Suchý poldr Čihadla vznikl v 80. letech 20. století na místě bývalého rybníku a protékají jím Rokytka, do které zde vtékají Svépravický a Hostavický potok. S celkovou plochou poldru 27 ha se jedná o největší suchý poldr v Praze. (R. Mikuš/ČSO)
Letošním mottem Světového dne mokřadů je i v ČR aktuální „Mokřady pro snižování rizik přírodních katastrof“. Dobře fungující mokřady nám pomáhají vyrovnat se s extrémními povětrnostními událostmi, jako jsou povodně či přívalové deště.
V posledních 35 letech se frekvence katastrof způsobených klimatem nebo počasím, jako jsou záplavy, tropické cyklóny nebo sucha, po celém světě více než zdvojnásobila. OSN odhaduje, že 90 % všech přírodních rizik souvisí s vodou. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) předpovídá ještě více extrémních událostí do budoucna. A jsou to právě mokřady – unikátní ekosystémy mezi souší a vodou – které hrají významní roli při minimalizovaní škod způsobených výš uvedenými událostmi, uvádí se ve zprávě České společnosti ornitologické.
Při extrémních povětrnostních událostech jsou mokřady v dobrém ekologickém stavu schopné do značné míry ztlumit jejich negativní dopad na místní obyvatele.
Letošní motto Světového dne mokřadů: „Mokřady pro snižování rizik přírodních katastrof"
Právě tak při tsunami na Srí Lance v roce 2004 na místech s pobřežními korálovými útesy chráněnými mořským parkem se ničivá vlna dostala jen 50 metrů do vnitrozemí. V částech, kde byly útesy degradované těžbou, měla vlna ničivý dosah až 1,5 km. Podobný tlumivý účinek v našich podmínkách zastávají například suché poldry, vodní díla, sloužící k protipovodňové ochraně. Jsou vytvořeny přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec, nebo je objem nádrže zaplněn jen částečně a vzniká mokřad. K akumulaci vody dochází během povodní, čímž se transformuje povodňová vlna, která pak působí menší či žádné škody.
Ptáci a mokřady
Ptáci jsou významným indikátorem stavu prostředí a není tomu jinak ani v případě mokřadů. Úbytek a degradace mokřadních biotopů má proto negativní vliv i na ptáky. V případě mnoha vodních a mokřadních druhů pozorujeme u nás od 80. let minulého století významný pokles jejich počtů, zejména druhů vázaných na přechodové stanoviště v okolí vodních ploch, jako jsou např. mokré louky.
Vycházky za zimními ptačími hosty
Při příležitosti Světového dne mokřadů již třetím rokem připravila Česká společnost ornitologická sérii vycházek a přednášek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů i pro jejich zimování a tah. Současné dlouhotrvající chladné počasí má za následek, že se ptáci koncentrují na nezamrzlých vodních plochách, převážně úsecích větších řek, a můžeme mezi nimi mnohdy pozorovat i vzácné hosty ze severu, jako jsou morčáci velcí i malí, hoholy severní nebo poláci kaholky.
Pražskými mokřady krok za krokem
Seznámit se z ptačími obyvateli a prostřednictvím nich i s mokřady a jejich funkcemi mohou zájemci i na vycházkách k mokřadním lokalitám během celého roku. Novinkou je projekt ČSO Pražskými mokřady krok za krokem, podpořen Hlavním městem Prahou. Jedním z jeho cílů je ukázat, že ekologicky hodnotné a pro vodní ptáky významné lokality se můžou nacházet i v bezprostřední blízkosti lidských obydlí. V rámci projektu bude vytvořena kapesní určovací terénní příručka na vodní ptáky s informacemi o jednotlivých mokřadních lokalitách nacházejících se na území Prahy. Další částí projektu jsou terénní vycházky s průvodcem. Vycházky budou pořádány během celého kalendářního roku 2017 s cílem přiblížit veřejnosti jednotlivé ptačí druhy vázané na vodní a mokřadní biotopy na území Prahy v rámci různých období. Přehled aktivit projektu najdou zájemci na stránkách birdlife.cz.
Vltava v centru Prahy je významným zimovištěm vodních ptáků. (ČSO)
Příští vycházka za zimními hosty
16. 2. 2017 Zimní hosté na Vltavě II – Smíchov
Vltava v centru Prahy je během zimních měsíců významným shromaždištěm vodních ptáků. Kromě těch běžnějších, jako jsou kachny, lysky, racci nebo labutě se objevují i vzácnější zimní hosté – hoholy severní, poláci chocholačky i kaholky, pestrobarevné husice nilské i nenápadné potápky malé. Dozvíte se, že není racek jako racek i něco o kroužkování a sledování ptáků.
Sraz ve čtvrtek 16. 2. 2017 v 15,30 na levém břehu Vltavy u mostu Legií (Malostranské nábřeží, 50.081641, 14.408036), pokračovat sebude na jih podél Vltavy. Předpokládané ukončení v blízkosti železničního mostu na Smíchově. Vycházka potrvá přibližně 1,5 hod. Účastníkům bude k dispozici stativový monokulár, vlastní dalekohledy vítány. Za hodně špatného počasí (déšť, husté sněžení) se vycházka nekoná. Vede: Jaroslav Cepák (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ).
Úmluva chránící ptáky
2. únor byl vyhlášený Světovým dnem mokřadů u příležitosti podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, r. 1971 v íránském městě Ramsar. Dnes má Ramsarská úmluva, jak se jí také říká, celkem 169 smluvních stran, tedy států, které se k ní připojily. Každá smluvní strana je povinna zařadit alespoň jeden ze svých mokřadů na „Seznam mokřadů mezinárodního významu“, který úmluva spravuje, a zajistit adekvátní ochranu a rozumné užívání mokřadů na svém území. Seznam v současné době čítá 2 208 mokřadů celého světa o celkové rozloze 210 mil ha.
Česká republika je smluvní stranou úmluvy od r. 1990 a na seznamu má zapsáno celkem 14 mokřadů. Jsou mezi nimi rybniční soustavy – Třeboňsko i Poodří, říční nivy – Litovelské Pomoraví, rašeliniště – Krkonošská i Šumavská, a dokonce i jeden ojedinělý podzemní mokřad – Podzemní Punkva.
