Na Slovensku proběhla veřejná diskuse na téma obvinění čínského zdravotnictví ze zneužívání politických vězňů ke komerčním transplantacím. Experti uvádějí, že se konkrétní skupiny politických vězňů staly v Číně zdrojem finančních zisků, které proudí přes vojenské nemocnice do státního systému. Čínský režim musí podle vyšetřovatelů dávat k praktikám svolení, a navíc z nich jeho úředníci přímo profitují.
Kanadskému advokátovi Davidu Matasovi, který dlouhodobě působí v oblasti lidských práv, se náhodou vytvořilo prázdné místo v jeho jinak nabitém programu, což využili slovenští aktivisté a vytvořili pro něj diskusní platformu na půdě Pálffyho paláce.
Akci pořadatelsky zaštítila slovenská Asociace Falun Gong a Konzervativní institut M. R. Štefánika. Falun Gong* (Fa-lun kung) je duchovní metoda pro rozvoj těla a mysli zakořeněná v prastaré čínské tradici, v Číně však komunistický režim jeho stoupence tvrdě pronásleduje. Zjištění Davida Matase a další nezávislá vyšetřování uvádějí, že právě političtí vězni z řad stoupenců Falun Gongu se stali významnou částí nedobrovolných dárců orgánů.
Jedním z důvodů jejich zneužívání je politická kampaň čínského exprezidenta Ťiang Ce-mina, který byl ve věci genocidy Falun Gongu obžalován u španělského soudu a byl vyzván, aby se dostavil ke své obhajobě. Druhým je podle Matase jejich dobrá zdravotní kondice. I Čínské ministerstvo zdravotnictví v roce 1998 vydalo zprávu o tom, že Číňané, kteří se věnují meditativním cvičením Falun Gongu, zaznamenali zlepšení zdravotního stavu, navíc zpravidla nekouří ani nepijí alkohol a jsou duševně vyrovnanější. Politické zavržení Falun Gongu přijala komunistická strana až o rok později 1999, kdy jeho zákaz prosadil exprezident Ťiang Ce-min.
David Matas, který byl za svoji práci v roce 2010 nominován na Nobelovu cenu míru, v Pálffyho paláci hovořil mimo jiné o tom, že čínští doktoři pravidelně navštěvují tamní vězeňský systém, v němž hledají vhodné dárce orgánů. Matas a další vyšetřovatelé shromáždili řadu výpovědí svědků a důkazů o tom, že v čínských vězeních probíhají pravidelné a zevrubné prohlídky zdravých vězňů, které jsou stejné jako prohlídky dárců orgánů před transplantací. Nabízí se otázka toho, proč by čínský režim financoval krevní testy, elektrokardiogram a další nadstandardní prohlídky u zdravých vězňů, kteří si nestěžují na zdravotní problémy.
Odpověď Davida Matase je jednoduchá a přímá. Čínský transplantační systém vytváří databázi potenciálních dárců orgánů mezi politickými vězni. Matas dále uvádí, že čínské nemocnice otevřeně nabízejí zájemcům (pacientům) z Číny i ze zahraničí, že seženou vhodný orgán do dvou až čtyř týdnů, přičemž zde doposud neexistuje organizovaný účinný veřejný systém dárcovství a přidělování orgánů. Vyvstává tedy otázka, kde čínské nemocnice dokáží tak rychle získávat vhodné dárce orgánů, když to žádná země na světě v tak krátkém časovém úseku nedokáže?
Nejenom že to nikdo na světě nedokáže, ale čekací doby se dramaticky odlišují. Zatím co čínské nemocnice dodají orgán do několika týdnů, jiné země jsou toho schopny pouze v horizontu měsíců až několika let. Pokud někdo umírá a je možné provést transplantaci jeho orgánu pacientovi, musejí doktoři jednat rychle. Orgán totiž mimo tělo vydrží jen několik hodin. Čínské nemocnice si však podle Matase s časem nedělají starosti a dokáží dobu transplantace naplánovat. Musí tedy logicky někde čekat živý člověk, kterému orgán vyjmou a transplantují.
Zatímco jinde ve světě lidé čekají, až se objeví vhodný dárce, v Číně podle vyšetřovatelů čekají dárci, až se objeví pacient, který by chtěl jejich orgán koupit. Vězňům jsou však jejich orgány, podle Matase a dalších, odebírány bez jejich souhlasu, nejsou jim za orgán poskytnuty žádné finanční náhrady a navíc často vězni v procesu odebrání orgánů umírají. Zejména pokud se jedná o odebrání životně důležitých orgánů, celých jater, srdce nebo obou ledvin. Předmětem prodeje jsou běžně také oční rohovky.
Tyto a další analytické závěry směřují k výslednému obvinění a dotvářejí poněkud hrůzný obraz čínského transplantačního systému. Matas a další obvinili čínské zdravotnictví, že zneužívá politické vězně daleko za hranicemi lékařské etiky, lidských práv a samotné lidskosti.
