20131026-ryba
Ilustr. foto. (Jeff Kubina/Flickr.com)

 

Čínské rčení 如魚得水 (rú yú dé shuǐ)[1] doslova znamená „jako ryba, která našla vodu". Jde o metaforu, která popisuje, když člověk nalezne někoho, jehož povaha, zájmy nebo názory jsou velmi podobné jemu samému. Rčení také znamená být ve velice vhodném a příjemném prostředí, kde se člověku daří.

Úsloví pochází z příběhu o slavném stratégovi Ču-ke Liangovi (známý i jako Kong Ming) a jeho pánovi Liou Pejovi v historickém spise „Záznamy tří království", které pojednávají o historii čínské pozdní dynastie Východní Chan (184 př. n. l. – 220 n. l.) a Období třech království (220 - 280 n. l.).

Když byla říše Chan rozdělena na malé regionální celky kontrolované různými vojevůdci, pozdní dynastie Východní Chan zažívala třicetiletou občanskou válku. Ambiciózní válečník Liou Pej věděl, že pokud bude chtít rozšířit svou politickou a vojenskou moc, musí najmout schopné jedince.

Doslechl se, že Ču-ke Liang je talentovaný stratég, muž velmi moudrý a schopný. S upřímným odhodláním Liou třikrát navštívil Ču-ke Lianga v jeho domově, než se mu dostalo příležitosti se s  ním setkat. Ču-ke Lianga dojala vojevůdcova odhodlanost a souhlasil s  tím, že mu pomůže.

Díky Ču-ke Liangovým schopnostem a radám se rozšířila i Liouova moc a vztahy mezi oběma muži byly lepší a lepší. Ču-ke Liang byl klíčovým člověkem pro vzestup Liou Peje. To však vyvolalo nelibost dvou Liových nejbližších přátel, kteří začali reptat. Vojevůdce ale odpověděl: „Když jsem našel Kong Minga, byl jsem tak šťastný, jako ryba, která našla vodu. Doufám, že již více těchto slov neužijete."

Rčení „jako ryba, která našla vodu" původně odkazovalo na dobré vzájemné porozumění mezi panovníkem a ministrem. Později se užívalo k  popisu harmonického vztahu mezi blízkými přáteli, či mezi manželem a manželkou.

Fráze také vyjadřuje význam mít prostředí vhodné pro růst a rozvoj.

 

Přeložil: Pavel Porubiak