Česká europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová. (roithova.cz)
Česká europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová. (roithova.cz)

Česká europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová několikrát komentovala ožehavou otázku násilných represí čínského režimu proti duchovnímu hnutí Falun Gong.

V posledních rozhovorech se europoslankyně vyjádřila jak k možnostem řešení mezinárodního nátlaku na zastavení represí, které si již vyžádaly tisíce obětí na životech, tak k soudnímu procesu v Rusku, který měl zakázat veškerou literaturu spojenou s Falun Gongem na území Ruské federace.

„Jsem mimo jiné také zástupkyní v delegaci Evropská unie - Čína a měla jsem možnost být v Číně a setkat se s čínskými politiky, tak vím, jak je velmi důležité neustále vytvářet politický tlak na Evropskou komisi a také na radu, to znamená na členy jednotlivých členských států, na premiéry a ministry zahraničí, aby se této otázce věnovali,“ uvedla Zuzana Roithová o nutnosti apelovat za dodržování lidských práv v ČLR v rozhovoru pro Český rozhlas (ČRo).

Podle Roithové přišly o život v Číně, v důsledku represí komunistického režimu proti duchovnímu hnutí Falun Gong, o život desítky tisíc lidí. „To, že se v Číně nedodržují lidská práva, také znamená, že Čína nejenom potlačuje menšiny, ale že tam dochází ke strašnému mučení příslušníků takových menšin nebo názorů, učení, jako je Falung Gong, kde došlo k umučení 40 tisíců lidí[1] a 3,5 tisíce[2] jich bylo zavražděno," říká europoslankyně Zuzana Roithová. "Odebírají se jim orgány, jsou opravdu systematicky ponižováni a mučeni. Právě proto, že jich je de facto více než příslušníků komunistické strany. Takže se jich režim samozřejmě bojí."

„Je třeba ke každé mezinárodní smlouvě dodávat také takzvanou lidsko-právní doložku. Tlačit na čínskou vládu, na čínské představitele, na jejich komunistickou stranu, aby respektovali dokonce mezinárodní smlouvy, ke kterým se zavázali.“ - Zuzana Roithová.

Podle Roithové je obecně známo, že Čína ze vzájemných vztahů mezi Evropskou unií získává větší výhody a Evropský parlament se na situaci snaží zareagovat. „V první řadě chce reciprocitu, chce mít stejný přístup na čínské trhy, tak jako mají Číňané k nám. Ale bohužel neslyší na volání nás, některých politiků, že je potřeba ke každé mezinárodní smlouvě dodávat také takzvanou lidskoprávní doložku. Tlačit na čínskou vládu, na čínské představitele, na jejich komunistickou stranu, aby respektovali dokonce mezinárodní závazky, ke kterým se zavázali.“

Důsledné požadování dodržování mezinárodních úmluv o lidských právech je podle Roithové také prevencí do budoucna. „Čína nedodržuje mezinárodní závazky [o lidských právech]. Snaží se být, a postupně se jí možná podaří být, - určitou velmi významnou vedoucí silou ve světě, o to důležitější je v tomto období, kdy je Čína závislá i na těch některých obchodních vztazích, zejména s Evropskou unií, být důslední ve vyžadování dodržování lidských práv,“ míní europoslankyně.

Roithová soudí, že by bylo mnohem účinnější, pokud by nalezly státy Evropské unie společnou strategii, než aby na ČLR vyvíjely nátlak pouze jednotlivé země. „Problémem je, že nemáme jako Evropané společnou strategii, společnou zahraniční politiku. Většina členských států dává přednost svým zájmům, není to vůbec jednoduché sladit. V jednotlivých čínských provinciích jsou silné vlivy, například německý nebo francouzský, podle toho, o jaký typ průmyslu se tam jedná. Zástupci evropské delegace v podstatě nemají žádnou velkou váhu, žádné velké silné slovo. Mnohem větší, silnější slovo mají některé jednotlivé země. Ovšem právě proto, že tam mají své průmyslové obchodní zájmy. A to je opravdu obrovská výzva, obrovská výzva pro evropské politiky, aby se v této otázce sjednotili.“

Roithová rovněž uvádí, že vnímá v EP názorovou rozpolcenost, co se týče otázky lidských práv. „V porovnání s jinými institucemi právě například když budeme mluvit o radě ministrů nebo o radě vlastně jako takové, to znamená o vládách, vlády členských států nejsou ochotny táhnout za jeden provaz,“ uvedla Roithová.

„Takové příležitosti, jako byla třeba olympiáda v Pekingu nebo uzavírání dalších a dalších doložek, respektive dalších mezinárodních obchodních smluv, to jsou přesně ty okamžiky, kdy by Evropská unie měla být jednotná a kdy by měla tlak vytvářet mnohem větší.“ – Zuzana Roithová

Ruské úřady nedávno zařadily publikace o čínské meditační praxi Falun Gong na seznam zakázané extremistické literatury. Pokračují tak ve snaze eliminovat myšlenkové proudy, které jsou nepohodlné jejich partnerovi – Číně. „Rusko se odvolává na článek 8 smlouvy mezi Ruskem a Čínou, kde je napsáno, že žádná strana nedovolí založení organizací nebo gangů na své půdě, které by ohrožovaly suverenitu, bezpečnost nebo teritoriální integritu druhé země a že jejich aktivity budou zakázány. Na základě tohoto článku začalo Rusko už loni pronásledovat příslušníky hnutí Falun Gong,“ řekla Zuzana Roithová v rozhovoru pro ČRo.

