Originální název: Three Woman
Země: Austrálie
Žánr: Dokumentární
Scénář a režie: Li Huj, Yi Jun
Citlivé svědectví tří čínských žen, Esther Wang, Jennifer Zheng a Jane Dai, které se setkaly s pronásledováním čínské vlády. Ony samy nebo členové jejich rodin prošli tábory nucených prací, kde zažili nelidské mučení a ponižování. Tři ženy s různými životními cestami se ocitají v exilu v Austrálii, kam přicestovaly z Číny, aby začaly nový život.
To, co spojilo jejich životní cesty a osudy, byla událost, jejíž počátek je právě v Číně, kde v roce 1992 byla panem Li Hongzhim ve městě Changchunu poprvé zveřejněna čchi-kungová meditační praxe - cvičení a zušlechťování charakteru. Meditační praxe Falun Gong, jak ji její zakladatel nazval, začala být velmi oblíbená a rychle se šířila po celé Číně, zejména pro svůj dobrý vliv na zdraví a psychiku člověka. Jak je v Číně zvykem, lidé, kteří se metodu učili, nazývali jejího zakladatele Mistrem na znamení úcty, a následovali jeho učení, které s sebou přináší nejen metodu pro udržení dobrého zdraví a kondice, ale také vyučuje morálním principům – pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.
Když čínský režim v roce 1999 pod vedením předsedy Ťiang Ce-mina spustil celostátní pronásledování meditační praxe Falun Gong, potkal jejich životní osudy stejný mezník. Tři ženy i jejich rodiny od té chvíle čelí neustálé smrtící hrozbě z rukou čínského režimu.
Tři osudy
Film byl natočen v Austrálii, kde také žijí naše Tři ženy. Dokument sleduje výpovědi a osobní svědectví ze života každé z nich a vyúsťuje v jejich snahy o osvobození příbuzných z pracovních táborů a o zastavení pronásledování.
Sto kilometrů jižně od Sydney leží přímořské město Wollongdong, kde žije paní Esther Wang s manželem Billem, se kterým se seznámila v době, kdy ještě žila v Číně. Melbourne se stalo azylem pro slečnu Jennifer Zheng, absolventku university v Pekingu a špičkovou odbornici ve výzkumném ústavu při Akademii věd. Třetí ženou je paní Jane Dai, žijící v Sydney, kam zavítala poprvé v roce 1987, aby hledala smysl života v australské kultuře na západě mezi bělochy.
Esther Wang
Po svatbě s Billem, v němž nalezla svoji spřízněnou duši, se Ester usadila a žila v Austrálii. Rychle se sžila s Billovou rodinou a přivykla si západnímu stylu života. Našla si práci u finanční společnosti a zapustila svoje kořeny v novém domově.
Esther se naučila metodu Falun Gong od své starší sestry; v tu dobu ještě nikdo v jejím okolí Falun Gong nepraktikoval. Začala studovat knihy o Falun Gongu a materiály ke cvičení. Největší dojem na ní podle jejích slov udělalo to, „že si člověk musí cenit morálky a ctnosti“. To byla také cesta, kterou uznávala a cenila si již dávno předtím.
Až do roku 1999 žila v podstatě spokojeným a harmonickým životem, dokud její klidnou domácnost nezasáhly znepokojivé události, které ji odřízly od zbytku její rodiny v Číně, která náhle, tváří v tvář státem vydanému nařízení, ztratila svoji dobrou pověst a bojovala holý život.
Jane Dai
Paní Dai vystudovala školu cestovního ruchu, odjela z Číny a strávila několik let v Austrálii a na cestách po celém světě. Na cestách za poznáním však cítila, že stále nenašla to, co v hloubi srdce vlastně hledá. A tak se v roce 1993 vrátila zpět do Číny, kde se krátce na to seznámila se svým manželem.
Podle lékařské diagnózy tchán paní Dai trpěl urémií, které měla vézt k jeho brzké smrti. Při hledání východiska se začal učit metodu Falun Gong a chodil každé ráno pravidelně do parku cvičit a studovat knihu Zhuan Falun. Jeho nemoc se za nějaký čas, k překvapení jeho i lékařů, vyléčila, a tak začali manžel paní Dai a jeho sestra, ohromeni stavem svého otce, také Falun Gong studovat a cvičit, společně s jejich otcem.
