David Kilgour hovoří na Parlament Hill, Kanada, 11. května 2016. (Epoch Times)
„Světové transplantační společenství by se nemělo spojit a spolupracovat s čínskou transplantační komunitou, dokud Čína neumožní plné vyšetřování odběrů orgánů vězňům svědomí, a to jak případů, které se odehrávají v současnosti, tak všech, které se odehrály v minulosti,“ prohlásil bývalý kanadský ministr zahraničí David Kilgour během svých nedávných návštěv v Oslu, Helsinkách, Aténách a Madridu, kde se účastnil diskusí na téma orgánové turistiky Evropanů do Číny.
Podle Davida Kilgoura, který je spoluautorem vyšetřovací zprávy Bloody Harvest by „žádný národ neměl umožnit svým občanům odcestovat do Číny za účelem transplantace“, dokud čínský režim neotevře dveře mezinárodním vyšetřovacím týmům.
Čínská transplantační chirurgie čelí závažným obviněním již od roku 2006, kdy byli kanadský právník David Matas a bývalý státní návladní a ministr zahraničí David Kilgour osloveni nevládní organizací WOIPFG, aby prošetřili činnost transplantačních oddělení čínských nemocnic.
Kilgour a Matas na tiskové konferenci v kanadském parlamentu představili závěry jejich vyšetřovacího týmu. V podstatě potvrdili, že původně nepravděpodobná podezření o zneužívání vězňů svědomí jako nedobrovolných dárců jsou pravdivá, a vydali vyšetřovací zprávu Bloody Harvest.
Po začátku celostátních represí v Číně v roce 1999, které rozpoutal tehdejší generální tajemník komunistické strany Ťiang Ce-min proti duchovnímu hnutí Falun Gong, se začaly vršit zprávy o špatném zacházení a mučení zatčených a vězněných následovníků Falun Gongu. Tehdy čítala tato komunita dle čínských vládních statistik na 70 milionů lidí.
Kilgour a Matas a po nich také další experti ve svých šetřeních dospěli k závěru, že následovníci Falun Gongu byli čínským režimem určeni k fyzické likvidaci a stali se terčem nedobrovolných odběrů životně důležitých orgánů, které byly transplantovány movitým zájemcům z Číny nebo ze zahraničí.
Sedm let dlouhé vyšetřování publicisty a spisovatele Ethana Gutmanna odhaluje řadu výpovědí nemocničního personálu i zahraničních lékařů o činnosti čínských nemocnic. Dochází také k možným souvislostem mezi tamní transplantační chirurgií a těly vystavovanými na výstavách „Bodies“, která začaly plastinovat čínské laboratoře po začátku masivních represí a podle Gutmanna i Kilgoura mohla být laboratořím těla poskytnuta přímo vězeňským systémem. Existují důvodná podezření, že se jedná o těla vězňů svědomí.
Evropský parlament i Sněmovna reprezentantů USA závěry vyšetřovacích zpráv opakovaně projednávaly a pořádali expertní slyšení. Výsledkem bylo vydávání opakovaných rezolucí, které uznaly zprávy za důvěryhodné a vyzývaly k započetí vyšetřování a stíhání zainteresovaných osob.
Evropský parlament navíc doporučil všem zemím EU, aby o problematice aktivně informovaly své občany. Již od roku 2006 vyšetřovatelé vedou osvětovou kampaň ve světových transplantačních kruzích.
Důsledky jsou patrné například v zákazu výcviku čínských chirurgů v Austrálii, zákazu čínským doktorům publikovat ve světových lékařských žurnálech, zákonu vydaném státem Izrael, který zakazuje a trestá orgánovou turistiku do Číny. Podobný zákon schválili také Tchaj-wan, Itálie a Španělsko.
Čínské úřady pod mezinárodním tlakem přiznaly po roce 2006, že čínské nemocnice praktikují oficiální program odběru orgánů od popravených vězňů. Prohlásily, že 95 % všech v Číně transplantovaných orgánů pochází od popravených vězňů, kteří byli odsouzeni k trestu smrti.
Odhalená praxe šokovala světové transplantační společenství, ale dostatečně neobjasnila velké počty prováděných transplantací, protože počet transplantací nejenom převyšoval počet popravených lidí, ale v praxi je třeba pro vyhledání vhodného dárce splnit celou řadu kritérií. Podle lékařů není možné, aby například z jednoho tisíce vězňů byl každý jeden z nich vhodným dárcem.
Nedostatečná vysvětlení čínských úřadů a odmítnutí poskytnutí statistik transplantací prováděných v Číně na žádost OSN vytvořilo další pochybnosti.
Kilgour i Gutmann shromáždili desítky výpovědí bývalých vězňů z různých skupin, kteří nezávisle na sobě vypovídali, že zdraví vězni byli běžně podrobováni podrobným zdravotním prohlídkám, odběrům krve či rentgenu. Ve výsledku takto mohla vznikat databáze potenciálních dárců orgánů.
Výsledkem je mezinárodní činnost lidskoprávních organizací, nevládních subjektů i politických skupin, které se snaží zastavit transplantační turistiku do Číny, aby omezily podílení se světových zemí na eticky nedůvěryhodné čínské transplantační praxi.
Podle dlouhodobého zpravodajství o represích duchovního hnutí v Číně bylo v průběhu pronásledování od roku 1999 do dneška vězněno několik milionů stoupenců Falun Gongu.
Nejvíce zneužívaná byla podle vyšetřovatelů skupina „bezejmenných vězňů“. Velké množství z těch, kteří přicházeli protestovat proti represím přímo do Pekingu na náměstí Nebeského klidu, odmítlo prozradit policii svoji identitu, protože bylo obvyklé, že policie následně provedla zátah na jejich příbuzné a přátele.
„Bezejmenný vězeň“ se potom dle vyšetřovatelů mohl snadno v systému ztratit beze stopy, aniž by se jeho příbuzní dozvěděli, co se s ním stalo. Přičemž je řeč o početné komunitě bezejmenných vězňů čítající desítky tisíc Číňanů pronásledovaných režimem komunistické strany Číny.
Na shromažďování informací o činnosti čínských transplantačních center se podílí několik nevládních organizací. Byla zdokumentována jména a pozice několika tisíc pracovníků transplantačních center, kapacity center a objem prováděných transplantací jednotlivých nemocnic. Vyšetřovatelé věří, že budou veškerá data využita při budoucím vyšetřování, které pomůže detailně odhalit skutečný rozsah zneužívání vězňů a stíhat viníky.
Čínský režim obvinění opakovaně popřel. Neposkytl však relevantní vysvětlení velkého zdroje orgánů rostoucího po roce 1999 ani neumožnil nezávisle sledovat činnost transplantačních center. Slibovaná reforma čínského transplantačního systému, která měla od roku 2015 úplně ukončit využívání popravených vězňů k orgánovým transplantacím, dosud nebyla západními transplantačními kruhy uznána jako úspěšná. Čínský systém zůstává neprůhledný, není možné sledovat seznamy dárců a nezávisle prověřovat činnost transplantačních center.
Vyšetřovatelé se domnívají, že světové vlády by měly účinně zamezit orgánové turistice do Číny a podpořit osvětové činnosti o stavu a praktikách tamní transplantační chirurgie.
