„V registru fyzických osob bylo ke konci června 2009 celkem 1,375 mil. záznamů o více než osmi set pěti tisících spotřebitelích, kteří mají nebo v uplynulých třech letech měli problémy se splácením svých závazků. Spotřebitelé členům sdružení SOLUS dluží po splatnosti přes osmnáct miliard korun," uvedlo sdružení SOLUS ve své tiskové zprávě z 27. srpna 2009.
Dále v tiskové zprávě uvádí: „Zajímavá je rovněž struktura dlužníků z regionálního hlediska. Nejvíce dlužníků zařazených do negativních databází SOLUS je z Moravskoslezského kraje (13,47 %) a Ústeckého kraje (12,24 %), což jsou zároveň kraje s vysokou nezaměstnaností. Překvapivý je ale podíl dlužníků ze Středočeského kraje, těch je v registrech SOLUS 11,57 %, přičemž nezaměstnanost je zde v porovnání s Moravskoslezským krajem téměř poloviční. Vliv nezaměstnanosti na míru zadlužení tak zřejmě není aktuálně určující. Meziročně vzrostl počet dlužníků zejména v Praze a v Plzeňském kraji, u obou o více než 20 %. V ostatních krajích se přibylo dlužníků v rozmezí od 15 do 20 %."
Ve své podstatě to tedy znamená, že každý desátý spotřebitel České republiky ve věkovém rozmezí mezi osmnácti až šedesáti lety je v systému SOLUS zaznamenán. Do poloviny roku již dvě sta jednaosmdesát tisíc obyvatel z výše uvedených osmi set pěti tisíc své závazky splatilo, avšak jsou v systému dále vedeni. Záznam v systému SOLUS se uchovává po dobu tří let od zápisu, po zaplacení je ovšem u závazku napsáno, že již byl splacen. Slouží to pro informaci dalším finančním ústavům, když posuzují bonitu klienta, například při žádosti o hypotéku, úvěr, atd.
Nejčastěji se spotřebitelé do systému dostávají kvůli nebankovním spotřebitelským úvěrům. Ty jsou často tak drahé (nebankovní se pohybují od dvaceti šesti do dvou set osmdesáti pěti procent RPSN), že lidé nakonec nemají peníze na jejich splacení, a zřizují si další úvěr, aby ten první splatili. Doslova vytloukají klín klínem. To je dostává do úvěrové pasti, ze které již není úniku. Někteří se ovšem do systému dostanou i jen kvůli maličkosti, např. špatně vyrovnanému účtu za telefon. Mohou dlužit pár korun, přesto jsou do systému zapsáni, a pak mohou mít velký problém v momentě, když např. žádají o hypotéku.
Dále sdružení SOLUS shromažďuje i zápisy o podnikatelských subjektech, jak uvádí ve své tiskové zprávě: „Nárůst dlužníků zaznamenává také Registr IČ, kde jsou vedeny záznamy o podnikatelích a právnických osobách, jež nehradí své smluvní závazky. V Registru IČ bylo ke konci června 2009 evidováno přes sedmačtyřicet tisíc záznamů (meziroční nárůst o 80 %) o více než třiceti sedmi tisících subjektech (meziroční nárůst o 66 %), které mají nebo v uplynulých třech letech měly problémy se splácením svých smluvních závazků. Dlužná částka po splatnosti za prvních šest měsíců letošního roku vzrostla o 55 % na 1,6 miliard korun."
K dvaceti sedmi členům, ze kterých se systém SOLUS skládá, by se mělo brzy přidat tři až pět dalších subjektů, z nichž jeden je blíže neurčeným významným obchodním řetězcem. „Další informace uvolníme v říjnu nebo listopadu," řekl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS. SOLUS se chce v nejbližší době rovněž zaměřit na zrychlení procesu, při kterém se spotřebitel dozví, kolik a kde přesně dluží.
Z výše uvedeného vyplývá, že by běžný spotřebitel měl být důsledný při placení příkazů z účtu, aby si nespletl částku, nebo variabilní symbol platby, a že by si neměl dopřávat zboží, které nutně nepotřebuje na splátky, ale spíše si na něho pomalu ušetřit. Poté se nemusí zadlužit a tudíž velmi klesá možnost zápisu do systému SOLUS, který se objeví vždy, kdy ho nejméně potřebujeme.
