Praha, 31. ledna - Prezident Václav Klaus se setkal vůbec poprvé, se svým evropským protějškem, s evropským prezidentem Hermanem van Rompuyem, který navštívil ČR jako poslední zemi v rámci objíždění členských zemí EU. Van Rompuy také jednal s premiérem Janem Fischerem. Politici se během jednání zaměřili na ekonomickou krizi, katastrofu na Haiti či na další postup EU v boji se změnami klimatu.
Prezident Klaus přijal evropského prezidenta na Hradě a ještě před setkáním se netajil tím, že má zcela jiný názor na to, jak by měla Evropská unie vypadat: „Mé názory na Unii a její chod jsou známé a na setkání s tímto vysokým představitelem nebudou řešeny, není třeba se obávat." Van Rompuy je totiž zastáncem co největší centralizace unie a vzniku jednoho evropského státu a Klaus dlouhodobě kritizuje prohlubování evropské integrace. Při nedávném setkání s polským prezidentem v ČR také kritizoval nedostatečnou pomoc Haiti ze strany EU.
Van Rompuy se také setkal s premiérem Janem Fischerem. Hlavním tématem jednání byly důsledky finanční krize na hospodářství Evropské unie.
Fischer seznámil Van Rompuye se situací v ČR. Informoval ho o stavu veřejných financí ČR v období finanční krize. Dále hovořili o tom, jak nastartovat ekonomický růst EU, kam by měla EU v následujících letech směřovat, chod Evropské unie za Lisabonské smlouvy a vyhlídky na ochranu klimatu poté, co mezinárodní konference v Kodani nepřinesla očekávané výsledky.
Jednali spolu také o hospodářské strategii EU do roku 2020. Van Rompuy chtěl hlavně znát názory ČR na novou hospodářskou strategii EU. Program ekonomických kroků do roku 2020 má EU v plánu vydat v březnu. Shodli se na tom, že nové strategii by měli rozumět i obyčejní lidé, a nejen ekonomové, měla by mít také několik jasných cílů.
Podle Van Rompuye se dokument musí oprostit od současné hospodářské krize a soustředit se na diskusi o dlouhodobých prioritách: „Evropa má unikátní sociální model. Jestliže chceme uchovat evropský styl života, potřebujeme větší hospodářský růst a více pracovních míst a nesmíme zaostat za dalšími velkými ekonomikami světa," sdělil Van Rompuy, s tím, že doufá, že se toho budou účastnit všechny země EU.
Shodli se také na tom, že pomoc Haiti musí pokračovat i potom, co se o něj přestanou zajímat média. EU vydá na pomoc Haiti 429 milionů eur (přes 11 miliard korun). „Pokud jde o Haiti, budeme debatovat, jak dál. Shoda je na tom, že pomoc této zemi bude vyžadovat dlouhý čas. Proces rekonstrukce a obnovy si vyžádá dlouhý čas, nemalé prostředky a především zájem, který podle mého názoru bude umět EU projevit," uvedl Fischer. „Jsme hluboce pohnuti osudy všech, kterých se dotkla katastrofa na Haiti, a jsme připraveni nadále pomáhat všem, kteří jsou katastrofou postiženi," slíbil Van Rompuy.
Van Rompuy byl pouze necelý rok belgickým premiérem a nedávno byl zvolen za vůbec prvního předsedu Evropské rady a bude mít mimo jiné za úkol řídit debatu lídrů EU. První takové jednání bude 11. února kvůli vytvoření strategie, jak Evropu vymanit z hospodářských potíží. Je pro to, aby Unie zavedla nové daně, které by měly zahrnovat například leteckou daň, daň z benzínu, z přidané hodnoty a další zelené poplatky. Členské země Unie by podle něj měly masově investovat do vědy nebo nových technologií.
Van Rompuy má pověst skvělého vyjednavače, který má velký potenciál nalézat na evropské scéně efektivní kompromisy. Do čela Unie byl postaven 1. ledna a nyní objíždí členské země EU. Van Rompuy bude mít nový úřad, který se v současnosti buduje a vyjde evropské daňové poplatníky na 900 milionů korun. Van Rompuy s 675 tisíci korunami měsíčně bude placen lépe než Barack Obama.
