Od 7. 5. do konce května ji můžete shlédnout v prostorách Cizojazyčné knihovny na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Zde zahajuje své desetiměsíční turné po České republice a představuje nám dvanáct předních česko-německých osobností. Po Jihlavě navštíví také např. Prahu, Olomouc, Ostravu či Moravskou Třebovou.
Putovní výstava o významných česko-německých osobnostech
Autorem výstavy je mnichovský Spolek Adalberta Stiftera a na jejím pořádání se podílejí společně Vysoká škola polytechnická Jihlava a jihlavské občanské sdružení Iglauer Regionalkulturverband. Zahájení výstavy 7. května 2009 se zhostil Dr. Wolfgang Schwarz ze Spolku Adalberta Stiftera.
Dvanáct česko-německých osobností
Řada osobností je představena v chronologickém uspořádání, některé málo známé v kulturních kruzích ještě čekají na své objevení v místě svých rodišť. Za kraj Vysočina je zde prezentována osobnost zdejšího rodáka Gustava Mahlera.
Kromě tohoto nejproslulejšího rodáka a skladatele následuje výčet představených osobností. Mezi nimi je rovněž Johann Gregor Mendel (1822-1884), Adalbert Stifter (1805-1868), Sigmund Freud (1856-1939), Marie von Ebner-Eschenbach (1830-1916), Ferdinand Porsche (1875-1951), Rainer Maria Rilke (1875-1926) a neschází samozřejmě Franz Kafka (1883-1924).
Její spisovatelské úsilí bylo odměněno udělením rakouského Čestného kříže za umění a literaturu v r. 1898. O dva roky později promovala na čestnou doktorku vídeňské univerzity.
Byla silně ovlivněna rakouskou osvícenskou literaturou a ruskou literaturou, např. Tolstým a Turgeněvem. Její záběr byl široký, od témat sociálních čerpá z vysoké vídeňské společnosti, polských dějin, ženského prostředí, venkovského prostředí a zabývá se i tématem zvířat. V dramatické tvorbě příliš neuspěla, avšak prosadila se v povídkách, románech, novelách, např. Božena nebo Obecní dítě. Jedna z jejích povídek byla později zfilmována (Krambambuli). V českém prostředí bývala srovnávána s Boženou Němcovou, třebaže odlišností v jejich tvorbě je víc, než společných bodů.
Část svého života trávila v moravském prostředí, důvěrně znala život vesnických lidí, v její tvorbě se často vyskytují česká jména a také vykreslení zdejší přírody jí nebylo cizí. Do českého jazyka však byla přeložena pouze malá část veškeré její literární tvorby (Obecní dítě, Na zámku a ve vsi, později povídky Krambambuli a Štědrý večer slečny Zuzanky).
Stálou expozici má spisovatelka na zámku v Lysicích, odkud pocházela její příbuzná hraběnka Kristina Dubská, která se později stala poslední majitelkou zámku v Třešti. V této souvislosti se do Třeště dostal obraz, pastel s portrétem Marie von Ebner - Eschenbach, který hraběnka Kristina získala od spisovatelčiny neteře. Obraz je nyní umístěn v expozici Muzea Vysočiny v Třešti.
Zdroje: Vlastivědný sborník Muzea Vysočiny Třeště a okolí 2006, http://www.vspj.cz, http://www.stifterverein.de