Čínský novinář Sin Li. (A.I.)
Čínský novinář Sin Li. (A.I.)
Novinář unesen z Thajska zpět do Číny

Státy jihovýchodní Asie stále častěji porušují zásadu mezinárodního práva o nenavracení uprchlíků do země, kde jim hrozí nebezpečí. Nejčastěji se toto nebezpečí týká odpůrců režimu a etnických menšin, upozorňuje česká Amnesty International.

Čínský novinář Sin Li ještě nedávno pokojně žil se svou těhotnou přítelkyní a dvouletým synem. Z Číny uprchl poté, co na něj čínské bezpečnostní orgány vyvíjely silný nátlak, aby pro ně pracoval jako informátor. Pomocí výhrůžek vězením jej donutili, aby donášel na své kolegy a přátele. Když po krátké počáteční spolupráci odmítl dále pokračovat, musel ze země uprchnout. Aby  nedostal sebe a svou rodinu do ohrožení, rozhodl se opustit Čínu. Jeho partnerka, která zůstala v Číně, se stará o jejich dvouletého syna a nyní je těhotná.

Letos 11. ledna poslal zprávu, že bude cestovat mezi thajskými a laoskými hranicemi. 2. února obdržela jeho přítelkyně telefonát z policejní stanice v Sinově rodném městě. Bylo jí řečeno, že příští den zavolá Sin. Ten se skutečně ozval a řekl jí, aby vedla normální život, nekomunikovala s neznámými lidmi, a že se bude snažit co nejdříve vrátit. Kde se však nachází, už bohužel neřekl.

Li Sin je zatím posledním reportovaným případem násilného navracení a únosů do Číny. Ročně je takových případů až několik set a některé mediálně známé případy jsou využívány čínskou propagandou v inscenovaných televizních přiznáních.

Novinář Sin Li, který zmizel, v říjnu 2015 uprchl nejprve do Indie, kde však nedostal azyl. Poté se snažil zažádat o status uprchlíka v Thajsku, kde naposledy mluvil se svou přítelkyní mimo území Číny. Jeho přítelkyně s ním 3. února telefonicky mluvila. Do telefonu jí řekl, že se dobrovolně vrátil, aby pomohl s vyšetřováním, ale ona je přesvědčená, že byl přinucen se vrátit.

Sin Liův případ je poslední ze série případů, kdy byli disidenti a příslušníci etnických menšin násilně vráceni do Číny z některé ze zemí v jihovýchodní Asii.

Porušování zásady nenavracení uprchlíků

Země jihovýchodní Asie stále častěji na nátlak čínské vlády porušují zásadu nenavracení uprchlíků. Tato zásada zakazuje návrat lidí do kterékoli země či jurisdikce, kde existuje reálné nebezpečí vážného porušování lidských práv. Tento princip je zakotven v četných mezinárodních smlouvách a získal svou pozici v rámci mezinárodního obyčejového práva, závazného pro všechny státy bez ohledu na to, zda ratifikovaly příslušné smlouvy, jako jsou například Úmluva o uprchlících OSN, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech nebo Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

Řada zemí násilně repatriuje disidenty a členy etnických menšin, kteří uprchli z Číny, v rozporu s jejich povinností. V listopadu 2015 byli Jie-fej Ťiang a Kuang-pching Tung, dva čínští aktivisté se statusem uprchlíků získaným Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), deportováni z Thajska do Číny. Nyní jim vážně hrozí mučení nebo jiné formy útlaku, stejně jako nespravedlivý soud.

V červenci 2015 thajské úřady násilně vrátily do Číny asi 100 lidí, převážně etnických Ujgurů s čínským občanstvím, kterým po návratu hrozí mučení či jiné formy krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trest. V prosinci 2012 vrátila Malajsie šest Ujgurů, kteří čekali na posouzení žádosti o azyl u UNHCR. V prosinci 2009 vrátila Kambodža 20 ujgurských žadatelů o azyl. Pět z těchto 20 lidí pak odsoudily čínské soudy k doživotnímu vězení, zatímco osm dalších skončilo s tresty odnětí svobody v rozmezí od 16 do 20 let. 

Za nejasných okolností zmizely v jihovýchodních asijských zemích i další osoby, známé především jako kritici čínského vedení anebo ti, kdo jsou s nimi ve spojení.

Například Min-chaj Kuej, švédský státní příslušník čínského původu, zmizel v Thajsku v říjnu 2015 a aktivisté vyjádřili obavy, že byl unesen do Číny. 17. ledna 2016 se Min-chaj Kuej objevil v čínské státní televizi CCTV, kde učinil „doznání", patrně pod nátlakem.

V říjnu 2015 byl 16letý Čuo-süan Pao, syn čínského právníka Jü Wang, a čínští aktivisté Č'-šun Tchang a Čching-sien Sing, odvezeni skupinou uniformovaných i civilně oblečených lidí z města v Barmě poblíž čínské hranice. Po několika dnech, během nichž nikdo nevěděl o místě jejich pobytu, byl Čuo-süan Pao vrácen do domu svých prarodičů v Ulanhotu v severní Číně. Předpokládá se, že dva muži, kteří cestovali s ním, jsou nadále drženi čínskými úřady.

Petice za propuštění novináře Sina Liho je aktivní od 15. 2. 2016, uvádí Amnesty International.

Zdroj: AI