Mysl a hmota jsou jako slepice a vejce (pozn. - zde autor naráží na filosofickou debatu o tom, co je původcem toho druhého) a o bolesti, ať už citové či fyzické, to platí taktéž. Léčitelé i vědci už dlouho vědí, že duševní faktory a fyzické příznaky jsou navzájem nerozlučně propojeny dohromady.
Studie publikovaná v roce 2004 v odborném časopise Psychosomatic Medicine (Psychosomatické lékařství) zjistila, že dvě třetiny pacientů, kteří se léčí s depresí, zažívá také fyzickou bolest, například v hlavě, v zádech, kloubech či v břiše.
„Fyzická bolest a deprese mají hlubší biologické pojítko než jen jednoduše příčinu a následek. Neurotransmitery[1], které bolest a náladu ovlivňují, jsou serotonin a noradrenalin. Jejich nesprávná regulace vede k depresi a bolesti,“ uvádí vědecký článek.
Tímto však příběh nekončí. Lékaři a farmaceutické společnosti již od padesátých let nabízejí lidem pilulky s antidepresivy jako zaručenou metodu k léčbě deprese a některých typů bolesti. Pacienti se mezitím musejí vypořádávat s vedlejšími účinky, jež tyto léky mají, a kupovat další prášky, aby je potlačily. Farmaceutickému průmyslu to sice přináší další zisky, ale těžko můžeme hovořit o dokonalém řešení harmonizování těla a mysli.
Uvažování laiků i odborníků se však v posledních letech mění a pomalu se začíná prosazovat celostní přístup k pacientovi, kde se klade důraz na psychosomatické faktory vyvolávající nemoc.
Lidská bytost jako celek
Holistický přístup k léčbě vychází z čínské medicíny, která má historii pěti tisíc let. Základem je filozofie, podle které lidská bytost existuje zároveň na úrovni duchovní, citové a fyzické, a proto žádnému aspektu lidského zdraví nelze porozumět bez prozkoumání i těch ostatních. Lidé neexistují ve vakuu. Patří do určitého společenství, jsou součástí vesmíru. Čínská medicína tak zahrnuje koncepty mnoha oborů, které se dnes studují odděleně.
Čínská medicína věří, že fyzické symptomy mají své kořeny v duševním a emocionálním stavu člověka, který se projevuje v zablokování čchi neboli „životní energie“. Protože čchi je kanálem všeho lidského počínání, nerovnováhu v duševní, citové či fyzické rovině lze vyřešit usměrňováním čchi. Na tomto filozofickém základě vyrostly tradiční čínské metody léčby, jako např. akupunktura, fytoterapie (léčba bylinami) nebo čchi-kungová cvičení.
Podle doktora čínské medicíny a psychiatra Ťing-tuan Janga, žijícího v USA, se nedostatek jangové čchi nebo nadbytek jinu často projevují jako deprese. Nerovnováha čchi ovlivňuje i další oblasti a projevuje se jako bolest. Moderní výzkumy se blíží podobnému chápání tohoto složitého vztahu. Ve Skandinávském časopise o bolesti z roku 2011 se píše: „Regulace emocí je důležitá jak pro depresi, tak i pro bolest, jelikož na obě dvě lze pohlížet jako na významné emoční stresory.“
Různá léčba
Bolest a deprese nezřídka přicházejí společně. Někdy ta stejná traumatická zkušenost spustí oba stavy, a ty se navzájem ovlivňují k horšímu. Neuropatická bolest[2] má na rozdíl od běžných bolestí svalových a artritických svůj původ v nesprávném fungování centrálního nervového systému nebo periferního nervového systému. Trauma způsobuje nerovnoměrnou elektrickou aktivitu v nervech a pro jedince, kteří trpí chronickými neuropatickými stavy, jako je například syndrom komplexní regionální bolesti, jsou normální dotek nebo i minimální horko bolestivé.
Akupunktura rozproudí zablokovanou čchi, která způsobuje bolest, a při správném použití může snížit přecitlivělost spojovanou s neuropatickou bolestí. Jako doplňková léčba ke standardním postupům může akupunktura zvýšit míru uzdravení, a přitom snižovat stres. Protože působí na čchi člověka a čchi reguluje emoce, účinná akupunktura zlepšuje také náladu pacienta.
Existují také další zkušenosti fyzioterapeutů, kteří pozorují vzájemný vliv psychiky na tělo a těla na psychiku. Po vyřešení psychického traumatu, neurózy nebo jiných nerovnovážných stavů mysli se může náhle odblokovat dříve zatuhlá nebo bolestivá část těla. Naopak při masáži a uvolňování problematických částí fyzického těla se zároveň v mysli mohou vyplavovat a dostávat na povrch vědomí psychické problémy, které jsou s fyzickou nerovnováhou spojené.
Další alternativní, i když snad poněkud rozporuplná léčba, působící na tělo i mozek, je aplikace ketaminu. Ten se používá jako anestetikum (a mladí lidé jej zneužívají jako rekreační drogu), které může kvalifikovaný lékař předepsat na ztlumení signálů bolesti v nervovém systému. „Zastavuje přenos bolesti z těla do páteře a do mozku a poskytuje systému možnost resetování,“ popisuje newyorský anesteziolog Glen Brooks.
Přeložil a upravil: Ondřej Horecký a Milan Kajínek
[1] Neurotransmiter je zpravidla nízkomolekulární chemická látka, která přirozeným způsobem vzniká v nervové soustavě živočichů a slouží v ní k přenášení vzruchů.
[2] Neuropatická bolest je bolest, která vzniká jako přímý důsledek léze nebo choroby postihující tělesný nervový systém.
