Tempo růstu čínské ekonomiky ve třetím čtvrtletí podle předpokladů mírně zpomalilo. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 7,3 procenta, což představuje nejslabší nárůst za více než pět let. Druhá největší ekonomika světa se tak vrátila ke zpomalování, které ve druhém čtvrtletí přerušila stimulační opatření vlády.
Údaje za třetí čtvrtletí jsou nicméně o něco příznivější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu agentury Reuters předpokládali, že tempo růstu zpomalí na 7,2 procenta ze 7,5 procenta ve druhém čtvrtletí.
Zpomalení tempa růstu čínské ekonomiky ze 7,5% na 7,3 % se nezdá být na první pohled zásadní, ale na druhou stranu, když vezmeme v úvahu obrovský tržní potenciál Číny, tak toto číslo může být pro Čínu určitým varováním.
Komunističtí lídři se snaží zemi přesměrovat k takovému růstu, který by tak jako dosud nepocházel hlavně z masivních státních investic a zahraničního obchodu, ale z domácí spotřeby. Letošní zpomalení růstu vedlo čínskou vládu k řadě stimulačních opatření, která měla zabránit politicky riskantní ztrátě pracovních míst. Zrychlení růstu ve druhém čtvrtletí se však nyní ukázalo jako dočasné.
S další podporou nebude Peking spěchat
Pomalejší růst může podle řady analytiků vyvolat odezvu v podobě dalších státních opatření na podporu ekonomiky. Někteří ekonomové se však domnívají, že Peking nebude s agresivnějšími kroky, jako je například snižování úrokových sazeb, příliš spěchat a podnikne je pouze v případě, že bude hrozit prudké zhoršení hospodářských podmínek.
I navzdory zpomalení růstu čínské ekonomiky jsou někteří analytici v klidu:
„Domnívám se, že čínské politiky údaje (o zpomalení růstu ekonomiky) příliš neznepokojí. Možná budou s číslem 7,3 procenta docela spokojeni,“ uvedl Evans-Pritchard. „Růst sice zpomalil, odráží to však vítaný odklon od nadměrných investic v některých sektorech ekonomiky a není to důvod k velkým obavám,“ dodal.
„Myslím, že je to celkem slušné číslo. Lepší, než mnozí lidé očekávali,“ řekl k růstu čínské ekonomiky analytik Julian Evans-Pritchard ze společnosti Capital Economics.
Čína hledá nové ekonomické partnery
Mezi nové ekonomické partnery se řadí i ČR. Například 28. srpna přijelo do Prahy jednat 500 čínských podnikatelů, aby podepsali s českými podnikateli nové kontrakty.
Čínská vláda také využívá napětí mezi Ruskem a zeměmi NATO, aby s Ruskem uzavřela nové obchody.
Rusko a Čína dne 13. 10. 2014 v Moskvě uzavřely smlouvu o dodávkách ruského zemního plynu takzvanou východní cestou. Plynovod nazvaný Síla Sibiře je od září ve výstavbě. Čína má během 30 let dostat 38 miliard krychlových metrů plynu v hodnotě 400 miliard dolarů. Obě země se také dohodly na rozšíření bankovních styků, které mají Rusku nahradit západní finanční zdroje zablokované v důsledku sankcí.
Růst Číny ovlivňuje celý svět
Oficiálním cílem vlády je dosáhnout v celém letošním roce hospodářského růstu 7,5 procenta. Peking dal nicméně najevo, že je připraven tolerovat slabší růst, pokud to nebude mít negativní dopady na trh práce.
Čína je v posledních letech hlavním motorem růstu světového hospodářství a stala se významným dovozcem komodit i spotřebního zboží. Slabší růst v Číně by tedy mohl mít negativní dopady na další ekonomiky, a to jak v Asii, tak ve zbytku světa.
Čtěte také:
Ekonomické ukazatele Číny zažívají prudký pokles
Nad Čínou se vznáší tichá ekonomická krize
