Balada o ptácích: Jedna silueta na skle nestačí

 

„Naše sídla se neustále rozrůstají a tím poskytují více životního prostoru pro synantropní druhy. Výhody, které život s lidmi představuje, také lákají stále více dalších živočišných druhů,“ říká Lukáš Viktora, který se v České společnosti ornitologické věnuje ochraně ptáků v zástavbě. „Na jednu stranu ptákům takové soužití umožňuje snadnější přístup k potravě, nové příležitosti pro hnízdění nebo větší bezpečí před predátory, na stranu druhou ale opeřencům v lidských sídlech hrozí naším přičiněním mnohá nebezpečí, na která nejsou z přírody připraveni,“ doplňuje Viktora.

Česká společnost ornitologická proto oslovila veřejnost s cílem zjistit, co vnímá v lidských sídlech jako největší nebezpečí, o jakých hrozbách jsou lidé nejčastěji informováni médii a také jak si představují případná bezpečnostní opatření.

„Z odpovědí více než patnácti set dotazovaných vyšlo jako nejnebezpečnější kácení stromů a úbytek zeleně. Naopak jako nejmenší hrozbu lidé vnímají znečištění a přímé pronásledování ptáků lidmi,“ shrnuje výsledky Zbyněk Janoška z České společnosti ornitologické.

Zatímco znečištěné prostředí a lovení ptáků ve městech je u nás opravdu spíše minoritním problémem, úbytek zeleně ve městech, vnímaný lidmi jako nejpalčivější problém, patří ve skutečnosti také k méně závažným hrozbám.

„Největší nebezpečí představují pro ptáky v lidských sídlech jednoznačně skleněné plochy, následované dopravou. Jen u nás takto ročně zahynou statisíce ptáků,“ zdůrazňuje Viktora. Podceňovanou hrozbou jsou také domácí mazlíčci, především kočky.

„Paradoxem je, že o nebezpečnosti skleněných ploch jsou lidé, jak sami v dotazníku uvedli, nejvíce informovaní médii. Sami ale této hrozbě nepřikládají dostatečnou váhu,“ upozorňuje Janoška. S tím zřejmě souvisí i naše představa o opatřeních, která mohou kolizím ptáků se skleněnými plochami zabránit.

Lidé mylně vnímají jako lépe zabezpečené takové sklo, na kterém je nalepená jedna silueta dravce. Osamocené siluety můžeme vidět všude kolem nás, ať už na protihlukových stěnách, kancelářských budovách nebo zastávkách hromadné dopravy. Díky tomuto přesvědčení ptáci nadále hynou, protože jedna silueta dravce, nalepená na velké průhledné ploše, je zcela neúčinná.

Jak tedy spolehlivě ptáky ochránit před nárazem do skleněných ploch? Pomůže pouze zviditelnění celé skleněné plochy, například polepením tenkými proužky nebo jakýmikoliv jinými prvky. Rozhodující je dostatečná hustota. Další možností je vzít v úvahu bezpečí ptáků už při projektování nových staveb vhodným výběrem výplní či jejich zviditelněním, nebo výsadbou okrasné zeleně tak, aby odváděla ptáky od rizikových ploch.

Odborníci z České společnosti ornitologické jsou připraveni poradit zájemcům – široké veřejnosti i odborníkům z řad architektů a projektantů – jak účinně zabezpečit pro ptáky riziková místa nebo jak jejich vzniku rovnou předcházet.

Během loňské kampaně Bezpečné zastávky lidé po celé republice zhodnotili přes šest tisíc zastávek hromadné dopravy z hlediska nebezpečí, které představují pro ptáky. Celá čtvrtina z nich je pro ptáky riziková. Ačkoli řada zastávek již obsahuje ochranné prvky, jsou vesměs neúčinné. Díky iniciativě lidí však vznikají první správná zabezpečení zastávek. V Praze souběžně probíhal projekt „Skla – neviditelný zabiják ptáků“, který si vzal na mušku nebezpečné protihlukové stěny a jednotlivé budovy.

