Transplantační systém v Číně je zásadně odlišný od toho našeho. Nejen že tam neexistuje funkční systém dobrovolného dárcovství, země navíc využívá trestance, jejichž orgány prodává bohatým klientům. Podrobná vyšetřování také nasvědčují tomu, že oběťmi jsou často lidé, kteří se znelíbili režimu – političtí vězni.
Ostudná ignorace základních etických hodnot transplantologie vyvolává nevoli odborníků. Avizované změny systému a přechod na humánnější metody získávání orgánů přitom v nejbližší době nehrozí, varují experti.
Vzestup transplantací koresponduje se začátkem politického pronásledování
Transplantační byznys v Číně se dočkal boomu začátkem nového milénia. Počet transplantací dramaticky vzrostl a země se stala vyhledávanou destinací pro zoufalé pacienty toužící nahradit svůj nefunkční orgán. Zatímco ve vyspělých zemích se na orgán čeká běžně i několik let, v Číně nemocnice lákaly pacienty na týdenní, maximálně měsíční lhůty.
O tom, že Čína používá ke transplantacím orgány popravených vězňů, se ví už dlouho. Režim tato obvinění popíral až do roku 2005, kdy náměstek ministra zdravotnictví vyšel s pravdou ven. Přiznal tehdy, že 95 procent transplantovaných orgánů pochází z osob poslaných na smrt. V roce 2005 zároveň došlo k rekordnímu počtu transplantací na území Číny – téměř dvacet tisíc.
Právník David Matas a bývalý kanadský ministr zahraničí David Kilgour publikovali v červenci 2006 vyšetřovací zprávu z oblasti čínské transplantační chirurgie a následně na tiskové konferenci obvinili čínský režim, že vědomě posvěcuje nelegální obchody s lidskými orgány tamních politických vězňů.
Rázný vzestup transplantací v Číně totiž podle nich koliduje se začátkem pronásledování Falun Gongu[1] v roce 1999, kdy tehdejší vůdce komunistické strany Ťiang Ce-min nařídit oblíbenou praxi pro rozvoj tělesné a psychické kondice „vyhladit“, protože údajně „soupeří se stranou o masy“. V Číně tehdy bylo podle vládních odhadů přibližně 70 milionů příznivců Falun Gongu, a tak bylo zřejmé, že splnit rozkaz čínského režimu nebude snadné. Státní orgány a samosprávy proto dostaly pro represe volnou ruku. Došlo k značné expanzi vězeňských zařízení, kam putovaly statisíce až miliony čínských občanů - čerstvých vězňů zmatených z toho, že jsou najednou považováni za kriminálníky.
Pro srdce do Číny
Ve všech zemích světa, kromě Číny, se transplantace odvíjí od dárce, kdežto v Číně je tento systém, zdá se, plně uzpůsoben klientovi – čekateli. Poprava na zakázku, chcete-li. Musíme také uvážit fakt, že orgán je třeba voperovat do nového těla co nejdříve. V případě srdce je to do tří hodin.
Izraelský kardiochirurg Jacob Lavee se poprvé o podivných podmínkách operací v Číně dozvěděl v roce 2005 od svého pacienta, který mu sdělil, že už má dost čekání na nové srdce a na radu své pojišťovny odjíždí do Číny, kde mu orgán zajistí do tří týdnů. Zákrok se uskutečnil přesně ve slibovaný den. Lékař byl něčím takovým šokován a začal se o celou věc zajímat. „Zjistil jsem celý ten hrozný příběh o násilných odběrech orgánů a později i to, že většina orgánů v Číně je získávána od příznivců Falun Gongu,“ řekl televizi NTD doktor Lavee.
Praktiky čínských vojenských lékařů jsou noční můrou i pro naše odborníky. „Mě na tom zaráží, že ty transplantace a odběry musí někdo dělat. Za sebe, jako lékař a člověk, mohu říct, že bych se nikdy nesnížil k tomu, abych se na tomto procesu někdy podílel,“ podotýká jeden z našich předních odborníků, doc. MUDr. Petr Němec, CSc., MBA, FETCS z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně.
