Poloportrét z profilu je nosorožec dvourohý nazývaný také černý. Živí se ukusováním listí a větviček, proto jeho tlama je do špičky s jakýmsi prstíkem na horním pysku kterým strhává listí z větviček. Je velmi krátkozraký a agresivní, útočí na vše, co se pohne, dokonce i na auto. (RNDr. Aleš Toman)
„Státní zastupitelství podalo obžalobu na šestnáct lidí kvůli nelegálnímu obchodu s rohy nosorožců,“ uvádí zpráva idnes.cz ze 16. 12. 2014. Pozoruhodné je, že jde o soud v Česku.
„Policie a celníci skupinu zadrželi loni v červenci. U jejích členů našli rohy v hodnotě zhruba 100 milionů korun. Všem šestnácti obviněným hrozí až osm let vězení,“ pokračuje zpráva.
RNDr. Aleš Toman, zoolog a biolog, působil dlouhá léta v Zoo Jihlava. V dnešní uspěchané době zůstává milovníkem Afriky, kontinent navštívil již 37krát, projel 11 afrických států. O pověře, která ohrožuje zachování druhu nosorožců, nám řekl svoje poznatky.
Dr. Aleš Toman o druhu nosorožců:
Až vlastně nedávno zoologové genetickými analýzami přišli na to, že nosorožec tuponosý, kterému se říkalo bílý severní, byl považován za dva poddruhy, jeden tzv. jižní na jihu Afriky, a potom tzv. severní poddruh, který žil v úplně odlišné oblasti na střední Africe, zhruba mezi Súdánem, Kongem a Ugandou. Nedávno určili, že jde dva samostatné druhy.
Jeden se českým názvem jmenuje širokohubý, ten druhý, kterému se dříve říkalo bílý severní, je nosorožec Cottonův.
Cottonův je na tom nejhůře ze všech druhů, v zajetí žije posledních asi 6 zvířat. V přírodě pravděpodobně již nežije. Bohužel všechna ta zvířata jsou už přestárlá, mimo produktivní věk. Ukazuje se, že zvířata, která přesunula dvorská zoo do Keni, už mají za sebou dobu rozmnožování. Africké podnebí a strava jim měla napomoci, ale zřejmě se nepodaří odchovat žádná mláďata.
Cottonův druh v nejbližších asi 10 letech nenávratně zmizí z naší planety.
Původně se rozmnožování nosorožce bílého dařilo
Tzv. bílý nosorožec neboli širokohubý, který žije v jižní Africe, na tom byl skoro podobně jako Cottonův. V 60. letech v rezervaci v JAR žilo asi posledních 12 zvířat, ale díky záchrannému programu se je podařilo rozmnožovat natolik, že vznikla populace několika tisíc zvířat, které byly rozšířeny do mnoha národních parků a rezervací, i soukromých rezervací v jižní Africe, Namibii, Botswaně a v řadě dalších zemí.
Ani rangeři, ani vojenská ostraha...
Donedávna se mělo za to, že už jsou mimo nebezpečí, protože jich bylo asi 12 tisíc. I předtím se občas stalo, že některý nosorožec byl upytlačen v národních parcích.
Ale zhruba před asi 5–6 lety nastala skutečná genocida druhu. Počet upytlačených zvířat exponenciálně roste, každý rok je to vždy o dalších 30 procent víc.
I parky s dokonalým servisem, službou rangerů, dokonce i s vojenskou ostrahou nedokáží nosorožce ochránit před pytláky.
Např. Krügerův park na hranicích s Mozambikem v jižní Africe ročně navštíví 2 mil. Lidí. Přes ochranu do parku pronikají pytláci a téměř denně je tam zastřelen nosorožec. Pytláci pronikají i do soukromých rezervací ve východní Africe. Jedná se převážně o nosorožce dvourohého, tzv. černého, který je kriticky ohrožený.
Pověra z Asie
Samostatnou kapitolou jsou asijští nosorožci, indický stále ještě žije v několika tisících kusů v Indii, v Nepálu, ale je na ně velký tlak. Z asijského území pochází celá ta pověra.
Podle pověry prášek z rohu nosorožce má mít silný afrodisiakální účinek. Podle mého názoru pověra vznikla na základě toho, jak je nosorožec od přírody vybaven. Jeho páření je z lidského hlediska heroický výkon, protože k aktu páření dochází po několik desítek minut. Rozměry nosorožčího penisu jsou naprosto impozantní a jeho tvar určitě dráždil lidskou fantazii. Jedině tak si vysvětluji, jak vznikla tak nesmyslná pověra.
Derivát srsti se váží zlatem
Složení nosorožčího rohu bylo opakovaně zkoumáno a prokázalo se, že jde o čistou rohovinu. Nosorožcův roh je v podstatě derivát srsti. Je to stmelená srst zvířete, která vývojem dala vznik rohu. Jde o totéž, jako rohovinové deriváty – vlasy, nehty. Zkrátka derivát kůže.
Přestože TČM* doporučovala roh jako afrodisiakum, na této pověře není ani zbla pravdy. Když přišla éra viagry, s oním problémem si poradili pomocí chemie.