 

Od února letošního roku mají lidé možnost na webu zastavky.birdlife.cz hodnotit zastávky a zaznamenávat nalezené usmrcené ptáky. Rovné dvě stovky dobrovolníků z řad široké veřejnosti zjistily, že tři čtvrtiny zmapovaných zastávek jsou bezpečné – buď neobsahují žádné nezabezpečené skleněné plochy, nebo jsou v pro ptáky neatraktivních místech. Zbývající čtvrtina zastávek je pro ptáky riziková nebo vyloženě nebezpečná. U více než stovky zastávek byla zaznamenána úmrtí ptáků, často i opakovaná. „Kromě běžných druhů ptáků, nejčastěji kosů, jsme zaznamenali i zabité poštolky nebo ledňáčka,“ dodává Lukáš Viktora, který se v ČSO na kolize mezi lidskou činností a ptactvem dlouhodobě specializuje.

Podobná je i situace na budovách s prosklenou fasádou nebo velkými okny, směřujícími do zeleně. „Především na okrajích velkých měst, a Praha opravdu není v tomto směru výjimkou, rostou jako houby po dešti administrativní a nákupní centra, plná prosklených ploch,“ říká Viktora. „Statisticky je přitom prokázáno, že na jednu budovu připadají ročně v průměru 1–2 mrtví ptáci.“

„Velmi často jsme se setkali se zastávkami řídce polepenými siluetami ptáků,“ upozorňuje Zbyněk Janoška z ČSO, který vede kampaň Bezpečné zastávky. „Jedna silueta uprostřed skla však nic neřeší a ze strany provozovatelů zastávek je to zbytečný výdaj. Takto polepená zastávka představuje stejné riziko jako zastávka, na které žádná silueta není,“ dodává. Stejně tak je tomu i v případě protihlukových stěn a budov.

Mýtus, že jedna silueta ptáka na skle zabrání kolizím, stále přetrvává a osamělé siluety se objevují i na novostavbách. Přitom jedinou účinnou ochranou před nárazy je hustý, kontrastní polep, který vytvoří optickou bariéru a dojem překážky. Jako vzor mohou posloužit jak ptačí siluety, tak i čistě geometrické prvky, jako jsou pruhy nebo kruhy nebo jakékoli jiné tvary včetně nápisů. Na vývoji skla, které již bude obsahovat bezpečnostní prvky pro ptáky, spolupracuje ČSO se společností AGC Flat Glass Czech.

14 zastávek bylo během kampaně již zabezpečeno, bez výjimky lidmi, kteří oslovili místní úřady a povolení k polepu s nimi vyjednali. „Dobrou zkušenost máme zejména se školami, které rády zpestří výuku výtvarné výchovy nebo přírodopisu praktickou pomocí ptákům,“ pochvaluje si Gabriela Dobruská, která má v ČSO na starosti spolupráci se školami. ČSO rozjednala zabezpečení řady dalších zastávek a spolupracuje i na úrovni územního plánování a urbanistiky, aby nebezpečné zastávky pokud možno nevznikaly.

„Třeba budoucí zastávky MHD v Praze už by měly být bezpečné, připravovaná soutěž na jejich design bude po dohodě s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy tuto podmínku zahrnovat,“ říká Viktora.

„Kampaň Bezpečné zastávky letošním rokem určitě nekončí. Díky úsilí stovek dobrovolníků nyní máme hrubou informaci o tom, kolik nebezpečných zastávek v Česku máme a kde jsou. To hlavní – jejich zabezpečení a předcházení jejich vzniku – je práce na další roky,“ říká Janoška. „Některé části republiky již máme dobře zmapované, ale mnoho dalších regionů nám v mapě svítí bíle.“

Kdokoli může nebezpečnost zastávky ohodnotit vyplněním krátkého formuláře na webové stránce zastavky.birdlife.cz, a to i ze svého mobilního telefonu. „Hodnotit zastávky se dá i ze sedadla vlaku, autobusu nebo tramvaje – ozvláštněte si cestu do práce a přispějte k ochraně ptáků v místě, kde žijete! Zároveň můžete upozornit na úhyny ptáků na výplních protihlukových stěn i budov, třeba prostřednictvím databáze birds.cz, kde je pro tyto účely zřízena zvláštní kategorie,“ vyzývá Janoška.

Na základě sesbíraných údajů pak ČSO oslovuje místní úřady v městech s nejvyšším počtem nebezpečných zastávek a jedná o jejich zabezpečení. „Bezpečná řešení po předchozím upozornění navrhneme také vlastníkům a provozovatelům rizikových protihlukových stěn a budov,“ dodává Viktora.


Podle zdroje: TZ