Peking označil sucha, která zasáhla severní Čínu, jako nejhorší za posledních padesát let. Sucho je připisováno malému procentu srážek. Wang Weiluo, renomovaný inženýr vodních staveb, který se podílel na realizační studii přehrady Tři soutěsky, věří, že Peking zveličuje vliv přírody, aby se vyhnul vlastní zodpovědnosti. Podle pana Wanga je hlavní příčinou sucha příliš hojné budování vodních nádrží, což zapříčinilo ekologickou nerovnováhu a vytvořilo monopol vodních zdrojů.
„Peking používá ve svých zprávách o suchu pojem ‘neefektivní srážky’ a viní ze situace přírodu,“ řekl Wang. „Před rokem 1980 Čína nikdy neshromažďovala statistiky ‘neefektivních srážek’; byly to buďto srážky nebo žádné srážky. Pojem neefektivní srážky v Číně ani jinde ve světe neexistuje. Ve skutečnosti není sucho nejhorší přírodní pohromou, jak tvrdí Peking.“
Wang vysvětloval, proč nastala tak ničivá sucha. Podle něj Čínská komunistická strana (ČKS) vystavěla od příchodu k moci osmdesát sedm tisíc vodních přehrad, čímž překonala všechny světové rekordy. Enormní počet vodních přehrad je mrhání vodními zdroji a poskytuje to malému procentu populace lidí, kteří jsou u moci, příležitosti k monopolizování zdrojů.
„Úřady šly proti ekologickým zákonům a vystavěly příliš mnoho vodních nádrží. To zapříčinilo nedostatek podzemní vody a kvůli vytvoření velkých vodních ploch stavbou přehrad také odpařování obrovského množství vody. Toto je pro vodní zdroje velké břemeno.“
Wang pokračoval: „Pokud zadržíte všechnu vodu v přehradách, bude ekologický systém trpět. Pokud by byl dostatek spodní vody, nevyskytla by se tak rozsáhlá sucha. Když byl dostatek vody, byla vegetace v Pekingu a na severo-čínské plošině ve skvělém stavu. Nyní se úroveň spodních vod snižuje a zřízení dalších vodních přehrad problém nevyřeší.“
Peking vybudoval mnoho nádrží a monopolizoval vodní zdroje pro výrobu energie, nikoliv pro zemědělské zavlažování. Když je země popraskaná a plodiny vysušené, zhotovitelé nádrží i tak dále myslí na zadržování vody pro vytváření energie, aby z ní mohli profitovat, a vodní stavidla neotevřou.
„Dnes se v Číně všechno pronajímá, včetně vodních nádrží. Jaký je finanční zájem těch, kteří nádrže provozují? Výroba energie. Nyní je období zimy a poptávka po elektřině je nízká, a proto nepotřebují pro její výrobu mnoho vody. Budou však vodu stále zadržovat, protože pro ně to znamená peníze. Pokud pustí vodu, potečou peníze,“ řekl Wang.
„Farmáři odmítli platit příspěvky, protože se domnívají, že by voda měla být zadarmo. Nyní nemají čím zavlažovat svoje farmy, protože oddělní vodního hospodářství ČKS má vodní zdroje pod svojí kontrolou. Vezměme například Žlutou řeku, ve které kvůli všem těm přehradám není žádná voda, a proto nezbylo farmářům, kteří žijí podél řeky nic, čím by mohli farmy zavlažovat. Když není voda v řece ani v jejích přítocích a kanálech okolo nich, co mohou farmáři dělat?“
