Čínský režim vyvíjí bezprecedentní tlak na zahraniční zpravodaje pracující v Číně, kteří informují o tématech, které režim znepokojují.
Zahraniční žurnalisté v podmínkách dosud stále komunistické Číny zakoušejí jedny z nejtěžších podmínek, ve kterých musejí žurnalisté pracovat. Patří k nim neustálý dohled, zastrašování a obtěžování jich samotných a jejich zdrojů, fyzické výhrůžky a příležitostné bití.
Posledním případem je zablokování webových stránek listu New York Times a agentury Bloomberg v Číně a protahování procesu s vydáním víz pro jejich zpravodaje. Důvodem bylo pravděpodobně to, že zveřejnili informace o skrytých aktivech a finančních machinacích příbuzných vysokých čínských úředníků.
Nedávné případy, kdy čínský režim odmítl vydat vízum dlouholetým zpravodajům světových médií v Číně, ukazují na zvyšování represí čínského režimu proti zahraničním žurnalistům a svobodě slova obecně.
11. prosince u kulatého stolu kongresu USA, svolaného u příležitosti nedávných represí čínského režimu proti zahraničním žurnalistům, uvedl americký senátor Sherrod Brown, že “je nezbytné, abychom měli úplný a přesný obraz toho, co se [v Číně] děje”. Podle Browna je toto možné dosáhnout pouze prostřednictvím zahraničních žurnalistů, protože “čínští žurnalisté jsou podrobováni tvrdé cenzuře”.
U kulatého stolu se sešli zástupci řady médií, kteří promluvili o svých zkušenostech ze zpravodajské práce v Číně. Zazněly příspěvky o zamítnutí víza, o několikaměsíčním čekání na vydání povolení ke vstupu do Číny a o různých druzích zastrašování.
23 zaměstnanců New York Times a Bloomberg News zatím nedostalo víza a jejich povolení končí roku 2013. Pokud nebude jejich vízum prodlouženo, budou mít méně než jeden den na to, aby si sbalili věci a odcestovali ze země.
Editorka New York Times, Jill Abramsonová, uvedla ve svém prohlášení, že “je to poprvé za téměř tři desetiletí, co v pevninské Číně nebude mít Times žádné reportéry”.
Přitvrzování nátlaku a omezování zahraničních médií přišlo s nástupem nového čínského vůdce Si ťin-pchinga. Za jeho vlády byl zamítnut vstup i dlouholetému zpravodaji českého rozhlasu Robertu Mikolášovi. Dalším, kdo nedostal vízum, je americký žurnalista Paul Mooney, který pracoval jako zahraniční korespondent v Číně již 18 let.
Reportéři jsou dnes v Číně často sledováni a jejich telefony odposlouchávány. “Když cestují, někdy si žurnalisté vyměňují svoje telefony nebo často mění telefonní karty, aby omezili schopnost policie je monitorovat,” uvedl Mooney a dodal: “Toto je nejhorší atmosféra v oblasti svobody slova, jakou jsem zažil od devadesátých let.”
Sarah Cooková, starší analytička organizace Freedom House, uvedla případ, “kdy americká televizní zpravodajka Melissa Chan nedostala obnovení víza, a následkem toho muselo anglické vysílání televize al-Jazeera ukončit svoje působení v Číně, a protože nedostala na výměnu žádná jiná víza”.
I když žádný z reportérů nechce potvrdit, že sám informace cenzuruje, je podle Cookové zřejmé, že zahraniční žurnalisté podléhají přáním čínského režimu. Uvedla, že je pravděpodobné, že v posledních letech byly stovky stoupenců Falun Gongu zadrženy a odsouzeny do vězení, v některých případech na 12 let. Prozatím se podle Cookové hlavní mediální výstupy vyhýbaly pokrytí zpráv o zvyšujících se represích.
Kolem 19. prosince čínský režim vydal zahraničním reportérům několik novinářských karet a zvětšil jejich naděje na získání víz.
Článek přeložil Milan Kajínek
Článek byl redakčně zkrácen
Plné znění článku v angličtině naleznete zde
Čtěte také:
S novináři se v Číně dělá krátký proces. Oholit hlavu a přiznat se v televizi, ještě před soudem
Bojujte proti „západním nepřátelským silám" na internetu, vyzval čínský generál
Tchaj-wan strhává obří rozhlasové vysílače. Bude to znamenat konec svobodných zpráv pro Čínu?
