Kazachstánská šampionka ve vzpírání je ve skutečnosti z Číny, režim ji půjčil na pět let
Vzpěračka Zulfija Činšanlová z Kazachstánu získala 29. července na olympiádě v Londýně zlato v kategorii do 53 kg. Jak se ukazuje, Činšanlová je ve skutečnosti Číňanka, kterou čínská vláda Kazachstánu zapůjčila na pět let. (Laurence Griffiths/Getty Images)
Zlaté kazašská medailistky ve vzpírání, Maija Manezaová a Zulfija Činšanlová, jsou ve skutečnosti Číňanky, které čínský režim Kazachstánu „půjčil“ s tím, že se mohou obě po pětileté smluvní lhůtě opět vrátit do Číny, budou-li si to přát. Obě jsou součástí tzv. „Vlčího plánu“, ve kterém Čína posílá své nadané sportovce do zahraničí. Informovala o tom čínská média v čele se státní tiskovou agenturou Nová Čína.
Oběma dívkám se změnil život v roce 2007, kdy kazašská delegace navštívila provincii Chu-nan, kde čínský vzpěračský tým sídlí. Kazaši se zajímali o tehdy čtrnáctiletou Čao Čchang-ling (nyní Zulfija Činšanlová) a další nadějnou hvězdu Teng Ťien-jing, která už v té době zvedala sto kilogramů. Číňané Teng Ťien-jing pustit nechtěli, místo ní za hranice odešla 21letá Jao Li (nyní Maija Manezaová). V Kazachstánu obě dívky okamžitě dostaly tamní občanství.
Vlčí plán
Vlčí plán, jak ho popisují čínská státní média, se řídí heslem „Vyslat a pozvat“. Tím, že posílají své sportovce do ciziny a zvou zahraniční atlety do Číny, se má snížit převaha Číny ve sportech, kde asijská mocnost jasně dominuje, zvýšit konkurenceschopnost druhých zemí a rozvoj daného sportovního odvětví. Původně byl tento plán vytvořen pro stolní tenis, ale později se ujal i v jiných sportech včetně vzpírání.
Za plánem mají stát dva muži: Cchaj Čchen-chua, bývalý hráč stolního tenisu a Ma Wen-guang, bývalý rekordman ve vzpírání. Atleti vyslaní do zahraničí jsou vázáni pětiletým kontraktem, po jehož skončení mají možnost vrátit se zpět do vlasti. List People's Daily uvedl, že Čína druhým národům zlaté medaile jen „půjčuje“.
Manezaová a Činšanlová jsou typickým produktem Vlčího plánu. Čína je ve vzpírání nepopiratelnou jedničkou. Na olympijských hrách v Pekingu získal čínský vzpěračský tým z celkových 15 kategorií osm zlatých medailí. Manezaová, která se podle čínské wikipedie Baidu Baike narodila v severovýchodní Číně, přesto v rozhovoru s čínskými reportéry uvedla, že se narodila v Kyrgystánu a později se přestěhovala do Kazachstánu. Zatímco Manezaová hovoří rusky i čínsky, Činšanlová ovládá jen základy ruštiny a minimum kazaštiny. Obě borkyně měly s sebou v Londýně překladatele.
Překvapující je skutečnost, že čínské kandidátky se v kategoriích, ve kterých Manezaová a Činšanlová soutěžily, neumístily. Čína místo své rekordmanky Li Ping nasadila v kategorii do 53 kilogramů sedmnáctiletou Čou Ťün, která nevyhrála jediný mezinárodní závod a které se v Londýně nepodařil ani jeden z trhů. V kategorii do 63 kilogramů, kde kraluje Číňanka Liou Chaj-sia, se nekvalifikovala ani jedna vzpěračka z Číny.
Zulfija Činšanlová by se letos po skončení své pětileté smlouvy mohla vrátit zpět do Číny, bude-li si přát, uvedl zdroj z Chinese Business Morning News. Protože Čína neumožňuje dvojí občanství, i kdyby se atletka do vlasti vrátila, bude si muset pět let počkat na to, než může Čínu zase reprezentovat na mezinárodních soutěžích.
