Tajemný Vojničův rukopis, který zmátl vědce svou nesrozumitelnou „naprosto mimozemskou" řečí, vznikl na začátku 15. století, tvrdí výzkumníci z University of Arizona (UA) po použití radiokarbonové datace.
Matoucí kniha přezdívaná „nejzáhadnější rukopis světa" obsahuje nesrozumitelný text a kresby neznámého autora. V roce 1912 ji nedaleko Říma objevil prodavač starožitnictví a nyní patří knihovně Rare Book and Manuscript Library, která podobné památky schraňuje, při univerzitě v Yale.
Vedoucího výzkumu Grega Hodginse, chemika a archeologa z katedry fyziky a antropologie na UA, kniha do jisté míry fascinuje.
„Je to kód nebo nějaká šifra? Lidé provádí statistické analýzy použití písmen a slov - metody, které se vždycky používaly pro rozluštění kódů. Pořád ale na nic nepřišli," uvedl Hodgins v tiskové zprávě univerzity.
Výzkumný tým UA použil radiokarbonovou dataci na čtyři různé vzorky rukopisu, aby zjistili, že je zhruba o stovku let starší, než se původně předpokládalo, a datuje se do doby mezi léty 1404 až 1438.
„Uhlík C14 je těžší než ostatní uhlíkové izotopy," vysvětluje Hodgins. „S jeho pomocí můžeme tento izotop vyčlenit a určit, kolik ho je přítomného ve vzorku. Z toho vypočítáme stáří rukopisu."
„V radiokarbonové dataci je celý tenhle systém, na kterém pracuje spousta lidí," pokračuje Hodgins. „K určení data je potřeba spousta různých schopností." Vysvětlil, proč je nutná archeologická, biochemická a chemická expertíza; plus fyzikové, inženýři a statici.
Čtyři zmíněné vzorky byly odejmuty z pergamenových stránek vyrobených ze zvířecí kůže. Hodgins ilustruje, že stáří samotného inkoustu nejde přesně určit z několika důvodů, včetně jeho minimálního množství a skutečnosti, že některé inkousty nemají uhlíkovou bázi. Říká ale, že barvy se shodují s renesanční paletou.
Domnívá se, že záhadný rukopis může obsahovat tajné poznatky související s alchymií. „Text vykazuje podivné charakteristiky, jako opakující se slova nebo výměna jednoho písmena v sekvenci znaků," uvedl ve zprávě. „Podobné zvláštnosti velmi ztěžují pochopení významu textu."
„Existují typy šifer, které své sdělení zahalují nesmyslnou hatmatilkou," poznamenal. „Tajemství se někdy spojuje s alchymií, a tak by to tedy odpovídalo tradici, kdyby poznatky v knize byly zakódované. Co máme určitě, jsou kresby. Jen se na ně podívejte: Jsou to botanické kresby? Mořské organismy? Jsou astrologické? Nikdo neví."
