývalého vůdce strany, jehož represivní kampaň vedla k brutálním úmrtím a mučení následovníků Falun Gongu.

Stranický orgán „Úřad 610“ zřízený exprezidentem Ťiang Ce-minem za účelem řízení a dohledu nad pronásledováním Falun Gongu byl v říjnu 2016 kritizován interní disciplinární komisí strany v rámci kampaně proti korupci. Kádrové ve vedení úřadu byli za vlády současného prezidenta zatčeni v rámci protikorupční čistky nebo vyměněni. Takové zacházení s tímto úřadem bylo za minulého politického vedení prakticky nemyslitelné.

Přeložil: Petr Matějček

Upravil: Milan Kajínek

Korekce: Zdenka Danková



 

Zdroj: