Velvyslanec Bedřich Kopecký v Pekingu, 2. února 2016. (mzv.cz)
Velvyslanec Bedřich Kopecký v Pekingu, 2. února 2016. (mzv.cz)
Český velvyslanec v Pekingu se koncem února připojil k dopisu adresovanému čínskému ministru veřejné bezpečnosti Kuo Šeng-kchunovi, ve kterém jedenáct zástupců převážně evropských zemí žádá prošetření zpráv o mučení vězněných lidskoprávních aktivistů.

Jedenáct čelních západních diplomatů v něm protestuje proti způsobu, jakým komunistický režim zachází s několika zadrženými aktivisty. Po oficiálních místech žádá, aby vyšetřila zprávy o jejich mučení a zrušila systém držení podezřelých v izolaci.

Odsouzení bojovníci za lidská práva patří ke zhruba dvěma až třem stovkám obětí rozsáhlé vlny zatýkání právníků a obhájců lidských práv, kterou čínské úřady provedly v roce 2015. Razie byla namířena především proti advokátní kanceláři Feng-žuej, která zastupovala v soudních procesech přední čínské disidenty, uvedla Česká televize.

Dopis podepsali zástupci Austrálie, Japonska, Kanady, Švýcarska, Belgie, České republiky, Estonska, Francie, Německa, Švédska a Velké Británie.

I když Peking obvinění z mučení vězňů odmítá, o praktikách mučení právníků zastupujících „citlivé případy“ již vypovídala celá řada svědků a obětí. Podobně je dle výpovědí mučení zcela běžně praktikováno na vězněných disidentech a vězních svědomí.

Zaznamenány byly případy spánkové deprivace, dlouhodobého věznění na samotce, podávání minimálního množství stravy a tekutin, bití rozličnými předměty, bití elektrickými obušky nebo páčení prstů zubním kartáčkem. Celkem bylo od roku 2000 zdokumentováno na 100 způsobů mučení a několik tisíc obětí na životech.

Níže nabízíme stručný přehled několika právními zástupci, kteří se dostali do konfliktu s čínským režimem a byli sami pronásledování nebo pronásledované právně zastupovali.

Kao Č'-šeng

20140904-kao2
Kao Č'-šeng ve své kanceláři v Pekingu 2. listopadu 2005. Kdysi jeden z deseti nejúspěšnějších právníků v Číně, byl opakovaně vězněn, fyzicky a psychicky mučen. Po pěti letech vězení byl 7. srpna propuštěn. (Verna Yu / AFP / Getty Images)
Z posledního dopisu významného čínského advokáta Kao Č'-šenga: „Včera, když jsem procházel starou skříň po matce, jsem narazil na knihu „Sebrané dílo právníka Kao Č'-šenga“. Posadil jsem se a najednou jsem přečetl všechny tři dopisy, které jsem napsal vůdcům té bandy čínských komunistů. Teprve potom, co jsem si sám prošel tou samou zkušeností s mučením, jsem porozuměl, jak katastrofické, hluboce znepokojivé a šokující to je. Praktikující Falun Gongu z provincie Šan-tung, Wej Siou-ling, byla „zabita“, resuscitována a nakonec znovu zabita. Když si znovu čtu její příběh, to utrpení člověka jednoduše dusí. Když si čtu, jak byla spodní polovina jejího těla nahá, když zemřela, v srdci se začnu znovu třást. Anebo ten příběh, jak když mučili Liou Po-janga a jeho matku Wang Šou-chuej z Čchang-čunu k smrti, oba slyšeli srdcervoucí nářky toho druhého.

Od chvíle, když jsem tyto vyšetřovací zprávy napsal, uplynulo deset let, ale z vrahů jsou stále „přední soudruzi“, kteří se naparují s hlavou vysoko vztyčenou a s vystrčenými pupky. Dávno zapomněli na krvavý dluh, který je bude navždycky následovat. Toto přivodila Čínská centrální televize, Global Times, Deník Osvobozenecké armády a další ničemná média, která svou ostudnou prací otupují čínský lid. Slova, která jsem napsal Chu Ťin-tchaovi a Wen Ťia-paovi, nakonec nevedla k probuzení paralyzovaných duší v tomto světě a zlotřilý režim si dál pokračuje ve svém prohnaném, ničemném jednání, stejně jako tomu bylo vždy jindy.“ Čtěte více...

