Jeden mladý zpěvák z televizní show jednou řekl, že si myslí, že by měli lidé začít zpívat třeba při chůzi po ulici. Něco podobného jsem zažila jednoho deštivého večera, když jsem vycházela z budovy naproti Carnegie Hall.
Pod markýzou stáli čtyři sboristé zpívající čtyřhlasé sólo z Mozartova „Requiem“. Nikde žádná pokladnička, zdálo se, že jsou v jiném světě, neteční k dopravě, dešti, kolemjdoucím a patrně také k laskavosti, kterou prokazovali svým imunitním systémům.
Zpívání bylo i pro mě důležitou součástí mých školních let, i když v té době jsem si také nevšímala jeho přínosu pro imunitní systém. Ve společnosti, kde jsem vyrůstala, byla spousta příležitostí pro zpěv v neformálních uskupeních, hlavně v období vánočním. Každý znal koledy, které se zpívaly na školách a v kostelech, rok co rok. Zažehnávalo všechno to zpívání chřipku?
Minimálně dvě studie prokázaly u zpěváků zvýšenou imunitu. U jedné ze studií byly německému sboru z Frankfurtu provedeny krevní testy před a po zkoušce Mozartova „Requiem“ a zjistilo se, že došlo k nárůstu imunoglobulinu A v krvi a ke zlepšení hladiny hydrokortizonu, což značí klidnější náladu.
Další týden bylo sboru provedeno ještě další testy před a po poslechu nahrávky Requiem, ale jejich imunitní systém nereagoval.
Na University of California Irvine provedli další studii, kde členům sboru udělali testy slin před a po zkoušce a vystoupení Beethovenova díla „Missa Solemnis". Byla zjištěna zvýšená hladina u vyměšovacího imunoglobulinu A, který je dalším ukazatelem imunity, a nižší kortizol.
Podle studie popsali sboristé zážitek z představení jako „vrcholnou zkušenost, během které zpěvák tváří v tvář nervozitě z vystoupení zažil pocity rozjaření, změnu nálady, uvolnění, hudebního soustředění, uspokojení a klesajícího stresu”.
Sbor starších sboristů z Arlingtonu byl studován v rámci uměleckého programu psychiatrem Gene Cohenem z George Washington University. Tito zpěváci mají profesionální zpěváky jako instruktory a pravidelně vystupují po Státech. Kdokoliv ve věku od 55 let nahoru se k nim může připojit.
Zjistilo se, že tito zpěváci od 55 do 97 let mají méně depresí, méně návštěv u doktora a užívají méně léků.
Začít si zpívat v tomto ponurém ročním období se zdá být naprosto přirozené, i když nám levá polovina mozku musí nejprve říct, proč. Zpěv, stejně jako kreslení, je bránou k pravé polovině mozku. Děti se písničkami učí a dospělí s mrtvicí na levé straně mozku se znovu učí právě zpěvem.
Jak se teď blíží období svátků, udělejte vašemu imunitnímu systému laskavost a jděte si někam zazpívat, pokud jste tak už neučinili. Právě vánoční čas nám poskytuje dobrou příležitost si zazpívat s ostatními koledy.
Některé skupiny po zpěvácích ani nevyžadují, aby měli hudební sluch, spíše zdůrazňují pravidelně se scházet a pobavit se, zatímco druzí si raději zazpívají sami doma u rádia.
Zpěvem můžeme nádherně vyjádřit naše pozitivní emoce chvály, lásky nebo naděje anebo naopak otupit pocity ztráty.
Nevěřte nikomu včetně vás samotných, že neumíte zpívat. Uvědomte si, že váš hlas je nástroj, který máte stále při sobě.