Rozdíly mezi Čínou a Českou republikou
Doktor Němec říká, že krátké čekací lhůty a stanovení pevného data zákroku by mohly svědčit ve prospěch tvrzení ve zprávě od Kilgoura a Matase. „V našich poměrech nejste schopen žádnému pacientovi říct, kdy transplantace bude,“ zdůrazňuje Němec a dodává: „I když je na urgentní čekací listině, tak mu můžete říct, že čekací doba bude dlouhá v řádu až měsíců, ale rozhodně nejste schopni mu říct, že transplantace bude za měsíc, a ještě to navíc splnit. To je pro mě něco nepředstavitelného.“
„Mě na tom zaráží, že ty transplantace a odběry musí někdo dělat. Za sebe, jako lékař a člověk, mohu říct, že bych se nikdy nesnížil k tomu, abych se na tomto procesu někdy podílel.“ - MUDr. Petr Němec, přednosta tranplantačního centra Brno
V Česku, kde se ročně provede kolem šesti set transplantací, pochází většina orgánů od zemřelých s prokázanou smrtí mozku. Část dárců tvoří i živí jedinci, zpravidla příbuzní, ale vždy se jedná pouze o ledviny. V roce 2012 čekalo na nový orgán přes 900 osob. Když se u člověka prokáže klinická smrt, lékaři mají podle zákona právo mu orgány vyjmout. V praxi je to ovšem tak, jak vysvětluje doktor Němec, že se u drtivé většiny lidí žádá o souhlas příbuzných pacienta.
Orgán však nemůže u nás získat, kdokoliv si zamane. Pacient je zařazen na čekací listinu v Koordinačním středisku transplantací orgánů, které určí, kdy přijde na řadu. Pacient nic neplatí, vše se hradí ze systému veřejného zdravotního pojištění.
V Číně naproti tomu nabízely nemocnice až do roku 2006 orgány veřejně na internetu, jako by šlo o zeleninu na trhu. Po poprasku, který se spustil po zveřejnění vyšetřovací zprávy, všechny online údaje zmizely a došlo i k úbytku transplantací. Netrvalo ale dlouho, aby se čísla dostala zpět do starých kolejí. Něco se však přece jen změnilo. Zvýšily se ceny a utajenost, říká Ethan Gutmann. I sehnat orgány v Číně je dnes nesrovnatelně těžší, alespoň pro cizince. Zahraniční pozorovatelé se proto domnívají, že se celý systém pouze přeorientoval na místní bohatou klientelu.
Změny v nedohlednu?
Čínská vláda dodnes popírá, že by stoupencům Falun Gongu orgány odebírala. Ministerstvo zdravotnictví již od roku 2010 slibuje, že spustí systém dobrovolného dárcovství a přestane k využíváním vězňů k tomuto účelu. Letos mluvčí ministerstva, Chuang Ťie-fu (Huang Jiefu), tento plán oznámil již potřetí, naposledy 17. srpna. Podle stranických funkcionářů to „poškozuje obraz země v zahraničí“, jak napsal Daily Mail.
Kritici se však domnívají, že prohlášení úředníků se stěží dostanou do praxe. „Bez přímého systému nezávislého ověření jednoduše nemáme tušení, zda tato nová databáze poslouží k větší lékařské transparentnosti anebo zda bude použita k maskování dalších ukrutností,“ odepsal Gutmann na náš dotaz, jak se na plány čínské vlády dívá on. Podle něj teď k Falun Gongu přibývají na seznam lidí určených k odběru orgánů i další skupiny politických vězňů – Ujgurové, Tibeťané či křesťané.
[1] Experti tvrdí, že si čínské nemocnice vytipovaly konkrétní skupinu politických vězňů, příznivce metody pro rozvoj těla a mysli Falun Gong, kteří podle studie provedené v Pekingu v roce 1998 tvořili nejzdravější část čínské populace a z nichž se stali političtí vězni v pracovních táborech. Zatýkáni byli po vypuknutí celostátní represivní kampaně bývalého čínského prezidenta Ťiang Ce-mina proti Falun Gongu v roce 1999.
{jcomments off}
Čtěte také:
Na neetických odběrech orgánů v Číně má spoluvinu i Západ, píše německý tisk
Databáze smrti – fenomén čínské transplantační chirurgie
Čínské doktory zajímají nejzdravější vězni. Vybírají si potenciální dárce orgánů?
Etická důvěryhodnost předsedy čínského výboru pro transplantace je na pováženou, říkají lékaři
