Ing. Jana Kotoučková na poli, které se neorá. Je obdělávané kypřením. (Z. Danková / Epoch Times ČR)
Jak se ukázalo, když bio farmář nehnojí a neoře, i tak sklízí úrodu. Zeptali jsme se ing. Jany Kotoučkové z Eko-infocentra, jak si lze takové hospodaření s půdou vysvětlit.
Když sedlák neorá ani nehnojí, jak může jeho půda žít a vydávat úrodu?
Člověk nehnojí, ale hnojivo v půdě vzniká. A to tím, že se volí určité druhy podsevních rostlin.
Podsev tvoří hnojivo, které zůstává v půdě. Většinou jde o rostliny, které mají hlístkové bakterie. To jsou dusíkaté bakterie, které hnojí půdu. Většinou jde o vikvovité druhy rostlin.
Částice půdy, jsou k sobě přitahovány pomocí organické slizové složky. Žádné chemické postupy nemohou proces soudržnosti půdy nahradit. Biologická aktivita půdy je základem její úrodnosti.
Podsev
Když se naseje jílek nebo jetel, vznikne potom hnojivo. Jak hluboko se zapraví do půdy?
A to je další věc. Tím, že se neoře, neznamená, že se s půdou nic nedělá. Místo orání se kypří.
Když tu půdu neobrátíme jako při orbě, tak nezničíme mikrobiální život, který je do 5–10 cm jiný než hlouběji. V té mělké vrstvě jsou jiné bakterie, které mají rády provzdušněnou půdu, a pod těmi 10 cm jsou bakterie, které zase mají rády ten stav, kdy tam je méně kyslíku. Ve chvíli, kdy se orbou půda obrátí, tak zaniknou oba dva druhy bakterií.
Dostanou opačné polohy, nemají zdroje. Když se kypří, tak se půda neobrací, mikrobiální život nemizí. Navíc se zapracovává zelená hmota, která je také hnojivem prvotně a druhotně jako potrava žížal. Ty pak vyloučí produkt, který má optimální složení půdy.
„Neorat a nechat tak půdní biologii dělat to, co umí velice dobře – tvoření půdních agregátů. Díky tomu je půda provzdušněná a dobře zadržuje vodu. Každé projetí pluhem je pro půdní biologii to samé, jako by člověkovi barákem projel buldozer. Půdní život potom veškerou energii vkládá do renovace obydlí místo výživy rostlin,“ zasvěceně okomentoval předchozí článek o bio farmáři Filip Cakl.
Když se hnojí chlévskou mrvou...
Pomocí techniky bio farmář kypří i plečkuje půdu, kterou využívá ve formě brázd. (Z. Danková / Epoch Times ČR)
Jak jsme viděli, kypřením se do půdy zároveň zapravily nějaké organické zbytky, které také tvoří hnojivo. Kypřením se vytáhnou i plevele a škůdci, tím že se to na povrchu rozruší. Ale neobrací se!
Kromě podsevů ještě jsou různá zelené hnojení. Svazenka a další směsi.
Podsevy, zelené hnojení, zapravování zeleného hnojení zde účinkuje. To se vyseje a potom zapraví do půdy pomocí těch různých bran a kypřičů, ale nikoliv obracením.
V určitém období, ve velmi krátkých intervalech, se kypří. Funguje i jako pletí. Plečkováním mezi rostlinami se neustále půda na povrchu se rozrušuje, zvyšuje se její okysličení, to bakteriím prospívá.
Žížaly hlubinné a povrchové
Plevele se kypřením vyhodí, zapraví – a to je zase potrava pro žížaly. Ty si pro ni dojdou, a to je další složka, která vytváří humus. Tím přitahujeme žížaly, protože jejich potravou je mrtvý organický materiál, mrtvé rostlinné zbytky. Kypřením je vlastně vytrhneme, potom je zavláčíme, na část napadá půda, část čouhá, a už se stávají potravou pro žížaly.
Žížaly ty zbytky požírají a to co vychází pak z těla žížaly, je optimální složení půdy.
Tak vzniká dvojí humus. Jednak zetlením zbytků, které žížaly nepozřou, to je organický materiál. Jednak skrze tělo žížal. To je vlastně optimální složení půdy. (Více...)
Kdybychom použili chemikálie, zbytky postřiků – co se stane?
Rozbijí se organicko-chemické vazby, půdní struktury. Drobtovitá struktura se začíná rozpadat. Ve chvíli, kdy biologické vazby povolí vlivem chemikálií, uvolňuje se tím pádem humus a půda je snadno zničená, protože je snáze vymytelná vodou a snadno ji vítr odnese. Zůstává nám jen jalová půda.
Brázdy na poli
Brázdy zvětšují plochu
Způsob pěstování má vliv na půdu. Jednak ovocné stromy na poli trochu drží vláhu, potom i brázdy.
Když na určité ploše zvlníš povrch, tak dostaneš větší plochu! Brázdy vytvořené na poli lépe zadržují vláhu. Tím, že jsou tam brázdy, tj. vyšší a nižší polohy, zadržuje se vláha a vytváří se mikroklima. Stinná a světlá místa, a podle toho lze do vrcholu nebo do nejnižší části sázet sazenice nebo vysévat podle nároků druhu na vláhu a hloubku půdy.
Pomocí techniky bio farmář kypří i plečkuje půdu, kterou využívá ve formě brázd. (Z. Danková / Epoch Times ČR)
Můžeme si zvolit – jestli ten druh potřebuje těžší vlhčí půdu, dáme do ďolíků. Nebo jiný druh plodiny můžeme dát do brázd nahoru. Takže máme větší možnosti při pěstování v brázdách.
Půdě umožňujeme zadržovat vláhu. Je to vlastně i protierozní opatření, chrání půdu před odnosem humusu.
Bio farmář také zmínil, že krajní brázdy jsou obvykle vedeny jiným směrem. Celkově jsou vedeny příčně přes kopec, ale ty krajní ještě musí jinak vést?
Okraj brázd se většinou dělá jinak. Je to kvůli přerušení toku, např. přívalového deště. Když máš kopec a uděláš brázdy, tak je nemůžeš dělat jako vrstevnice. Musí tam být mírný sklon nějakým směrem. Aby v nich voda přímo nestála a neprovalila se skrz, ale aby tekla jen pomalu. Aby se stihla vsakovat. V permakultuře tomu říkáme svejly. Ve svahu se udělá jedna taková prohlubeň a stačí 1 stupeň sklonu, aby se voda pozvolna vsákla a přitom pomalu i odtekla v delším časovém horizontu. Je tu mírný sklon. A když máme všechno vedeno jedním směrem, samozřejmě ty okraje, které jsou vybrázdované napříč, ten směr mohou změnit. Zadrží třeba i přívalové deště, takže se to trochu pozastaví. Takže zpomalíme vodu dvakrát tím, že i okrajem pole a zadržíme vodu.
Děkujeme za rozhovor!
Související články: Bio farmář neorá pole, neválcuje ani nehnojí. Přesto sklízí úrodu