Liang Siao-ťün
 
20160817-cina
Liang Siao-ťün. (Epoch Times)
„Jednou jsem obhajoval věřící osobu v Čcheng-chaj, okrsku města Šan-tchou,“ řekl Liang v rozhovoru pro Epoch Times. „Osoba vypověděla, že byla protiprávně zatčena na místní právní škole a byla držena ve spánkové deprivaci po dobu deseti dní, napadána a zastrašována.“ Když situaci vysvětlil prokurátorovi, prokurátor odpověděl: „Musel jste spáchat zločin, pokud vás důstojníci veřejné bezpečnosti podrobili mučení, aby získali přiznání.“ V praxi je obhajoba ústavních nebo lidských práv tváří v tvář režimu, který má v rukou zákonodárnou, soudní i výkonnou moc téměř nemožná. 

Liang podnikl služební cestu do okresu Si v centrální provincii Che-nan, která v něm zanechala pocit, že být právníkem v Číně je „příliš vyčerpávající“. „Ačkoliv je zde zákon, policejní důstojníci zde říkají: ‘Já poslouchám svého nadřízeného’ a prokurátoři říkají : ‘Nemluvte mi tady o zákonu, nenechám vás nahlížet do soudních dokumentů.’ “ Čtěte více...

Tchang Ťi-tchien
 
Bývalý čínský prokurátor a obhájce lidských práv Tchang Ťi-tchien o svém působení v úřadu prokurátora Epoch Times sdělil: „Během těchto několika let jsem měl řadu zkušeností s mučením – spánkovou deprivací, nucením k dlouhodobému stání, klečení nebo sezení jako formě trestu, spoutáváním, bitím, zatímco byl vězeň svázaný a znehybněný, umísťováním před velmi silný světelný zdroj. Také jsem byl svědkem vystavování vězňů útokům psů, zahrabávání zaživa a nucení ke spáchání sebevraždy.

20161008-pravnik
Čínský právník působící v oblasti lidských práv Tchang Ťi-tchien v Pekingu, 29. dubna 2010. (Olli Geibel / AFP / Getty Images)
Když jsem byl uvnitř systému, věnoval jsem mučení podezřelých velmi málo pozornosti. Setrvačnost systému mě přiměla věřit, že lidé podezřelí ze zločinů, s nimiž jsem se setkal, lhali, aby se vyhnuli trestu. Viděl jsem případy, kdy podezřelého mlátili do hlavy a krku srolovanou složkou papíru nebo těžkou srolovanou dokumentací... to všechno.

Co dělám teď, není jen služba pro mé klienty. Snažím se také vykoupit sám sebe a utěšit svoje svědomí. Myslím, že to do určité míry dělá každý z nás. Není to čistě věc zúčtování se stranou, ale také odčinění toho, že jsme byli součástí systému a podporovali ho...“ Čtěte více...

Liou Lien-che 

20161116-cina-fg
Právník Liou Lien-che působící v oblasti lidských práv. (S laskavým svolením Liou Lien-cheho)
Úředníci zneužívají moc pro svůj osobní prospěch. Oni se zapojili do korupčních obchodů s podnikateli, koupili si cestu do kanceláře a používají svoji moc ke získání bohatství.

Obyčejní lidé nemají žádnou moc a žádný způsob, jak přežít. Někteří se uchylují k nečestným praktikám, jako jsou krádeže, loupeže a podvody; také recyklují olej vylitý do stok, staví chatrné stavby a prodávají jedovaté jídlo. Lidé se starají jen o to, co je před nimi, a vidí snahu o moc a peníze jako konečný cíl. Každý den se probudí brzy ráno a spěchají do práce, aby se uživili. Nikdo se neodváží zpomalit, jinak nebudou mít peníze na koupi domů, vyrovnání svých účtů za lékařskou péči a placení dětské školní docházky.

Čína veřejně mluví o svobodě vyznání; lidé mohou například přijmout buddhismus. Ale pak čínský režim umísťuje obrazy Chu Ťin-tchaa a Ťiang Ce-mina v chrámech, a instruuje lidi, aby nejprve milovali zemi. To je abnormální a musí existovat oddělení církve a státu.

Čínský režim dává náboženským vůdcům politické role, aby mohl kontrolovat náboženství. To proto, že oni zásadně věří v to, že náboženství je pověra a že marxismus-leninismus a ateismus je skutečná pravda. Čtěte více...