V pražské Státní opeře se konal galavečer k poctě českého baletního mistra Miroslava Kůry. Jako dárek mu jej věnovala jeho dcera Jana Kůrová. Jeho taneční role ztvárnili na pozvání společnosti Prague International Balet čeští i zahraniční tanečníci.
Organizátoři představení nám umožnili setkat se v zákulisí Státní opery s tanečníky – paní Ariannou Lafitou Gonzálvesovou, původem z Kuby, a panem Vittoriem Gallorem z Itálie. Využili jsme možnosti interview a položili jim několik otázek o dnešním večerním gala představení a jejich osobním pohledu na taneční umění.
Co budete dnes večer tančit a jaký je váš vztah k tomuto tanci?
Vittorio Galloro: Dnes budeme tančit kus z klasického baletního repertoáru, Harlequinade pas de deux z baletu Les Milions d´Arlequine a také pas de deux Karneval v Benátkách, někdo jej také nazývá Satanilla. Toto je velmi charakteristický tanec ve dvojici, protože v Harlequinadě představujeme fantastické osoby. Já jsem Harlequin a ona má být Kolombína. Je to plné radostných prvků a výrazu. Satanilla je o veliké slavnosti v Benátkách, kde se setkáme a já ji požádám o tanec. Myslím, že to bude velmi krásné a že si to diváci užijí.
Arianne Lafita Gonzálves: Balet, který budeme dnes večer tancovat, mám velmi ráda. Je velmi zábavný a já si ho velmi užívám. Doufám, že se bude publiku líbit a společně si to užijeme.
Jaký je váš názor na baletního mistra, pana Miroslava Kůru?
Vittorio Galloro: Jsem velmi, velmi hrdý, že mohu být dnes večer součástí tohoto gala, a vážím si pana Kůry. Když tančil a vytvářel choreografie, tak jsme byli mladí, ale známe jeho práci z doby, kdy působil v Itálii a ve Španělsku a mnoha jiných zemích, jeho jméno mělo mezinárodní význam. Kdo zná svět baletu, tak ví, kdo byl pan Kůra. Pro nás je to pocta a velmi emocionální záležitost pro něj dnes večer tančit.
Pomáhá vám tanec lépe porozumět sobě samému? Pomáhá vám na cestě osobního rozvoje?
Vittorio Galloro: Ano. Samozřejmě. Nicméně, když jste dítě a chcete se stát tanečníkem, pobýváte často v divadle a jste v kontaktu s tanečníky, zpěváky, operou, hudbou... Získáváte z umění mnoho věcí. Můžete vidět a naslouchat lidem, velkým osobnostem, jakou je například pan Kůra. Potkali jsme mnoho významných lidí, kteří vyrostli v prvé řadě jako lidé a potom také jako tanečníci. Divadlo je kouzelné místo. Umění je plné pohybu. Já jsem se narodil v Neapoli, v ne příliš bezproblémové části města. První věcí, na kterou moje matka myslela, když mě dávala na hodiny baletu, bylo, abych nebyl na ulici a vyhnul se těm věcem, které do nás zasahovaly. Dobrá, nakonec jsem na sobě pracoval, stal se baletním tanečníkem a jsem tu dnes, abych se zúčastnil tohoto významného baletního gala představení.
Arianne Lafita Gonzálves: Balet je můj život. Od prvního dne, kdy jsem si vzala taneční boty na nohy až dodnes, je to můj život. Balet mi pomohl vyrůst jako člověku, protože zejména v baletu potřebujete mít disciplínu. Musíte být silní, přesní, musíte mít respekt k lidem, k hudbě, ke všemu. To všechno vám pomůže vyrůst jako člověku.
Co byste poradili mladým tanečníkům, kteří by chtěli začít tančit a třeba se jednou stát profesionálními tanečníky?
Vittorio Galloro: Všichni víme, jaká je v současné době situace v Evropě v důsledku krize a jak je to těžké, ale co bych poradil mladým tanečníkům, je pracovat na sobě. Stále na sobě pracovat a pracovat, protože pouze pomocí práce získáte výsledky. V baletu musíte mít také vášeň, mnoho vášně. Je to tvrdé a je to těžké, ale vy to nesmíte nikdy vzdát a stále bojovat, bojovat, bojovat. Jak jsem říkal předtím, když tvrdě pracujete, vždy se jednoho dne výsledky dostaví. Když tvrdě a správně pracujete, život vám vždy vrátí zpět výsledky. Nemyslete na peníze nebo veliká auta, tohle možná přijde později. Žádný tanečník ani umělec se nestane bohatým. Musíte být skromní nebo změnit zaměstnání (smích). Ale tohle není důležité. Důležité je, že pracujete třeba jeden měsíc, a potom můžete ukázat svoje umění, svoji práci lidem během jedné minuty, a když diváci pochopí, zatleskají vám a jsou šťastní – tomu se nic nevyrovná. Udělat lidem radost, protože balet dělá lidem radost, vykouzlí jim úsměv, vyvolá city nebo pláč. Tomu se nic nevyrovná. Žádné auto nebo peníze. Když vystupujete v tak nádherném divadle a jste tam v tom okamžiku, můžete mít milion euro, ale tomu se nic nevyrovná. Díky tanci se můžete učit a vyrůst jako člověk, a to je důležité.
Arianne Lafita Gonzálves: Jak už řekl Vittorio, mladí tanečníci musejí pracovat, tvrdě pracovat každý den a nikdy to nevzdat. Nikdy nesmějí zapomenout na to, že kariéra baletního tanečníka nikdy nekončí, protože každý den se něčemu naučíte. Od toho posledního až po toho největšího, měli byste všem naslouchat, mít oči i uši otevřené, to všechno vám může pomoci vyrůst a být lepším člověkem.
Děkujeme za rozhovor.
Čtěte také:
Divadelní recenze: Miroslav Kůra gala – králem večera se stal Davit Galstyan
Rozhovor: Davit Galstyan - nejtěžší věcí je být stále v přítomném okamžiku
