Jazyk lidí může mít podle vědců vliv na jejich myšlenky o druhých. (llphfreedom.blogspot.com)
Jazyk lidí může mít podle vědců vliv na jejich myšlenky o druhých. (llphfreedom.blogspot.com)

Podle studie provedené na izraelsko-arabských univerzitních studentech, kteří mluví jak arabsky, tak hebrejsky, může jazyk ovlivňovat lidské myšlenky a nazírání na druhé. Většina z nich mluví arabsky doma a začali studovat hebrejštinu na základní škole. Výzkumníci zpozorovali, že izraelsko-arabští univerzitní studenti byli víc pozitivně zaujatí vůči Arabům, když byli testováni v arabštině, než když byli testováni v hebrejštině.

Využívajíce napětí mezi Araby a Izraelci, výzkumník Dr. Shai Danziger z Ben-Gurionské univerzity v Izraeli a Dr. Robert Ward z Bangorské univerzity v Anglii navrhli experiment, testující rozdílnosti mezi studentským myšlením v arabštině a v hebrejštině.

„Jsem bilingvní a věřím, že skutečně reaguji odlišně v hebrejštině, než jak to dělám v angličtině," uvedl Danziger v tiskové zprávě. „Lidé mohou ukázat rozdílně typy jich samotných v rozdílných prostředích. Toto naznačuje, že jazyk nám může sloužit jako podnět k přednesení rozdílných [typů našeho já]."

Studie byla provedena prostřednictvím počítačového testu známého jako Test implicitních asociací (Implict Association Test - IAT, pozn. překl.). Subjekt byl žádán o sledování slov mihotajících se na obrazovce počítače a o jejich roztřídění stisknutím dvou tlačítek na klávesnici.

Subjekt byl požádán o roztřídění arabských jmen, židovských jmen, pozitivních slov a negativních slov, použitím pouhých dvou tlačítek. Například, v jedné sekci testu reprezentovalo jedno tlačítko arabská jména a pozitivní slova, zatímco jiné tlačitko bylo stisknuto pro židovská jména a negativní slova. V tomto případě subjekt musel asociovat arabská jména se slovy popisujícími dobré vlastnosti a židovská jména se slovy popisujícími negativní vlastnosti. V rozdílných sekcích testu byla židovská jména spárovaná s pozitivními slovy a arabská jména šla spolu s negativními slovy na stejném tlačítku.

Pokud osoba v jedné sekci reagovala rychleji, znamenalo to, že on nebo ona inklinuje k asociování věcí tou samou cestou, jakou je dávala dohromady na tlačítkách v testu.

Test implicitních asociací byl dán bilingvním studentům v obou jazycích, aby se vidělo, jestli jazyk ovlivňuje výsledky.

Zpravidla většina subjektů shledala snadnějším asociování arabských jmen s pozitivními slovy a židovských jmen s negativními slovy.

Avšak tento účinek byl mnohem silnější, když byl test dán v arabštině, než v hebrejštině.

„Naše výsledky demonstrují, že jazykové použití může výběrově ovlivňovat přístupnost sociálně významných asociací," píše se v článku výzkumu, který byl publikován v červnovém vydání Psychological Science, časopisu Asociace pro psychologickou vědu.

„Obecněji jsou naše zjištění shodná s názorem, že jazyk a kultura jsou složitě propojeny a že bilingvní lidé mohou přemýšlet o svém společenském světě v rozdílných cestách, což závisí na jejich aktuálních jazykových souvislostech."

Article in English