Čínský výrobce automobilů Geely vyjednává s Ford Motor o získání švédské automobilky Volvo.
Podle Evy Ossianson, vědecké pracovnice v oboru ekonomie a práva z Gothenburgské univerzity, by spojení Volva s Geely mohlo švédské automobilce způsobit velké problémy na trhu.
Volvo už má s fúzí vlastní zkušenosti. V devadesátých letech mělo dojít ke spojení Volva s francouzským Renaultem, ale především kulturní odlišnosti zapříčinily neúspěch této fúze. Dalo by se tak předpokládat, že kulturní odlišnosti mezi švédským Volvem a čínským Geely budou ještě daleko rozsáhlejší a budou mít negativní dopad na značku Volvo.
Vyrábět Volvo vyžaduje vysoce kvalitní práci, oddanost a odhodlání na straně dělníků, stejně jako dobré vztahy mezi společností a jejími zaměstnanci. Individuální přínosy jsou pro Volvo také velmi důležité, a proto společnost klade důraz na péči o své zaměstnance. To všechno je součástí firemní kultury Volva.
V Geely se individuálním přínosům nepřisuzuje velký význam. Li Shufu, předseda představenstva Geely, přirovnává na webu podnikovou kulturu v Geely k vojenské organizaci. Jsou jasně stanovené odměny za šikovnost a schopnosti a stejně tak i tresty za nedodržování stanovených směrnic. Geely dokonce zaměstnává i několik armádních seržantů, aby pozvedli disciplínu mezi zaměstnanci.
V Číně jsou všichni zaměstnanci členy jedné odborové organizace, která je pod kontrolou čínské komunistické strany. Zaměstnanci tak mají svá práva podle čínských zákonů, avšak lidé s nekonformním myšlením a chováním velmi riskují potrestání, nezřídka i vězení, bez ohledu na to, co zákon říká.
V tomto směru se Volvo od Geely velmi liší, a hrozila by mu tak ztráta identity. Pokud se fúze uskuteční, všichni zaměstnanci hlavní výrobny Volva ve Švédsku, bez ohledu na svou dosavadní pozici, mohou očekávat absolutně odlišná „pravidla hry“.
Geely má pouze krátkou minulost v odvětví automobilového průmyslu. Společnost byla založena v roce 1986 jako továrna na součástky do chladniček. V roce 1994 společnost začala vyrábět motocykly a poté se v roce 1997 pustila do výroby automobilů.
Mnoho let byla Geely známa jako výrobce nejlevnějších automobilů v Číně. Od roku 2006 však začíná vyrábět i dražší automobily pro čínský trh. Podle západních standardů se však stále jedná o levná auta. Během detroitského autosalonu v roce 2008 uvedl marketingový ředitel Geely nový model Haoqing, určený pro americký trh. „Máme velmi příznivě nastavené ceny, tento model bude dostupný za méně než 10 000 USD,“ uvedl.
V případě fúze by se tak „levnější“ Volvo přirozeně vyrábělo v Číně. Otázkou zůstává, jestli tato zásadní změna ovlivní spotřebitele ve vnímání kvality značky Volvo a zdali ještě Geely nemá v rukávu schovaný nějaký trumf.
Když padlo v Geely rozhodnutí o výrobě dražších modelů, nikdo ve společnosti nechtěl čekat na dlouhý vývoj vlastních modelů aut. Místo toho začali kopírovat design automobilů značek Mercedes-Benz, konkrétně pak třídy C, anebo například Rolls Royce Phantom.
Obvinění z plagiátorství a ilegálního užívání duševního vlastnictví jiných společností vedlo k několika soudním sporům. Například jedno obvinění ze strany Toyoty říkalo, že Geely používá na jednom ze svých modelů téměř identické logo jako Toyota. V tomto sporu zvítězila Geely.
Vezmeme-li v úvahu minulost Geely, například zmíněná obvinění z plagiátorství, je pro Volvo současná situace velmi nebezpečná, říká Ossianssonová ve své analýze. Značka Volvo je velmi hodnotné aktivum, které bylo budováno mnoho let. Nyní může být značka Volvo zničena prakticky ze dne na den, pokud by ke spojení s Geely skutečně došlo.
„Věříme, že naše analýzy prokážou, jak nebezpečná může být fúze Volva a Geely a že by se jednalo o příliš vysoké riziko,“ říká Ossianssonová, autorka studie Volvo vs. Geely: Studie problému spojení značek.
Article in English
