Jelikož galaxiím dochází plyn, tvoří se v našem vesmíru méně hvězd. Tvrdí to nedávný výzkum, který byl proveden v Austrálii a který byl popsán v bulletinu Královské astronomické společnosti.
Tým australských astronomů při ústavu CSIRO srovnal pomocí radiového teleskopu Mopra vzdálené galaxie známé jako ultrasvětelné infračervené galaxie (ULIRGs) s galaxiemi, které se nacházejí blíž k Zemi.
ULIRGs obsahují velké množství molekulárního vodíkového plynu, který hvězdy ke vzniku potřebují a jejich rudý posuv se pohybuje v rozsahu 0,2 – 0,5, což znamená, že vědci zkoumali galaxie existující před třemi až pěti miliardami let.
Výzkumníci objevili, že tyto galaxie obsahují výrazně více plynu než galaxie dnešní. „Výsledky nám pomáhají pochopit, proč světla zhasínají. Utváření hvězd spotřebovalo většinu dostupného molekulárního vodíkového plynu," uvedl v tiskovém prohlášení Robert Braun, vedoucí vědeckého týmu.
Tento plyn hvězdy uvolňují během svého vývoje a také během hvězdných explozí neboli supernov, čímž se vytváří palivo pro tvorbu nové hvězdy. Většinu plynu si ovšem hvězdy ponechají a časem ho spotřebují.
„Jak se plyn spotřebovává, kolem 70 procent zůstává uzavřeno a promění se do objektů jako bílí trpaslíci, neutronové hvězdy a planety," vysvětluje Braun. Při spotřebě plynu, jak se snižuje počet dostupných složek, klesá i tvorba hvězd. Podle vědců je tento pokles rychlejší než se očekávalo.
„Zdá se, že prudký pokles jak v dostupnosti plynu, tak v tvorbě hvězd začal kolem období, kdy nad vesmírem převzala kontrolu temná energie," míní Braun. Podle této hypotézy plyn do galaxií přiváděla gravitace. Jakmile ale začala dominovat temná energie, vesmír začal exponenciálně narůstat a plyn už dál nemohl poskytnout dostatek paliva pro tvorbu budoucích hvězdných uskupení.