Sama Jane dostala při návštěvě příbuzného do rukou knihu Zhuan Falun, začala čchi-kug nezávazně studovat a zjistila, že díky jeho studiu nalezla všechny odpovědi, které ve svém životě hledala. Celá její rodina získala z čchi-kungové praxe velký přínos, a tak si jí a jejího zakladatele přirozeně hluboce vážili.
Jennifer Zheng
Ambiciózní, inteligentní a hloubavá žena, žijící v Číně, hledající odpovědi na otázky hranic a podstaty života, ve filosofických západních i východních knihách. Po nějakém čase studií a pročítání jednoho díla za druhým však zjišťuje, že se její cesta za poznáním a pochopením ještě neskončila, a tak ve svém hledání i nadále pokračuje.
V roce 1988 se provdala za muže, se kterým sdílí své hledání a radost ze života. Život ale není lehký a skrývá mnohé výzvy a těžká období. Když se Jennifer chystala porodit své dítě, ocitla se při silném krvácení na hranici smrti. Navíc zároveň nešťastně onemocněla žloutenkou, kterou byla nakažena krev, jíž přijala při transfusi. V té době byla na vrcholu svojí kariéry a života a vše se jí náhle zhroutilo.
Jennifer je po těžkém porodu otřesena a s chatrným zdravotním stavem se zkouší zotavit pomocí čchi-kungové praxe Falun Gong. Po jednom měsíci praktikování se dostaví na opětovnou lékařskou prohlídku, která diagnostikuje její zdravotní stav jako normální. Hepatitida, kterou trpěla čtyři roky, byla náhle pryč, a Jennifer cítila, že jí dává život druhou šanci.
Podobných příběhů uzdravení a zlepšení fyzické kondice, ale hlavně morálního vědomí, se objevují desetitisíce po celé Číně. Popularita Falun Gongu zaznamenává raketový vzestup. Vůdce komunistické strany začíná být znepokojen jeho masovou oblíbeností.
20.8.1999 - Čínský režim zahajuje pronásledování Falun Gongu
Do roku 1999 se v Číně meditační praxi Falun Gong věnovalo podle vládních statistik 70 milionů lidí. Počet příznivců meditační praxe, podle statistik překročil počet členů komunistické strany o 15 milionů. Tehdejší předseda Ťiang Ce-min je znepokojen a neustále proti Falun Gongu vystupuje na schůzích komunistického politbyra. Nenalézá ovšem dostatečnou podporu pro svoje plány, a proto vytváří na vlastní pěst úřad nazvaný 610.
„Úřad 610 byl vytvořen speciálně za účelem pronásledování Falun Gongu. Jeho název vznikl podle data, kdy byl vytvořen, 10. června 1999. Má absolutní moc nad všemi úrovněmi stranické administrativy a rovněž nad politickou a justiční složkou. Je srovnáván se složkami Gestapa nacistického Německa.“ (citát z filmu.)
Po dlouhém Ťiang Ce-minově naléhání a apelování za udržování moci a ohrožení národní bezpečnosti, pokud nebude Falun Gong vymýcen, se v červenci roku 1999 rozhodl komunistický režim Falun Gong postavit mimo zákon. Po celé Číně se rozpoutává státem řízené pronásledování těch, kteří v praxi stále věří a pokračují. Podle čínských úřadů bylo příliš mnoho lidí, kteří Falun Gong praktikovali, a to by ohrozilo národní bezpečnost. Všechna státem řízená masmédia nyní na Falun Gong udeřila mocnou očerňovací propagandou.
Jennifer Zheng: „Pamatuji si na ten den 22. července 1999. V autě jsem slyšela úvodník denníku Lid, který symbolizoval začátek tvrdých zákroků, byla jsem ohromena. Tón hlasatele byl stejný, jako kritický hlas v průběhu velké kulturní revoluce.“
Esther Wang: „Všechna média v Číně včetně zpráv v televizi, novinách a rozhlasových stanicích ustavičně kritizovala Falun Gong.“
Jennifer Zheng: „Těžko byste uvěřili, že vláda tak velké země může být do takové míry bezostyšná a může věnovat takové úsilí tomu, aby vymyslela takové lži. Nehledě na to, jak schopný řečník jste, stále nevíte, kde začít, abyste vyvrátili tyhle fámy. Kromě toho ovládají všechny propagandistické nástroje, mohou říci cokoliv, cokoliv chtějí.“
Jak se k této náhlé změně v postoji čínské vlády postavili lidé, kteří v té době cvičili Falun Gong? Pokračování v dalším článku…
Zdroj: Three Woman/ Tři ženy
