Do Prahy přijel společně s Cirkusem Classic také drezér a chovatel sibiřských tygrů Jan Ringel. Potkali jsme ho v cirkusovém šapitó na okraji Prahy a položili mu několik otázek k jeho práci.
Do světa drezúry šelem vás přivedla rodina nebo váš vlastní zájem?
Můj otec zakládal Zoo ve Dvoře králové. Jezdil tehdy hodně do Afriky a snil o tom, že bude cvičit tygry. Moje matka pochází z cirkusové rodiny. Já a moji bratři jsme jezdili na prázdniny za cirkusem a všichni dnes cvičíme lvy.
Jaký je život u cirkusu?
Je to dřina, ale máte svobodu, není to jako stereotypní práce v továrně u montážní linky, zažijete změnu, dobrodružství a cestování.
Jak často měníte svoje číslo s tygry?
S číslem vystupujeme tak osm let. Pokud jsou šelmy mladší, můžete je cvičit dál. Když s nimi trávíte hodně času, zjistíte, kdo z nich je v čem dobrý. Některý tygr dobře skáče a jiný je zas lepší v něčem jiném. Drezúra není o ovládání a bití, ale o vypozorování osobitých vlastností zvířete.
Já zvířata cvičím, a také ošetřuji, potom o nich vím všechno. Dokážu před každým představením zjistit, v jakém stavu zvíře je. Cvičení je jenom pozlátko, ta skutečná práce je v tom všem ostatním.
Jak je na tom cirkus dnes?
Hodně špatně. Cirkusoví ředitelé si za to ale mohou sami, protože nenabízejí dostatečně dobrý program. Teď se snažíme cirkus vrátit do starých kolejí.
Cirkus je živá kultura. Je to o kontaktu s publikem, tohle vám televize nemůže zprostředkovat. Uvidíte různá čísla, při kterých se vám zatají dech a zamrazí v zádech.
Co když vám není před vystoupením dobře - jak to děláte?
Nikdo si nemůže říci, dneska mi není dobře. Musíte jet pokaždé naplno. Každý musí nabídnout 100%. Je to zaměstnání, při kterém nejde švindlovat.
Máte nějaký vzor?
Co se týče artistiky, mým vzorem jsou čínští a ruští artisté. V Rusku a v Číně má každé velké město svůj cirkus. Je to těžký život, ale ti umělci jsou vážení. Pokud jde o drezúru, největším vzorem je mi můj otec, který mne všechno naučil. I dnes mi po vystoupení může říci, v čem jsem udělal chybu.
Máte nějaký svůj sen?
Přál bych si, aby se do cirkusu začalo vracet široké publikum a aby bylo na cirkus nahlíženo jako na umění, a nejenom jako na nižší druh zábavy. Přál bych si, aby se všichni ředitelé zamysleli a začali divákům nabízet program, za kterým se budou rádi vracet.
Mám deset sibiřských tygrů a spolupracuji s plzeňskou Zoo. Chtěl bych vytvořit místo, kde by mohly přežít druhy, které ve volné přírodě vymírají. Sibiřských tygrů žije ve volné přírodě okolo padesáti, a to poblíž hranic s Čínou. Putin sice říká, že je chrání, ale pro každého tamního lovce má tělo takového zvířete velkou cenu. Z odměny za jeden takový úlovek dokáže žít celý rok. Takže můj sen je zachránit tento ohrožený druh sibiřských tygrů.
Děkujeme za rozhovor.
Související články:
Cirkus Classic – představení z Las Vegas přijelo do Prahy
