Geotermální aktivita v Yellowstoneském národním parku v USA. (Foto: Kevin Saff/Flickr.com)
Geotermální aktivita v Yellowstoneském národním parku v USA. (Foto: Kevin Saff/Flickr.com)

Supervulkán ležící pod Yellowstonským národním parkem v USA způsobil zdvih několika kilometrů půdy, uvádí časopis National Geographic a další zdroje.

Za posledních 2,1 milionu let vybuchla sopka pouze třikrát. Naposledy takzvaná kaldera o velikosti 40krát 55 kilometrů soptila před 640 000 lety.

V uplynulých sedmi letech se povrch vulkánu zvedal o zhruba 7,5 centimetru ročně - nejrychleji od roku 1923, kdy začalo pozorování.

„Je to výjimečné zdvihání, protože k němu dochází v tak velké oblasti a stoupá tak rychle," řekl pro National Geographic Bob Smith z University of Utah. Smith je odborník věnující se právě yellowstonské sopce.

Příčinou zdvihu půdy by mohl být zásobník lávy ležící zhruba 6,5 až 10 km pod povrchem Země. Smith poznamenal, že zvednutí půdy neznamená, že by vulkán měl v blízké budoucnosti explodovat.

„Nejdřív jsme měli obavy, že by to mohlo vést k erupci," uvedl expert pro populárně-naučný časopis.

„Ale jakmile jsme zjistili, že láva je v hloubce deseti kilometrů, naše obavy ustoupily. Kdyby se nacházela v hloubce kolem dvou nebo tří kilometrů, měli bychom mnohem větší strach," dodal.

V dokumentárním dramatu Supervulkán zkoumají jeho autoři možnost katastrofického scénáře po výbuchu sopky. Film odstartoval vlnu mediálních zpráv o různých scénářích zániku Země.

Deník Daily Mail například nedávno napsal, že „největší super-vulkán na světě v jednom z nejoblíbenějších amerických národních parků by mohl v blízké budoucnosti explodovat", přičemž uvádí stejné citace pana Smitha, jako článek v National Geographic.

„Pravděpodobnost výskytu další erupce kaldery by se dala spočítat na 0.00014 procenta, nebo 1 ku 730 000," pokračuje článek a dodává, že případný výbuch by způsobil rozsáhlé škody po celém světě.

Smith v National Geographicu podotýká, že země nad sopkou se již mnohokrát zvedala a zase klesala bez následné erupce.

Mezi léty 1976 a 1984 půda nad vulkánem stoupla o 18 centimetrů a během dalších deseti let klesla o 14 centimetrů.

„Tyto kaldery mají tendence zdvihat se, klesat, zdvihat se a zase klesat," uvedl Smith pro časopis. Ale vždycky jednou za čas si odfouknou, vytvoří hydrotermální exploze, zemětřesení nebo - nakonec - můžou způsobit sopečné erupce."

Article in English