Evropský parlament připravuje podání návrhu rezoluce za ukončení represí proti Falun Gongu na září 2012. „Je to de facto další v řadě rezolucí, které jsme již přijali k dodržování lidských práv v Číně. Navazuje na interpelace, které podala celá řada poslanců. Poslední podala na komisi italská poslankyně ještě letos v červenci. Ten tlak je samozřejmě politický, protože Evropská komise po přijetí Lisabonské smlouvy má své vlastní oddělení vnějších vztahů, má svůj, dejme tomu, aparát pro zahraniční politiku. A pokud jde o naplňování této politiky, tak musí respektovat i stanoviska Evropského parlamentu. Evropský parlament je v podstatě vlajkovou lodí, pokud jde o tlak na dodržování lidských práv,“ uvádí Roithová.

Europoslankyně rovněž apeluje za lepší využití významných a klíčových příležitostí k důslednému prosazování dodržování lidských práv v ČLR. „Takové příležitosti, jako byla třeba olympiáda v Pekingu nebo uzavírání dalších a dalších doložek, respektive dalších mezinárodních obchodních smluv, to jsou přesně ty okamžiky, kdy by Evropská unie měla být jednotná a kdy by měla tlak vytvářet mnohem větší.“

„Čína víc získává v Evropské unii než Evropská unie v Číně. Kdyby se Evropská unie rozhodla být důslednější, pokud jde o některé prvky nedodržování obchodních smluv v rámci Světové obchodní organizace, kdyby se Evropská unie více spojila a udělala si jako svého partnera USA a další demokratické země, tak si myslím, že by bylo možné dosáhnout mnohem lepších výsledků.“ – Zuzana Roithová

Podle Roithové není Evropská unie v této oblasti bezzubá a má reálnou šanci na dosažení pozitivních změn. „V současné době Evropská unie skutečně má v ruce nástroje, jak Čínu k něčemu donutit. Je to dáno právě tím, že, že obchodní vztahy nejsou úplně vyrovnané. Čína víc získává v Evropské unii než Evropská unie v Číně. Kdyby se Evropská unie rozhodla být důslednější, pokud jde o některé prvky nedodržování obchodních smluv v rámci Světové obchodní organizace, kdyby se Evropská unie více spojila a udělala si jako svého partnera USA a další demokratické země, tak si myslím, že by bylo možné dosáhnout mnohem lepších výsledků.“

V rámci Evropského parlamentu je podle Roithové také možné reagovat na nedůsledné jednání komise, která dostatečně nereaguje na podněty europoslanců. „Jsme politici v Evropském parlamentu, kteří máme povinnost a právo a možnost vytvářet politický tlak a interpelovat na komisařku Ashtonovou. Máme právo a povinnost žádat o odpovědi komisaře Barrosa a případně i tu zemi, která předsedá Evropské radě. To jsou naše nástroje. Vlastně dáváme jasně najevo, že nejsme spokojeni se současnou situací. Proto se také připravuje další rezoluce na podzim 2012.

Samozřejmě máme také i pravomoc odvolat jednotlivé komisaře nebo vyhlásit takovou, řekněme, červenou kartu komisi, pokud by nerespektovala stanoviska Evropského parlamentu. Ovšem to se uplatňuje výjimečně, spíše pokud jde o nějaké vážné selhání komise jako takové, nikoliv pokud jde o její menší schopnost vytvářet tlak v rámci zahraniční politiky,“ uvedla Zuzana Roithová.

Zdroje 1, 2


[1] Podle vyšetřování kanaďanů Kilgoura a Matase, bylo podle dostupných statistik a jejich vlastního vyšetřování, v Číně zneužito více než 40 tisíc stoupenců Falun Gongu k nelegálním odběrům orgánů a následným transplantacím, jenž byly provedeny za velké finanční částky, které následně proudili do vojenských nemocnic.

[2] Informační centrum Falun Dafa zaznamenalo přes 3 400 potvrzených úmrtí následkem perzekucí, z toho více než 55 v roce 2011. Centrum uvedlo, že stovky tisíc lidí zůstávají nadále v nelegálním uvěznění v čínských vězeních.


Související články:

Perzekuce Falun Gongu čínským komunistickým režimem: počet úmrtí za rok 2011 (video)

Vojenské nemocnice v Číně se účastní na nedobrovolném odběru orgánů vězňům

Číňané se přestávají bát. Patnáct tisíc lidí podepsalo petici na podporu Falun Gongu

Ruský soud chce zakázat "nepohodlnou" literaturu