Ptákem roku je datel černý, známý „lékař stromů“

Datel černý je náš největší zástupce šplhavců. K životu na stromech je dokonale přizpůsoben, šplhá pomocí silných svalů a robustních běháků, váhu rozkládá na zygodaktylní noze se dvěma prsty vpředu a dvěma vzadu a opírá se o tuhá ocasní pera. Dlouhý zpevněný zobák je na konci dlátovitě seříznut a je dokonalým nástrojem k tesání do dřeva.

Velký, avšak nenápadný pták v černém plášti, s červenou čepičkou, byl právě vyhlášen ptákem roku. Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2017 datla černého. Ornitologové se snaží upoutat pozornost veřejnosti k lesům a současně zdůraznit potřebu zachovat v lesích a parcích odumírající nebo mrtvé stromy.

„Letošním ptákem roku je notoricky známý „lékař stromů“, datel černý,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Datel je lesní pták, se kterým se můžeme setkávat stále častěji. Jako řada dalších druhů i on si zvyká na blízkost lidí a můžeme jej zahlédnout i ve velkých městských parcích – pokud v nich ponecháme staré velké stromy.“

Datel měří téměř půl metru, ale v přírodě se pohybuje velmi nenápadně. Poznáme ho spíše podle zvuku, který vydává.


Datly zahlédneme nejspíše v letu, s nezaměnitelnou černou siluetou s červenou čepičkou a slonovinově světlým zobákem anebo se prozradí svým typickým hlasitým voláním. Nacházíme je v nížinných listnatých lesích i v porostech smrku. Podmínkou je jen dostatečný věk porostu s dostatkem velkých stromů, které poskytují jednak potravu, jednak prostor k dlabání hnízdních dutin.

„Datly bychom mohli uvádět jako příklad ptačí věrnosti,“ uvádí ornitologové. Mláďata se příliš daleko nestěhují, a jakmile se jednou vytvoří pár, žije a hnízdí spolu po řadu let, často i opakovaně ve stejné dutině. Dožívají se přitom úctyhodného věku až přes 25 let.

Zajímavosti stromového lékaře

Zajímavostí je přizpůsobení datlů jejich hlavní potravě, kterou tvoří nejrůznější hmyz žijící ve dřevě, především ale mravenci. Aby se za nimi dostali i do nejužších chodbiček hluboko uprostřed kmenů, mají nejen vyztužený zobák zakončený na konci svisle seříznutý jako dláto, ale i jazyk dvakrát delší, než je zobák a zvláštní aparát, který umožňuje vypláznout jazyk daleko dopředu. Ve spojení s lepivými slinami a harpunovitými háčky na špičce jazyka jde o dokonalý lovecký nástroj.


„Datel i jeho příbuzní strakapoudi potřebují k životu staré, odumírající a mrtvé dřevo,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Měli bychom se snažit, aby ho byl dostatek nejen v lesích, ale i v městských parcích nebo v zahradách. Návštěva datla či strakapouda nám totiž napoví, že takový suchý strom skutečně žije. Je rájem mnoha druhů hub a nejrůznějších brouků, mravenců a jiných bezobratlých, kteří tvoří prostřený stůl pro datly, strakapoudy, žluny, brhlíky, šoupálky a další druhy ptáků.

Jako spotřebitelé bychom pak měli vyhledávat dřevo a dřevěné výrobky s certifikátem FSC (Forest Stewardship Council, www.czechfsc.cz), který zaručuje, že dřevo pochází z lesů, kde je dost místa i pro datly a další lesní tvory.“

Datel černý hledá svou nejčastější potravu – dřevokazné mravence a brouky – pod kůrou živých stromů i v padlých kmenech. Silným zobákem tesá do dřeva otvory o rozměrech až 50 x 20 cm a zanechává pod nimi hromádku velkých třísek, dlouhých až 10 cm.


Vydat se do lesa za datly můžeme celý rok, ale na jaře (od února do května) máme největší šanci se s nimi setkat, protože to bývají nejnápadnější. Obhajují teritorium, honí se se svými soky, tesají dutiny a hledají partnery pro hnízdění.

Mapování datlů

„Pro veřejnost jsme připravili jednoduchou výzvu,“ říká Zdeněk Vermouzek. „Budeme se snažit zaznamenat výskyt co největšího množství datlů v průběhu celého roku a na závěr vyhodnotit, kde všude se datli vyskytují a jaké typy prostředí jsou schopni osídlit. Velice zajímavou otázkou je, zda se biotopové preference datlů v poslední době opravdu proměnily, zda se například objevují ve větší blízkosti lidských sídel.“

Ornitologové podávají výzvu: Uvidíte-li v přírodě datla, zaznamenejte svá pozorování do Faunistické databáze ČSO avif.birds.cz. Znáte-li ptáky dobře, zadávejte kompletní seznamy, ze kterých se dozvíme i to, že jste na lokalitě byli, ale datla jste neviděli. Díky společně nashromážděním údajům pak budeme moci odpovědět na otázky, jaký druh lesa datel upřednostňuje, jaká nejmenší musí být souvislá plocha lesa, aby datlovi ještě stačila nebo zda se přibližuje k lidským sídlům.