Kua ša – stará čínská technika, která z vás seškrábe bolest

 

Když vám v hadici neteče voda, musíte ji rozplést a narovnat. Stejně tak akupunktura uvolňuje zablokovanou čchi (qi) ve vnitřních orgánech. Technika zvaná kua ša (gua sha, také psáno kvaša) rozmotává uzly blíže povrchu těla.

Kua ša se používá přinejmenším dva tisíce let. Jde zřejmě o nejsnadněji naučitelnou techniku čínské medicíny (TČM). Nemusíte ani znát umístění akupunkturních bodů nebo energetických drah. S trochou pomoci se kua šu může naučit každý, přesto je překvapivě účinná. Bolest a pohyblivost se může zlepšit už po jednom sezení.

Tato technika zanechává na těle typické zbarvení, které vypadá jako modřiny. Ty zůstávají na těle ještě několik dnů, takže pokud plánujete vyrazit na ples v šatech s odhalenými zády, rozhodně kua šu předtím vynechejte. Kathleen Greenoughová, která kua šu vyučuje na Pacific College of Oriental Medicine v New Yorku, uklidňuje, že správná aplikace této techniky by neměla být bolestivá a nezpůsobí poranění tkáně.

„Vypadá to jako že vytváříme modřiny nebo jako kdybychom rozdírali vlásečnice a ubližovali pacientům, ale to co ve skutečnosti děláme, je extravazace (vystoupení) krve z kapilárního řečiště,“ říká Greenoughová.

Kua ša napomáhá rozbít městnání ve formě sražené krve v důsledku zranění nebo kyseliny mléčné a jiných toxinů, které se hromadí ve svalech v důsledku jejich nadměrného zatěžování. Když se tyto problémy vytáhnou z tkáně ven, uvolní se do krevního řečiště a mohou tak být vyloučeny z těla.

Greenoughová to přirovnává ke generálnímu úklidu v domě, kde se předtím špína pouze zametala pod koberec.

„Na povrchu věci vypadají dobře, ale ten nepořádek tam zůstal. Proto této metody používáme, abychom odklidili stagnaci a ucpání, aby se věci zase rozproudily, aby se tělo léčilo samo,“ vysvětluje terapeutka.

Nástroje a technika 

Promazání je při kua še naprosto nezbytné. Dřít tupým ostřím o suchý sval je nejen bolestivé, ale může napětí ve svalech také zhoršit. Řada lidí používá jako mazání tygří mast nebo speciální bylinné masti, které svaly uvolní ještě víc, ale v podstatě lze použít jakýkoliv olej nebo mast.

Na rozdíl od klasické masáže je ke kua še potřeba nástroj, což může být jakýkoliv předmět s oblým ostřím, kterým lze snadno přejíždět po těle. Používají se různé kameny, kosti, mince a další předměty. Tradičně se však užívá destička z buvolího rohu, která se po každém použití očistí a dezinfikuje.

Poškrabování kůže se používá hlavně v oblasti krku, zad a ramen, ale můžete se setkat i s jinými částmi těla. „Kua ša se dobře dělá i na předloktí, protože lidé mají věci jako karpální tunely. My jim s tímto zánětem, s tímto ucpáním, můžeme pomoct, a zabránit, aby se věci dostaly do bodu, kdy se karpální tunel musí operovat. Pokud mají karpální tunel, můžeme jim pomoct zbavit se bolesti a vyléčit zánět,“ podotýká Greenoughová.

Kua ša je účinná sama o sobě, ale je také možné k ní přidat akupunkturu. Obě dvě metody uvolňují stagnaci, ale když se kua ša použije jako první k odstranění blokací a rozhýbá oběh v těle, akupunktura bude při dalším sezení fungovat o to lépe, protože meridiány už budou otevřeny.

Chronické záněty

Kromě bolestí svalů může kua ša pomoct také s dalšími problémy, jako migrény, nachlazení, horečka, chřipka, zánět průdušek a kašel. Poškrabování na zádech za plicemi může uvolnit ustrnulý hlen.

V Číně se kua ša používá k léčbě chronických zánětlivých onemocnění jako je například žloutenka. Podle doktorky Arye Nielsenové, která vypracovává učebnice pro školy čínské medicíny v USA, by mohlo poškrabování plnit „klíčovou roli při léčbě chronické aktivní žloutenky. Kdyby šlo o lék, pak by se u tohoto účinku (léčba žloutenky) dalo hovořit o lékařském průlomu,“ říká Nielsenová. Jen je třeba provést rozsáhlejší výzkumy, které určí, jak často a do jaké míry je možné kua šu aplikovat.

V emailu, který Epoch Times napsala, Nielsenová uvádí, že tato technika „zmírňuje záněty a ochraňuje buňky vnitřních orgánů. Má klinický význam pro pacienty s chronickými chorobami jako onemocnění srdce, plic, jater, ledvin a cévního systému.“

Nielsenová nicméně odmítá zažitou terminologii. „Kua še nikdy neříkám „poškrabování“, protože je to zavádějící. My neškrábeme, ale hladíme tlakem. I Číňané to dnes mění a nazývají kua šu tlakovým hlazením za účelem vyvolání přechodné terapeutické petechie (červeného krevního výronu na kůži, pozn. red.)“.

Dejte tělu čas

Kua ša nemá žádné vedlejší účinky a výzkum ukazuje, že její protizánětlivé a imunoprotektivní účinky trvají několik dnů po jednom sezení. Nicméně byste měli věnovat svému tělu po kua še zvýšenou péči. Greenoughová radí svým pacientům, aby 24 hodin po léčbě relaxovali, pili hodně vody a vyhnuli se alkoholu. Zarudlou kůži zakryjte a chraňte před chladem.

„Může to být trochu vyčerpávající, protože jsme odklidili věci, které byly ukryty pod kobercem, a teď chceme po tělu, aby se s tím vypořádalo. Nejlépe je nechat tělo, aby si svou vlastní energií poradilo s tímto nepořádkem, který byl přiveden na povrch, a nechat ho to vyčistit,“ uzavírá Greenoughová.

Přeložil: Ondřej Horecký; zdroj: