Lékárnice v indické Bombaji ukazuje antibiotika, 20. října 2010. Nadměrné užívání antibiotik nás přivedlo k záplavě chorob rezistentních na antibiotika. (SAJJAD HUSSAIN / AFP / Getty Images)
Teď se nám tu choroby odolné vůči antibiotikům rozšiřují. Infekce, které se daly dříve běžně léčit, jsou nyní neléčitelné. Tou nejrozšířenější je MRSA, zkratka pro „methicillin-resistant staphylococcus aureus“. Když se tato běžná infekce stala odolná vůči penicilínu, stafylokokové infekce se začaly léčit silnějším methicilinem. Teď začínají odolávat dokonce vancomycinu, poslednímu účinnému antibiotiku, které ve svém arzenálu farmaceutik máme.
Podle vší pravděpodobnosti vycházející z evolučního procesu dojde k tomu, že se stafylokokus aureus nakonec stane rezistentní vůči tradičním lékařským způsobům léčby. Ovšem současná odolnost byla exponencionálně uspíšena rozmařilým používáním léčiv v chovu dobytka. A tak se MRSA lehce přenáší na lidi. Tato situace má všechny předpoklady zdravotnické katastrofy. Pokud nebudeme schopni léčit ani jednoduchou infekci stafylokokem, může dojít k tomu, že se z rutinních operací stanou zákroky hazardující se životy pacientů. Vynětí mandlí, operace slepého střeva a nebo výměna kyčelního kloubu – všechny tyto procedury mohou být mimořádně riskantní. Bezpečná praxe moderní medicíny může být antibiotickou rezistencí této běžné bakterie silně ohrožena.
CRE, neboli entrobakterie rezistentní na Carbapenem je méně známou infekcí. Objevili ji poprvé v Indii v roce 2009, a nyní ji najdeme i v jiných částech světa. Její přítomnost znamená, že běžné infekce močového ústrojí nemusí být v blízké budoucnosti léčitelné. Některé kmeny kapavky jsou také neléčitelné. I navzdory tomu, jak vážné tyto choroby jsou, všechny blednou před multirezistentní tuberkulózou (MDR-TB).
Tuberkulóza byla jeden čas mezi lidmi téměř vymýcena, kdy každoročně docházelo pouze k hrstce případů nákazy na několika lokacích. Jenže se rychle vytvořila rezistence poté, co pacienti bez dohledu nedokončili předepsanou dávku antibiotik. To vedlo k vývoji odolnějších kmenů bakterie. Ty se nyní rozšířily a kolem poloviny všech případů tuberkulózy dnes nereaguje na dostupné řady antibiotik. „Nová a vylepšená" tuberkulóza je tak teď na nejlepší cestě stát se znovu vážnou, přenosnou, mezinárodní nemocí.
Rezistence vůči lékům má dopady přesahující lidské zdraví. Jak se bakterie stávají imunnější vůči antibiotikům, které jsou v zemědělském průmyslu standardně přidávány do krmiv, bude docházet k nekontrolovatelným epidemiím u dobytka, a to povede k narušení zásobování potravinami. Kuřecí, hovězí a vepřové maso – jakékoliv průmyslově chované maso – bude dražší.
Nerušené průmyslové používání antibiotik (to tvoří 70–80 procent všech používaných antibiotik) zachová vektor, díky němuž se bude na lidi moci přenést ještě víc rezistentních bakterií. Tradiční řešení tohoto problému spočívá ve vyvinutí nových antibiotik. Takže kde jsou? Kevin Outterson, odborník na zdravotní právo z Boston University, vysvětluje, že antibiotika nejsou vysoce výnosné léky. U mnohých z nich vypršel patent, ale jsou stále účinné a levné, takže nová antibiotika musí být také levná, aby dokázala soutěžit. Čili žádný zisk rovná se žádný výzkum a žádná nová antibiotika. V 90. letech minulého století pracovalo na vývoji nových antibiotik 18 velkých farmaceutických firem. K roku 2011 už jich po nových přípravcích aktivně pátralo pouze pět.
Vypadá to, jako by tyto společnosti čekaly, až dojde k rozsáhlému umírání na antibiotickou rezistenci, minimálně o rozměru pořádné epidemie, než pro ně bude výzkum a vývoj nových léků dostatečně inspirativní.
Tím jsme se dostali k základní chybě v celé strategii výroby léčiv. Pokud je primárním cílem zisk, a ne zdraví, rezistence vůči lékům představuje dilema, které se vyřeší pouze masivní tragédií a utrpením. A tak prozatím zbývá jediné řešení v podobě zákroku ze strany světových vlád, které by výzkum nových preparátů financovaly, regulovaly by prodeje a zaručily by farmaceutickým firmám zisk. Ovšem proti něčemu takovému se staví Spojené státy a jako důvod uvádějí neochotu „zasahovat do volného trhu“.
Právě volnost je zdrojem celého problému s rezistencí. Lékaři předepisují antibiotika příliš volně, zatímco pacienti si je vyžadují na každý menší problém, a také v průmyslovém zemědělství se používají naprosto liberálně. A tak se z velmi účinných léků stávají neúčinné kvůli nedisciplinovanosti trhu, který nevěří ani na sebekázeň ani na umírněnost. To, že vlastníme užitečné léky, neznamená, že by jejich používání mělo být bezhlavé.
Ray Grigg je autorem sedmi mezinárodních knih o orientální filozofii, zejména zenu a taoismu. Tento článek byl již publikován na Troy Media (troymedia.com).
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora (-ů) a nemusí odrážet pohled Epoch Times.