Závěry Matasova vyšetřování a dalších uznal koncem minulého roku Evropský parlament za důvěryhodné a vydal vůči Číně v této věci velmi ostrou rezoluci požadující zastavení praktik a neprodlené vyšetřování. Podle Evropského parlamentu by měl být předveden před soud každý, kdo se na těchto praktikách podílí nebo podílel a souzen podle světových standardů lékařské etiky, dohod o lidských právech a z hlediska definice genocidy a zločinů proti lidskosti.
Na panelu v Pálffyho paláci promluvili také zástupci Tchajwanské asociace pro dohled nad orgánovými transplantacemi, kteří hovořili o zkušenostech tchajwanských pacientů, kteří cestovali do Číny, kde si nechali za finanční úplatu transplantovat orgány. Posledním hostem panelu byl Radoslav Herda, člen občanského sdružení Slovenský pacient.
Vyšetřováním na poli čínského transplantačního systému se zabývají například bývalý kanadský ministr zahraničí David Kilgour, novinář a spisovatel Ethan Gutmann, mezinárodní sdružení doktorů DAFOH, ale i zpravodajové OSN a další experti v oboru. Stoupající tlak mezinárodního společenství na Čínu, který stimulují aktivisté za lidská práva či vyšetřovatelé jako je David Matas, tlačí čínské zdravotnictví, aby neetické praktiky ukončilo a aktivisté jej důrazně kritizují.
Ani přes stoupající nátlak a početné výzvy čínský režim na položené dotazy nereaguje, nepodává žádná relevantní vysvětlení a dále v praktikách pokračuje, což často v důsledku logicky pouze utužuje odpor zahraničí, které není ochotno slevit z etických standardů a rehabilitovat skutečnost, že lze zabít nevinného člověka (politického vězně), vyjmout jeho orgány a prodat je bez jeho svolení za tučné sumy zájemcům z Číny nebo ze zahraničí.
Čínské ministerstvo zdravotnictví již v roce 2005 přiznalo, že používá vězně odsouzené na smrt jako zdroj orgánů a že jejich počet tvoří 95% orgánů transplantovaných na území Číny. Významný čínský chirurg Jang Čchun-chua, ředitele Jednotky intenzívní péče První přidružené nemocnice University Sun Yat-sen v provincii Kuang-tung, pro čínský tisk uvedl, že v minulosti nebyl požadován souhlas vězně ke transplantaci. Obvinění, že jsou zdrojem orgánů političtí vězni, čínský režim odmítá. Podle čísel, které zveřejnilo čínské zdravotnictví a následných analýz zahraničních vyšetřovatelů, musí Čína ročně popravit minimálně 9 500 vězňů, kterým následně odebere jejich orgány, aby dosáhla počtu reálně prováděných transplantací. Čína tedy provádí v průměru přibližně 780 transplantací měsíčně, pro něž používá orgány popravených vězňů.
Čínská vláda však označuje počet popravených vězňů za státní tajemství, a tím spíše není jasné, koho a kdy nechala Čínská komunistická strana popravit a z jakých důvodů. Pokud by bylo možné zjistit jména vězňů, jimž byly orgány odebrány, důvod jejich uvěznění a odsouzení, bylo by jasné, zda se jedná o zločince odsouzené na smrt či o politické vězně odsouzené kvůli politice režimu. O vyšetřování v této oblasti a o publicitu v této věci čínská vláda zjevně neprojevuje zájem. Jediným vodítkem k odpovědím zůstávají pouze závěry zahraničních vyšetřovatelů a výpovědi svědků.
Světové lékařské kruhy a mezinárodní soudní systém podle Matase budou muset vyvinout silnou aktivitu a rozlousknout tvrdý oříšek, aby došlo k nápravě pokřivených postupů čínského zdravotnictví.
Matas také uvedl, že transplantační systém se pro čínské zdravotnictví stal tak významným zdrojem financí, že pokud by došlo k zastavení praktik transplantování orgánů získávaných z popravených vězňů, způsobilo by to závažný kolaps celého systému.
I když čínské úřady veřejně prohlásily, že odebírání orgánů vězňům ukončí do poloviny roku 2014, změnily následně datum ukončení na rok 2015, a nedávno předseda čínského transplantačního systému prohlásil, že podniknou kroky k jeho zařazení do oficiálního systému pro transplantace.
pozn. *Falun Gong je metoda pro rozvoj těla a mysli obsahující meditativní cvičení a nauky o rozvoji charakteru. Falun Gong patří mezi takzvané čchi-kungy a vyzývá k následování principů pravdivosti soucitu a snášenlivosti. V Číně bylo podle vládních statistik v roce 1998 přibližně 70 milionů příznivců Falun Gongu. Tehdejší předseda komunistické strany prosadil zákaz Falun Gongu a spustil represivní kampaň na jeho potlačení.
