Režie: SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský)
Choreografie: Jan Kodet
Scéna: Jakub Kopecký
Kostýmy: Jana Morávková, Jakub Kopecký
Hudba: Petr Kaláb
Projekce: Lunchmeat, Jakub Kopecký
Asistent choreografie: Zuzana Hrzalová, Pavel Knolle
„Sázka o pohyb koně je klíčový moment v Muybridgeově životě, protože kvůli této sázce se začal zabývat zdokonalováním fotografie a zaznamenáváním pohybu, aby mohl dokázat, že kůň má opravdu v jistém okamžiku všechny čtyři nohy ve vzduchu.“ - Martin Kukučka
Nové představení divadla Laterna magika je inspirováno životem fotografa a vynálezce Eadwearda Heliose Muybridge. Tento muž věnoval celý svůj život fotografování a stál u začátku vývoje filmu.
Inscenace se zabývá především jeho sázkou, kterou učinil na dostizích. Má pomocí fotografie dokázat, že kůň má při pohybu v jednom okamžiku všechny čtyři nohy ve vzduchu. Muybridge intenzivně pracuje a přemýšlí nad tím, jak technicky provést zachycení pohybu koně.
Hra, jejíž název Human Locomotion (lidský pohyb) vychází z pojmenování slavné Muybridgeovy fotografické série Animal Locomotion, zobrazuje především fotografův osobní život, který padl za oběť jeho práci.
Hodnocení
Laterna magika na mě vždy zapůsobí určitou věcí. Zpomaluje mě. Obvykle se pokouším postupovat rychle dopředu a rozebírání detailů považuji za zneklidňující zdržování. Inscenace Laterny magiky jdou zpravidla opačným směrem a do detailu rozebírají krátké časové úseky, které pomocí tance a rekvizit vyjadřují uměleckým zpodobněním, metaforicky naznačují pohyby v lidské mysli, chování a povahu věcí. Což mě inspiruje, abych se i já na chvíli pozastavil a hloubal nad věcmi, které běží okolo mě.
Významným prvkem Human Locomotion je hudba Petra Kalába, jejíž tóny vytvářejí vynikající kulisu a materiál, který choreograf Jan Kodet přetavil do jímavých tanečních vystoupení. Opravdu mě pobavily tanečnice v koňských maskách, které perfektně imitovaly pohyby koní na dostizích. Ještě o něco více mě rozesmál metaforický souboj mezi Muybridgem a majorem Larkinsem připomínající bojovou scénu ze snímku 300 Bitva u Thermopyl, již tanečníci ztvárnili na úzké lávce několik metrů nad pódiem ve zpomalené potyčce.
O tom, že představení Laterny magiky umí vyjádřit smysl a povahu věcí, aniž by padlo jediné slovo, jsem se přesvědčil již při pozorování předchozích inscenací. Human Locomotion pokračuje v tomto trendu dále. Nepřekračuje předchozí kusy, i když přináší nové prvky a přístupy, a minimálně jeho první polovina je zábavná a svěží.
Novinkou představení je zařazení herců do převážně tanečních vystoupení. Hlavní roli svérázného fotografa a vynálezce ztvárnil Marek Daniel, Muybridgeovu ženu Flóru herečka Zuzana Stavná a postavu majora Larkynse Jakub Gottwald. Tanečníci jsou potom jakousi esencí, myšlenkami celého příběhu, zatímco herci zosobňují povahy a hlavní rysy jednotlivých postav.
Lámal jsem si hlavu s tím, proč je hlavním motivem kulisy depresivní, vykachlíčkovaná prázdná koupelna s dveřmi, nad nimiž je sprejem nastříkáno Muybridgeovo prostřední jméno Helios. Nakonec mi došlo, že se nejedná o kachličky v koupelně, ale o síť souřadnic, které Muybridge používal pro rozčlenění prostoru při fotografování. Nejsem si úplně jistý, že dojem vykachlíčkované místnosti byl záměrem tvůrců inscenace, ale v konečném důsledku vypovídal o sebestřednosti Muybridge, jehož vnitřní svět byl sterilní, prázdný, posedle zaměřený pouze na oblast fotografování.
Hlavní linií inscenace je v konečném důsledku příběh muže, který svůj osobní život obětoval fotografování a jeho technickému vývoji, a nakonec zavraždil milence svojí ženy, kterou ignoroval a zanedbával. Zvolání Marka Daniela jakožto představitele Muybridge na samotném konci inscenace: „Já jsem Eadweard Helios Muybridge!“ ve mně ani tak nevyvolalo uznání jeho práce, jako otázku, zda je možné, aby geniální fotograf a vynálezce mohl žít tak, aby svojí posedlostí nezničil své blízké? Ano, byl to pokrok v oblasti fotografie, ale za jakou cenu?
Nevím, zda byl Muybridgeův život skutečně tak depresivní, jak jej inscenace vykreslila. Nebýt této ve výsledku převažující nálady, dal bych Human Locomotion vyšší hodnocení. Technicky dobře zvládnuté představení, Marek Daniel ještě občas trochu zaváhal v textu, ale tanečníci byli vynikající a stejně tak pozitivní odezva publika. Rozhodně ve mně inscenace vyvolala silné nutkání dozvědět se o životě fotografa Muybridge něco více. Po zhlédnutí představení si však nejsem jistý, zda byl jeho život úspěch či neúspěch, do Laterny bych na něj ale zašel ještě jednou.
Hodnocení: 
- Vstupenky -