Nosorožec tuponosý či širokohubý, nazývaný také bílý. Živí se spásáním trávy, a proto má širokou tlamu s rovnými pysky. Je dobré umět je rozlišovat. Při setkání s nosorožcem nekoukat na barvu a počet rohů, ale na tlamu, protože „bílý“ je klidný a mírný, zato ten „černý“ je agresivní vztekloun. (RNDr. Aleš Toman)
Poté TČM přišla s tím, že roh má nejen afrodisiakální účinky, ale i protirakovinné. Rakovina je tak mocný nepřítel, že lidstvo hledá jakoukoliv zbraň. Fáma zvýšila zájem o tuto substanci.
Menším zlem je výroba pouzder na dýky, které je vytvořeno z nosorožčího rohu. Je to v Jemenu jakýsi symbol mužství, nosit dýku v pouzdře z rohu. Každý bohatý Jemenec touží mít dýku v takovém pouzdře. Kvůli tomu musí každoročně umírat další stovky zvířat.
Je možné, že někdy nosorožec útok pytláků přežije a žije potom dále bez rohu?
Byla vyzkoušena řada metod, jak je ochránit před pytláky. Jednou z metod bylo, že se nosorožec odchytil, uspal a odřízl se mu roh, aby ztratil atraktivitu pro pytláky. Ale ukázalo se, že tato metoda není účinná.
Pytláci věnují tolik času a námahy, aby našli to zvíře, a když dohoní zvíře, které nemá roh, tak ho stejně zastřelí. I pro zbyteček toho rohu, třeba půl kilogramu. Zabijí ho, aby se jim tam zbytečně nepletl nosorožec, který pro ně už nemá význam.
Zkoušely se používat jedové preparáty, které se do rohu napouštěly, aby byl toxický. To byla další metoda, kterou se pokoušeli odradit pytláky. Zatím však nepomáhá. Počet zabitých zvířat stoupá.
Jaký účinek má mít jed v rohu?
V magazínu vydávaném parkem v JAR jsem četl, že roh navrtají a dovnitř vpraví toxický přípravek, a tím jej znehodnotí. Nebylo tam řešeno, na jakém stupni se to prokáže, zda to zjistí překupník a nezaplatí za něj, nebo zda to dojde až někam do Číny a bude někdo otráven.
Poptávka ze zemí Asie nebo Dálného východu je velká. Hlavní podíl na tom má Čína, kde je největší trh. Každý bohatý Číňan i střední vrstva, která si může dovolit roh z nosorožce, je stále větší. Navíc se k nim přidal i Vietnam, protože jako obchodní velmoc vycítil obrovský zdroj financí.
Řetězce pytláků
V JAR v tom jedou nejvíc. Zde se rekrutují pytláci z Mozambiku, země, která byla zmítaná 30letou občanskou válkou a kde je ohromná chudoba.
Těch 30 dolarů, které si pytlák bere za část toho rohu, je jeho zdroj přežití. Při cenách a chudobě tak může uživit rodinu. Je to pro něj vyřešení situace třeba na několik let.
Jsou tam další články řetězce, které od pytláků vykupují rohy za směšnou sumu. Již během převozu částka narůstá do obrovských rozměrů.
U nás v Evropě se dokonce některé zoo bojí o své nosorožce, protože byly zjištěny ataky na lovecká muzea, zámečky a podobně. Občané ČR se také zapojili do obchodování s nosorožčími rohy na česko-slovenské hranici. Hlad po penězích je obrovský.
Naprosto bezcenná substance vede k vyhubení druhu. Neexistuje technologie, která by nám nosorožce severního vrátila.
Asijští mají pouze 1 roh a menší, přesto i tyto druhy jsou ohrožené.
Indičtí jsou na tom poněkud lépe. Jávský a sumaterský žijí v malých populacích, kdy každý jedinec je velmi cenný. Zabití zvířete z asijských kruhů je dalším krokem k jejich vyhynutí.
Strategie boje s pytláky – vyvrátit pověru
Ti, kdo vyvážejí rohovinu ze země, mají k dispozici vysílačky a vrtulníky a jsou vždy o krok napřed před strážnými rezervace, kterým nestačí jejich technika.
Nejúčinnějším bojem je osvěta. Aby se znehodnotilo zboží z rohoviny, mělo by se v Číně změnit veřejné mínění, aby lidé pochopili, že je to pověra.
Proběhly různé kampaně, jako pálení nosorožčího rohu nebo získávání populárních lidí, kteří by řekli veřejnosti, že užívat rohovinu nemá skutečný účinek. Zatím získali čínského basketbalistu, který je tam velmi populární.
Nevím, proč nejde tlak trošku i přes politiky. Když jsou schopni dělat různá embarga, proč třeba náš prezident, když jede do Číny, neřekne tuto výhradu. Pokud by naši politici rádi rozšiřovali trh na Čínu, děláme věc, která je v zájmu celého lidstva. Kdyby se i čínští politici proti pověře obrátili, nebyli by běžní lidé natolik ovlivněni pověstí.
Pokud se nepodaří s tím něco udělat, je to otázka dalších desetiletí, kdy po nosorožci širokohubém vyhynou i ostatní afričtí či asijští nosorožci.
* TČM - tradiční čínská medicína
Čtěte také:
Afrika se svou mega-faunou: Jak se jezdí na safari dnes
Celníci zabavili menší množství Viagry, podvodných lékáren na internetu však neubývá
