Výrobky nejluxusnějších značek během globální finanční krize dost utrpěly.
Minulý rok byl obtížný například pro zámožnou evropskou společnost vlastnící šampaňské, značky Dom Perignon a koňak Hennessy, která loni podle agentury Bloomberg následkem světové recese a oslabené poptávky po luxusním koňaku a šampaňském zaznamenala pokles zisků o čtrnáct procent.
Předseda LVMH, Bernard Arnault, to na tiskové konferenci komentoval: „Rok 2010 bude nadále těžký, ale trend se zlepšuje.“
Na nedávno proběhlé konferenci mezinárodních společností Reuters Global Luxury Summit diskutovali vrcholní manažeři z návrhářských domů a prestižních obchodních řetězců o trendech a strategii na trhu.
Webové rozhraní možná není vhodnou alternativou k tradičním marketingovým cestám jako časopisům a kdysi dávno i televizi, jenže s postupem času se z něj stalo nevyhnutelné řešení.
„Kdybyste se mě zeptali před dvěma lety, řekl bych, že večerní šaty nebudeme prodávat online ani náhodou,“ řekl podle agentury Reuters Alexander Bolen, ředitel amerického módního domu Oscar de la Renta.
„V tom jsem se ale naprosto spletl. Úplně mě šokuje, když vidím, jaký obchod jsme na internetu rozpohybovali.“
Jiné prestižní společnosti, jako například oblíbená francouzská módní značka Lacoste, přesunuly v říjnu 2009 svůj celkový rozpočet z konvenčních obchodních cest výhradně na online prodej. Podobným směrem se vydaly také další firmy, včetně druhého největšího prodejce šperků na světě Tiffany & Co., oděvů Ralph Lauren a kosmetické značky Estée Lauder, která provedla významná vylepšení za účelem přesunutí zákazníků na internetový trh a metodologii mobilních telefonů.
Luxusní firmy se v podstatě vezou na vlně sociálních sítí jako Facebook či Twitter, kde poctivé sledování dané značky vytváří interaktivitu přinášející zjevné přínosy, jako osobní hodnocení zákazníků nebo statistiky vedoucí k marketingovým výsledkům.
„Internet se stává čím dál důležitější – nikoliv pro prodej (produktů), ale jako komunikační nástroj,“ uvedl Francesco Trapani v rozhovoru pro agenturu Reuters. Trapani je výkonný ředitel italské značky šperků, hodinek a parfémů Bulgari, která je třetím největším výrobcem šperků na světě.
Osobní kontakt a možnost si výrobek ohmatat stále hrají na trhu luxusního zboží roli.
Hodinky Patek Philippe, jejichž cena začíná u 260 000 korun, mohou zákazníka přijít až na 25 milionů. „Když si kupujete hodinky Patek Philippe, musíte si je vyzkoušet a ohmatat a potřebujete dobrého rádce. U Patek Philippe nejde jen o tržby, je to také vášeň. Kdybych je prodával na Internetu, tak bych ztratil,“ vysvětlil Thierry Stern, výkonný ředitel jedné z velmi mála rodinných švýcarských hodinářských firem.
Celkově se nejvíce pozornosti upírá na Asii, vyplynulo z rozhovoru s Trapanim, který reportérům řekl, že očekává, že „Evropa bude mít období, během kterého to bude obtížné. … Tlačíme na růst v Asii, protože právě v Asii vidíme možnost růstu.“ Nicméně oslabené euro skýtá zákazníkům okamžité výhody.
„Oslabení eura je pro obchodníky s luxusním zbožím výborná věc. Jejich náklady jsou ve skutečnosti obvykle v eurech, ale jejich obrat se dělí mezi americké dolary, yeny a eura,“ vylíčila agentuře Reuters Luca Solcaová, analytička společnosti Bernstein.
Nákupní centra Evropy – Milán, Paříž a Londýn – na nejvýhodnější směnné kurzy pravděpodobně nalákají turisty.
„Když Američan přicestuje na Cote d'Azur (Azurové pobřeží), zjistí, že hodinky už nejsou tak drahé,“ nastínil na pařížské konferenci Reuters Global Luxury Summit Jean-Claude Biver, výkonný ředitel značky hodinek Hublot pod společností LVMH.
